Kosovo : Doly Trepča - aktuální situace

Současný generální manažer Trepči Halil Qela je ve funkci pouze několik měsíců, v tomto podniku však pracuje již od r. 1987 a zná tedy problematiku těžby a zpracování kovových rud v Kosovu velmi důvěrně. V létě 2012 byl jmenován manažerem jako kompromisní osoba poté, co zaměstnanci Trepči protestovali proti dosazení do této funkce "politického" kandidáta, navrženého vládou.

V dnešní době provozuje Trepča dva doly na těžbu olovnato-zinkové rudy. Hlavní část těžby probíhá v dolu Stanterg (Stari Trg) severovýchodně od Mitrovice. Dnes zde pracuje 730 lidí a za minulý rok se vytěžilo 137 tisíc tun rudy, přičemž objem produkce od obnovení v r. 2005 postupně roste. Dnešní objem je však stále hluboko pod úrovní z doby největšího rozkvětu těžby na přelomu 80. a 90. let 20. století, kdy roční produkce dosahovala sedmi set tisíc tun, a v dole pracovalo na 3 200 osob. Vedle toho funguje ještě důl Artana východně od Prištiny (oblast Novo Brdo) s roční produkcí 40-60 tisíc tun.

Těžba rudy probíhá také v dolech Crnac a Belo Brdo na severu KS u města Leposavič, ty jsou ovšem v rukou srbských struktur a Trepča nad nimi nemá kontrolu (pozn. jak sám pan Qela uvedl, má sice kontakty s pracovníky dolů na severu, ovšem pouze na neformální úrovni).

Další doly jsou v současnosti nevyužívané a částečně zatopené. Jedou z priorit je znovuobnovení těžby v dole Hajvalia, v němž je ruda ze všech stávajících těžebních lokalit v KS nejkvalitnější, ovšem na vyčerpání vody a zahájení těžby nejsou v současné době prostředky.

Vytěžená ruda z dolu Stanterg je zpracovávána ve flotátoru v přilehlé lokalitě Tuneli i Pare (Prvi tunel). Výsledkem zpracování je olovnatý a zinkový koncentrát, který je exportován. Na další zpracování dnes nemá Kosovo zařízení. Nemůže tedy z rudy získat další nerosty (ač zdejší ruda obsahuje relativně významné příměsi stříbra, ale i dalších vzácných a barevných kovů) a "odpad" je ukládán zpět v dole pro případné pozdější využití. Poslední tři roky veškerou produkci kupovala švýcarská společnost Glencore. Trepča přitom každý rok vyhlašuje veřejnou soutěž na odběr koncentrátu na následující období. Současný kontrakt vyprší v březnu 2013 a do té doby se bude konat další aukce, do níž se mohou přihlásit potenciální odběratelé z celého světa.

Jelikož je Trepča státní podnik (resp. podnik pod správou Kosovské privatizační agentury), probíhají veškeré její akvizice formou veřejné zakázky. Např. právě nyní vyhlásila tendr na dodávku důlních trhavin na příští rok (s uzávěrkou přihlášek 27. 12. 2012, oznámení o vyhlášení tendru). V současné době jsou trhaviny dodávány z Rakouska přes kosovskou distribuční firmu (s níž údajně panuje značná nespokojenost vzhledem k nespolehlivosti v dodávkách). Další výběrová řízení se týkají převážně rekonstrukce stávajícího technického zařízení, resp. dodávek náhradních dílů, výjimečně na koupi nových strojů, zařízení, dopravních prostředků aj. (vzhledem k finančním omezením).

Trepča totiž není za stávajících podmínek rentabilní podnik; příjmy z prodeje surovin zdaleka nepokrývají provozní náklady. Je tak závislá na dotacích vlády, která ročně financuje provoz Trepči částkou přibližně 3 mil. EUR. Na kapitálové investice pak bylo v roce 2012 vyčleněno pouze 2,3 mil. EUR, v příštím roce to má být 1,7 mil. EUR.

Je zřejmé, že pro rozvoj Trepči bude nezbytný vstup zahraničního investora. Spíše než s klasickou privatizací se počítá spíše s využitím partnerství veřejného a soukromého sektoru, tj. udělení koncese na časově omezené období. Někteří zájemci ze zahraničí již sondují terén, nicméně dnes nelze ani odhadnout, kdy by k nějakému posunu v řešení statusu Trepči mohlo dojít. Podle platné legislativy je totiž nutné před privatizací vyřešit veškeré nároky a pohledávky za Trepčou, které vznesly nejen kosovské instituce a firmy, ale i Srbsko. Věřitelé mají nyní lhůtu pro přihlášení svých nároků do konce ledna 2013 (možná bude prodloužena) a pak může trvat i řadu let, než tzv. Zvláštní komora kosovského Nejvyššího soudu (ustavená UNMIKem k řešení privatizačních kauz) tyto případy rozhodne.

Velkým problémem je také odstraňování enormních ekologických zátěží z provozu jednotlivých závodů Trepči v minulosti. Zde Kosovo spoléhá na pomoc zahraničních dárců. Na donorské konferenci v červnu 2012 bylo představeno deset aktuálních projektů; na první z nich (vyčištění říčky Sitnica v Mitrovici) se již podařilo sehnat prostředky. Do těchto projektů již byly zapojeny i české subjekty - firma Dekonta si zde získala dobré jméno (projekt byl financován UNDP).

ZDROJ: businessinfo.cz, nformace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Prištině (Kosovo).