zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Služebně nejstarší jsou ledničky

01.06.2013
Energie
Služebně nejstarší jsou ledničky

Koupit či nekoupit nový spotřebič, když ten původní, starý, ještě slouží? Toto rozhodování asi zažila většina z nás. Rozhodnutí, zda pořídit nový spotřebič, častokrát předchází dlouhá úvaha, váhání, přemítání a propočítávání. Jak tedy na to?

Jak na tom jsou české domácnosti, co se vybavenosti týče? Je v České republice vysoká: chladničku má téměř 100 % domácností, pračku téměř 90 %. Podle průzkumu vybavení českých domácností (ČSÚ) je průměrné staří hlavních domácích elektrospotřebičů v českých domácnostech osm až deset let.

"Služebně nejstarší" jsou v Česku chladničky (v roce 2010 bylo pouhých 10 % výrobků "mladších" tří let), nejnovější jsou myčky (21 % výrobků pod tři roky). Ani evropské domácnosti na tom nejsou o mnoho lépe. Studie zpracovaná u příležitosti směrnice o Ekodesignu pro chladničky a mrazničky uvádí, že průměrná životnost těchto spotřebičů v evropských domácnostech je až 15 let.

Podle průzkumu společnosti ELEKTROWIN nakupuje v České republice novou chladničku 33 % domácností jednou za šest až deset let, většina domácností méně často. Dle statistik je hlavním důvodem výměny spotřebiče porucha (66 %), dále jeho stáří a pak nákup lepšího modelu. Podobnou frekvenci nákupu uvádějí čeští spotřebitelé i pro pračky (35 % jednou za šest až deset let). U myček je obnova ještě rychlejší, nový výrobek nakupuje po šesti až deseti letech 40 % obyvatelstva.

Podíl na rozhodování, zda zakoupit nový spotřebič, či si ještě ponechat starý, má v poslední době hlavně obsah naší peněženky. Jak uvádí agentura GfK pro průzkum trhu, loni se trh malých domácích spotřebičů ocitl v záporných číslech. Lidé nakupovali nejvíce kuchyňské roboty a mixéry, ostatní výrobky zaznamenaly prodejní pokles.

Také trh s velkými domácími spotřebiči meziročně poklesl. Nejvýznamněji k tomu přispěly, v objemu prodeje, největší kategorie co do obratu - lednice a pračky. Nejrychlejším tempem v prodaných kusech roste zatím relativně malá kategorie sušiček a dále vestavné spotřebiče.

Vývoj jde dopředu

První směrnice o energetické účinnosti spotřebičů pochází z roku 1995. Elektrospotřebiče jsou v ní rozděleny do 35 kategorií. Každá kategorie prochází procedurou, která stanoví její minimální energetické standardy. Od roku 2001 musejí mít výrobky údaje o jejich provozní náročnosti v podobě energetického štítku.

Štítky umožňují rychlou orientaci mezi jednotlivými modely spotřebičů, především podle jejich energetické účinnosti a dalších parametrů. Poskytují tak možnost jednoduše porovnat provozní spotřebu jednotlivých modelů.

V květnu 2010 byla přijata nová legislativa o energetickém štítkování spotřebičů. Ta zavedla další třídy A (A+, A++, A+++), energetický štítek pro televizory, nové informace na štítcích a novou metodiku měření.

Spotřeba elektřiny

Spotřeba energie v domácnostech představuje asi 25 % celkové průměrné spotřeby energie EU (v ČR asi 23 %) a stále roste, v Evropské unii v průměru o 1,9 % ročně (v ČR asi o 2,4 %). Energetické třídy jsou definovány pomoci tzv. indexu energetické účinnosti (Energy Efficiency Index, EEI). Tento index je poměrem spotřeby energie daného spotřebiče a normalizované spotřeby. Index tedy zajišťuje srovnatelnost jednotlivých spotřebičů.

