Dostane energetické využití odpadu v ČR zelenou?

Skládkový byznys vzkvétá a na úkor životního prostředí vrchovatě plní nejednu soukromou kapsu i obecní pokladnu. Změnit by to měla novela zákona o odpadech, kterou dlouhodobě prosazují ekologické organizace; nově se k nim přidalo také Teplárenské sdružení.

Jestli Česko vykročí k modernímu odpadovému hospodářství, anebo bude dál plýtvat surovinami, se teprve uvidí. Českou krajinu stále hyzdí přes 200 funkčních skládek. Nazmar tak přicházejí cenné suroviny, které by se daly znovu využít. Česko také přichází o obnovitelný zdroj energie, která je v odpadu ukryta. Skládkování dlouhodobě kritizují ekologické organizace a již zmíněné Teplárenské sdružení.

"Pokud chce Česká republika patřit mezi kulturní země Evropy, nemůže dále tolerovat špinavý kšeft se zahrabáváním odpadků pod zem a ničením životního prostředí," nechal se nedávno slyšet Mirek Topolánek, předseda sdružení a bývalý premiér.

Teplárenské sdružení také varovalo, že bez energetického využití odpadu Česká republika nesplní již v letošním roce závazek omezení skládkování biologicky rozložitelné složky komunálního odpadu, za což jí hrozí sankce z Bruselu.

Potenciál využití odpadu je značný

Alternativami skládkování je recyklace a energetické využití komunálního odpadu. Zatímco druhá možnost byla v Česku po léta démonizována, v zahraničí je veřejností vnímána zcela odlišně.

"Ve Švýcarsku má každé město své zařízení na energetické využívání odpadu a nikdo se nad tím nepodivuje. A Švýcarsko asi neoznačíme za zemi, která by své životní prostředí nechránila," řekl ministr životního prostředí Tomáš Chalupa.

Energetické využití odpadu zdaleka není v Evropě jen švýcarskou specialitou. V Dánsku se na energii každoročně přemění více než polovina odpadu a na jeho energetickém využití se tam podílí 30 zařízení.

"V oblasti energetiky a ochrany životního prostředí čelíme řadě výzev, nicméně v Dánsku jsme přesvědčeni o tom, že právě využití odpadů, které se produkují v domácnostech, je základem pro ekonomickou udržitelnost," uvedl Anders Christian Hoppe, dánský velvyslanec v ČR. Energetické využití odpadu se rozvíjí i v řadě dalších zemí, včetně sousedního Rakouska, kde je v provozu 14 zařízení. V Evropě jejich počet přesáhuje čtyři stovky.

Názor se postupně mění také v Česku. "Energetické využívání zbytkového směsného komunálního odpadu považuje ministerstvo životního prostředí za ekologicky i ekonomicky nejvhodnější způsob nakládání s tímto odpadem," řekl Matyáš Vitík, tiskový mluvčí MŽP. Podle ministerstva z odborných analýz vyplývá, že dále materiálově nevyužitelný komunální odpad by v České republice mohl nahradit až cca dva miliony tun hnědého uhlí, zejména v teplárnách.

Z denní produkce odpadu čtyřčlenné rodiny je možné získat dostatek tepla pro přípravu teplé vody a elektřinu na svícení. Tři zařízení na energetické využívání komunálních odpadů v Praze, Brně a Liberci vyrobila v minulém roce z 600 000 tun odpadů teplo a elektřinu pro zhruba 50 000 domácností.

"Energetické využití odpadů je pro ministerstvo průmyslu a obchodu jednou z priorit a je to jeden z významných prvků v energetické koncepci, kterou nyní projednává vláda," řekl Pavel Šolc, náměstek ministra. Biologicky rozložitelná složka komunálního odpadu je biomasou a tedy obnovitelným zdrojem energie. Jejich využívání se ČR zavázala podstatně zvýšit.

Ekologické obavy

Ekologické organizace se naopak obávají, že energetické využití odpadu bude bránit recyklaci. "Pokud se Česko vydá cestou států, které nastavily příliš vysokou kapacitu spaloven, dostaneme se do stejné problematické situace - konkurence špinavého spalování a šetrnější recyklace odpadu," uvedlo ekologické sdružení Arnika.

Podle ministerstva životního prostředí nelze každý typ odpadu ekonomicky či techniky recyklovat. Na výrobu energie by měl být použit odpad, který již není vhodné materiálově využívat a bez energetického využití by skončil na skládkách.

"Pokud chceme skoncovat se skládkováním, bez energetického využití odpadu se neobejdeme," souhlasí s názorem ministerstva Martin Hájek, ředitel Teplárenského sdružení. Ze zbytků po energetickém využití lze navíc získat železo a barevné kovy. Škváru je možné uplatnit ve stavebnictví, čímž se snižuje spotřeba přírodních materiálů.