Během posledních let se výrazně zvýšila energetická účinnost většiny spotřebičů. Dnešní ledničky a mrazáky kategorie A++ mají asi třetinovou spotřebu oproti průměrnému zboží, jaké se prodávalo v devadesátých letech (1990).

Potvrzuje to i studie Domácí elektrospotřebiče a jejich obměna v domácnostech, zpracovaná Střediskem pro efektivní využívání energie (SEVEn) a dalšími společnostmi. Podle ní došlo od sedmdesátých (u praček), a od devadesátých (u chladniček) let díky novým nejúspornějším modelům spotřebičů až k trojnásobnému snížení spotřeby energie ve srovnání s předchozími lety.

Starý, nebo nový?

Při nákupu nových spotřebičů se většina z nás rozhoduje kromě ceny i podle designu, značky a výrobce a podle funkčních a užitných vlastností. Jedním z kritérií by určitě měl být i údaj o nákladech na provoz daného spotřebiče. Informaci o provozních nákladech, zejména o spotřebě elektřiny, má poskytnout energetický štítek.

Otázkou je, kdy nastává ta pravá chvíle pro nákup nového spotřebiče. Podle serveru uspornespotrebice.cz zaplatíme za provoz staré lednice se spotřebou 2 kWh/den v průběhu deseti let (průměrná životnost lednice) o 27 375 korun více, než za provoz nové chladničky se spotřebou 0,5 kWh/den. Pořízením nové energeticky úsporné lednice v ceně 15 tisíc korun ušetříme za deset let jejího provozu 12 375 korun!

Energetická návratnost výměny starého spotřebiče za nový (množství energie potřebné na výrobu a dovoz ve srovnání s nižší spotřebou energie na provoz) se pohybuje u praček a chladniček v rozmezí od tří do šesti let, podle typu a stáří spotřebiče. U chladniček se projevuje stárnutí spotřebičů (zejména izolační pěny), které může způsobovat zvýšení spotřeby o jedno až dvě procenta ročně.

Trocha ekonomiky

Při koupi nového spotřebiče hrají roli dva základní faktory: výdaj na pořízení nového spotřebiče (včetně, dopravy, instalace apod.) a provozní výdaje po dobu očekávané životnosti spotřebiče.

Pořizovací výdaj je zpravidla jednorázový, vyšší zásah do peněženky spotřebitele. Provozní výdaje představují periodické, většinou pravidelné (měsíční) menší výdaje, které jsou občas zvýšeny výdajem na údržbu či opravu provozovaného spotřebiče.

Na nákup spotřebiče lze tedy pohlížet jako na určitou investici, která nám po předpokládanou dobu provozu bude přinášet jistý užitek (uspokojení) za současného vydávání prostředků k tomu, abychom předmět investice udrželi v provozu.

Naše rozhodování dále ovlivňují faktory, které se již hůře finančně kvantifikují. Nejjednodušší cestou je porovnání různých typů a modelů ledniček od rozličných výrobců. "Takto můžeme kvantifikovat fakt, že každé vylepšení, každé zvýšení užitečnosti, či snížení provozních výdajů, je spojeno zpravidla s o něco vyšší cenou pořízení. Každá vymoženost prostě něco stojí.

Otázkou je, zda se toto zvýšení ceny vyplatí. Kromě peněz lze totiž snižovat časové nároky uživatele. U ledničky je to typicky systém automatického odmrazování, vyšší akumulační schopnost, snadnost otevírání a zavírání dveří, identifikace jejich dovření a podobně," tvrdí Miroslav Vítek, pedagog z katedry ekonomiky FEL ČVUT Praha.

"Porovnáváme-li efektivnost různých typů spotřebiče, lze používat výdajových kritérií za předpokladu porovnávání spotřebičů se stejnými užitnými vlastnostmi. Pokud by porovnávané spotřebiče tento požadavek nesplňovaly, je třeba je na tento stejný efekt (užitek pro spotřebitele) převést," dodává Vítek.

Z celkové spotřeby průměrné domácnosti představuje, podle údajů společnosti PRE, spotřeba elektřiny na vaření 16 %, na praní a mytí nádobí se spotřebuje 13 %, na žehlení 5 % a na provoz chladničky a mrazničky celých 21 %. Zbytek elektřiny jde na osvětlení a provoz elektroniky a ostatních spotřebičů.

Je tedy zřejmé, že největší položku, co se spotřeby elektrické energie týče, představují mrazničky, ledničky a sporáky. Ty bychom měli vybírat s obzvláštní péčí.

Chladničky a mrazničky

Chladnička a mraznička patří mezi největší domácí elektrospotřebiče. Na energetickém štítku se uvádí spotřeba elektřiny za rok, která je výsledkem měření v laboratoři po dobu 24 hodin s přesně stanoveným objemem potravin v chladničce, dveře spotřebiče se během měření neotvírají. Vynásobením spotřeby aktuální cenou elektřiny zjistíme roční provozní náklady spotřebiče.

Na trhu jsou k dostání spotřebiče v energetické třídě A++ a A+++ . Chladničky třídy A+ mají o 25 % nižší spotřebu energie, než je tomu u třídy A. Spotřebiče třídy A mají spotřebu pod jeden kWh/den, ve třídě A+ se dostaneme k 0,75 kWh/den. Tyto údaje však nebudou platit, postavíme-li chladničku do blízkosti zdroje tepla (trouby, myčky apod.), ani máme-li v místnosti teplotu vyšší, či naopak nízkou. Příslušný údaj je na štítku ledničky nebo v návodu.

Co se týče provedení, nejlevnějším řešením (zároveň však nejméně komfortním) je jeden kompresor, jeden okruh. Jednokompresorové kombinace mají o něco nižší spotřebu. Jejich hlavní nevýhodou je nutnost vypnout celý spotřebič při odmrazování, navíc je v tomto případě teplota hlídána pouze jedním termostatem.

Má li spotřebič jeden kompresor a dva okruhy, lze nastavit teplotu zvlášť pro ledničku a zvlášť pro mrazničku. Dvoukompresorové ledničky mají o něco vyšší spotřebu než jednokompresorové, ale kombinace se dvěma motory seženete i v třídě A+. Dva na sobě nezávislé motory umožňují samostatný a nezávislý provoz mrazicí a chladicí komory.

Je vhodné vybírat spotřebič s funkci No Frost. Ta zajistí, že se nebude tvořit námraza, která výrazně snižuje energetickou účinnost a může dokonce zvýšit spotřebu jinak úsporného spotřebiče.

Myčky

Oproti mytí nádobí pod tekoucí vodou spotřebuje myčka jen asi pětinu vody a má o třetinu nižší provozní náklady (PRE 2010). Štítek podává informace podle nařízení o energetickém štítkování myček nádobí pro domácnost ze září 2010 (nařízení č. 1059/2010/EU).

Na trhu jsou k dostání myčky s energetickými třídami A-20 % / A++ , A+++ v provedení 60 a 45 cm šířky. Spotřeba vody na jeden mycí cyklus bývá od 11 litrů a ani u starších či levnějších myček pravděpodobně nepřekročí 20 litrů. U každé myčky však platí základní pravidlo: nejúsporněji myjete tehdy, když je myčka plně naložená (ne přeplněná). Úsporněji vychází myčka šířky 60 cm, ale za předpokladu, že ji zapínáme naplněnou.

Vhodné je, když má myčka systém Senzor-Logic. Systém rozpozná, kolik je v myčce nádobí a jakého je druhu, a přizpůsobí tomu spotřebu vody a energie. Senzory dále změří, jak rychle se v myčce ohřeje voda a kolik vody steče z nádobí. Z těchto údajů pak elektronický systém propočítá již během prvního opláchnutí přesný průběh celého dalšího programu, přizpůsobeného aktuální náplni nádobí. Myčka vybavená tímto senzorem nespotřebuje víc energie a vody, než je skutečně nezbytné.