K tradičním výhradám proti energetickému využití odpadu patří obavy z nebezpečných látek, které při něm údajně unikají do ovzduší. "To samozřejmě platí, pokud někdo spaluje odpad doma v kamnech. V zařízení pro energetické využití odpadu jsou veškeré spaliny čištěny, neutralizovány a nepřetržitě kontrolovány. Sleduje se více látek než u ostatních energetických zařízení a také emisní limity jsou oproti spalování běžných fosilních paliv daleko přísnější," vysvětluje Hájek.

Základem nízkého množství emisí je podle něj vysoká teplota spalování a automatické řízení spalovacího procesu. Z dat Českého hydrometeorologického úřadu vyplývá, že množství obávaných dioxinů uvolněných do ovzduší při energetickém využití odpadu činilo v roce 2010 přibližně 24 miligramů.

Celkové emise za všechny činnosti nejsou přesně známé, ale pohybují se v hodnotách řádu 100 tisíc miligramů. Také emise ostatních znečišťujících látek z energetického využití odpadu se počítají maximálně v desetinách procenta souhrnného údaje za Českou republiku.

Rozumnému využití odpadu brání dnes v Česku hlavně ekonomické důvody vyplývající z nesmyslné legislativy. Skládkování odpadu sice devastuje životní prostředí, zatěžuje okolí zápachem, produkuje skleníkové plyny a v případě požárů skládek i prudce jedovaté zplodiny, ale je zatím v Česku velmi levné.

Poplatek za ukládání komunálního odpadu na skládky patří u nás k nejnižším v Evropě a navíc ho inkasují obce, na jejichž katastru leží skládka. Tato koncepce vznikla v devadesátých letech, kdy bylo třeba rychle vybudovat nové skládky s odpovídajícím zabezpečením, aby šlo nezabezpečené skládky zavřít. Proto obce dostaly finanční náhradu za to, že na svém katastru povolily nové skládky. Z krátkodobého opatření se však stala tradice a ze skládkování multimiliardový byznys, který si úzkostlivě střeží dobře organizovaná a mocná skládková lobby.

Peníze ze skládkování plní dodnes, kromě soukromých kapes vlastníků firem podnikajících v odpadovém hospodářství, také nejednu obecní pokladnu. Místní starostové proto skládkařům ochotně kryjí záda.

Například v Únanově s jedenácti sty obyvatel funguje skládka od roku 1992. Malá obec se pyšní moderním vyhřívaným koupalištěm s tobogány, skluzavkami a dalšími atrakcemi, včetně tenisových kurtů a dalšího sportovního zázemí, které by jí mohlo závidět nejedno okresní město.

Celkově se v Česku na poplatcích za skládkování vybere kolem dvou miliard korun, které si mezi sebe rozdělí přibližně 200 obcí. V průměru tak na jednu obec se skládkou připadá ročně 10 milionů. Peníze mohou obce použít podle svého uvážení, a tak je jejich "recyklace" ve prospěch omezení skládkování spíše výjimkou. Každý si přece umí spočítat, že by to snížilo příjmy do obecního rozpočtu.

Tento bludný kruh může přetnout jen změna zákona o odpadech. "Další přešlapování na místě si nemůžeme dovolit. Česká republika potřebuje rychlou změnu odpadové legislativy, která ekonomicky znevýhodní skládkování komunálního odpadu," řekl Mirek Topolánek. Jenomže ministerstvo životního prostředí její předložení neustále odsouvá.

Kamenem úrazu je právě poplatek za skládkování, který by měl výrazně růst, aby se více než skládkování vyplatila recyklace a energetické využití odpadu. "Ministerstvo aktuálně posuzuje optimální výši poplatku, která zaručí posun v souladu s hierarchií nakládání s odpady a zároveň nebude mít výrazně nepříznivý sociální dopad na občany," uvedl tiskový mluvčí MŽP. Problém zjevně není jen v příliš nízkém poplatku, ale zejména v použití získaných prostředků pro lepší nakládání s odpadem a postupné zastavení skládkování.

Ministerstvo životního prostředí také stále jedná o dotacích z evropských fondů pro dva projekty energetického využití odpadu v Chotíkově u Plzně a v Komořanech u Mostu. Začátkem března se mimo jiné kvůli podpoře projektů na výstavbu nových zařízení pro energetické využívání komunálních odpadů sešel ministr životního prostředí Tomáš Chalupa s evropským komisařem Johannesem Hahnem. Zatím stále není jisté, zda se podaří dotace na již připravené projekty získat.

Současně běží příprava operačních programů pro období let 2014-2020, kde by zlepšení odpadového hospodářství mělo mít své místo. Česká republika si musí rychle vyjasnit, co vlastně v odpadovém hospodářství prosazuje. Platnost stávajícího Plánu odpadového hospodářství ČR končí v letošním roce a nový zatím nebyl schválen.

"Chybí tu déletrvající koncepce, jak se s odpadem bude nakládat. Přitom ho bude přibývat," stěžuje si Pavel Drahovzal, předseda komise pro životní prostředí Svazu měst a obcí.

AUTOR: Petra Kovářová