Při koupi by pak spotřebitelé měli sledovat průměrnou roční spotřebu energie, tj. roční spotřebu energie v kWh vypočtenou na základě 280 standardních mycích cyklů, průměrné roční spotřeby vody, počtu sad nádobí, hlučnosti, dále spotřeby energie na cyklus a spotřeby vody na cyklus. Většina těchto údajů je uvedena na energetickém štítku.

Varné desky

Moderní sklokeramické varné desky mají oproti klasickým litinovým plotýnkám nižší ztráty energie při rozehřívání desky a jsou úspornější. Bývají vybaveny ukazatelem zbytkového tepla, který svítí v případě, že varné místo je teplejší než 40 °C. Také regulační čas při změně nastavení teploty je podstatně kratší. Výhodou je jejich snadná údržba.

Sklokeramické desky s indukčním ohřevem využívají nejdokonalejší technologie. Proti klasickým sklokeramickým, elektrickým (i plynovým) deskám ušetříte téměř 50 % elektřiny a času, na indukčních varných deskách se vaří mnohem rychleji.

Výhodou indukčních varných plotýnek je čištění. Protože se ohřívají pouze od dna nádoby, nemůže se nic připálit, vše pracuje na systému elektromagnetického pole. Jsou i bezpečné, po sejmutí varné nádoby nedosahuje povrch varné desky vyšších teplot než 100° C, na rozdíl od varných desek, kde jsou teploty přes 400° C.

Moderní desky mají řadu funkcí, například Power boost. Tato funkce umožní bezkonkurenčně rychlý ohřev. Proto jsou vhodné pro rodiny s malými dětmi. Funkce Stop+Go umožní přepnutí příslušné plotýnky z nastaveného výkonu na režim pouhého udržování tepla.

Má-li spotřebič dotykové tlačítko Touch control, umí pro každou plotýnku volitelně nastavit dobu vaření. Po dovaření se plotýnka automaticky vypne a zazní akustický signál. Pro ovládání varných plotýnek slouží ovládací systém Single control, který zvyšuje bezpečnost a i komfort při vaření.

Pečicí trouby

Trouby mohou být samostatné nebo součástí sporáků. Výhoda samostatné trouby je v tom, že ji lze vestavět do kuchyňské linky do optimální výšky tak, aby nebylo třeba se při pečení ohýbat.

Moderní trouby mají speciální programy a bývají vybaveny teleskopickými výjezdy plechů, výklopným grilem, kombinací způsobů pečení, ochlazováním dvířek, vnitřním osvětlením trouby během pečení atd. Samozřejmostí každého spotřebiče by měla být dětská pojistka. U elektrických trub prozatím zůstává zachován původní typ štítku.

Horkovzdušné trouby využívají principu proudění horkého vzduchu. Teplo z horního či spodního ohřevu je rovnoměrně rozháněno ventilátorem. Lze péci v několika úrovních. Výhodou je úspora času a energie. Tzv. "multihorký vzduch" (někdy též 3D) vzniká kombinací současného provozu ventilátoru, topného tělesa a spodního ohřevu. Využívá se k pečení pečiva, k rozmrazování potravin a sušení ovoce.

Parní trouby využívají ohřev horkou párou. Snadno se udržují, na stěnách se totiž nic nepřipaluje. Teplotu páry lze regulovat, průměrně od 35 do 100 °C. Většina parních trub má zásobník na vodu (jen nejdražší provedení jsou vybavena na přívodem a odvodem vody).

Kombinovanou parní troubu lze používat jako parní, horkovzdušnou, případně současně. Podle toho se mění i teplota (až do 230 °C), nastavit je možné i vlhkost.

Někdy se v souvislosti s kombinovanými parními troubami používá výraz "intervalové pečení". Po několika minutách, zpravidla v poměru 1:3, se střídá pára a pečení. Používá se také kombinované dvoufázové pečení (nejprve v proudu horkého vzduchu, pak přijde pára). Výhodou kombinování s párou je zrychlení přípravy jídla.

Mikrovlnná trouba je rychlým pomocníkem v moderní kuchyni, šetří čas a peníze. Vybrat si lze troubu monofunkční, s grilem, kombinovanou, volně stojící i vestavnou do kuchyňské linky. Mikrovlnná trouba může být doplněna grilem, případně horkým vzduchem. Rychlost přípravy pokrmu je přímo závislá na výkonu, čím větší výkon, tím rychleji je pokrm připraven. Velikost mikrovlnné trouby je dobré volit podle počtu lidí a způsobu používání.

Kávovary

Kávovary na přípravu espresa stále častěji nacházíme ve vybavení českých domácností. Některé studie ukazují, že kávovar často spotřebovává více elektrické energie než například chladnička třídy A++. Nadto jsou tyto spotřebiče zodpovědné za nezanedbatelné ztráty energie, protože spotřebují značné množství elektrické energie na nepřetržité nahřívání šálků, případně po přepnutí do pohotovostního režimu.

Na přípravu "pravého" espresa je potřeba alespoň osm barů, takže kávovary s nižším tlakem vyrobí spíše filtrovanou kávu. Moderní kávovary mají automatický přechod do úsporného režimu, ve kterém je vypnuto permanentní nahřívání vody a přístroj přejde do pohotovostního režimu (standby). U některých kávovarů jsou udávány dvě hodnoty pohotovostního režimu: před přechodem do úsporného režimu a po něm.

Pozor na režim standby

Režim standby je pohotovostní stav elektrospotřebičů, zajišťující možnost okamžitého startu do plného výkonu, nejčastěji pomocí dálkového ovladače. Vstupní elektrické obvody přístroje jsou v režimu standby neustále pod proudem, což sice umožňuje rychlý náběh do plného provozního stavu, ale za relativně vysokou cenu.

Spotřebiče odebírají jen malé množství elektřiny, zato však neustále. Ročně se tak náklady běžné rodiny na provoz spotřebičů v tomto režimu mohou pohybovat v řádu stovek, v extrémních případech dokonce překročí tisíc korun.


Tipy při nákupu a využívání nových spotřebičů:

- Zajímejte se o nákup nového spotřebiče dříve, než ten původní fyzicky doslouží.

- Vyhledávejte spotřebiče s vhodnou provozní kapacitou (velikost, hmotnost náplně apod.) a s nízkou provozní spotřebou energie (podle energetického štítku). Spotřebiče instalujte na vhodná místa (např. chladnička nemá stát v blízkosti topných zdrojů, ale ani ve velkém chladu).

- Přečtěte si návod. Domácí spotřebiče je třeba správně obsluhovat, umět je jen zapnout a vypnout nestačí.

- Recyklujte. Vysloužilé spotřebiče odevzdejte do míst zpětného odběru k jejich následné recyklaci. Například recyklací vysloužilé pračky se v průměru ušetří 165 kWh elektrické energie. Zejména se uplatní výroba z druhotných surovin, která v případě železných dílů dokáže ušetřit až 80 % energie.

Doporučení pro nákup

Vždy, když kupujete nový elektrospotřebič (pračky, myčky, sušičky prádla, kávovary a další), zajímejte se o jeho pohotovostní spotřebu energie. Hledejte spotřebiče s tou nejnižší spotřebou v režimu standby. Ta nemusí být u srovnatelných spotřebičů stejná. Obecně platí, že čím modernější a kvalitnější je spotřebič, tím nižší bude mít spotřebu elektřiny v pohotovostním režimu.

AUTOR: Eva Stejskalová

ZDROJ: Energetika

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
19
8. 2017
19-26.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
LTD Polana
Ekologický institut Veronica
28
8. 2017
28.8-3.9.2017 - Ostatní akce
Centrum Veronica Hostětín, Hostětín 86
12
9. 2017
12-14.9.2017 - Veletrh, výstava
Birmingham
22
9. 2017
22-24.9.2017 - Seminář, školení
Ekodomov, V Podbabě 29B, Praha 6
26
9. 2017
26-28.9.2017 - Konference
Duisburg
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí