zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Ropáci a hlupáci

03.05.2013
Politika
Ropáci a hlupáci

Dostal jsem anticenu Ropák za rok 2012. Za přístup k NP Šumava, k Natuře 2000 a k dostavbě Temelína. Mám na věc zcela jiný názor než Děti Země.

Ropák se uděluje od roku 1992, resp. 1993. "Se uděluje" není alibismus, ale opravdu výstižná formulace, protože člověk nemůže zjistit, kdo vlastně anticenu uděluje. Na stránkách Dětí Země je sice uvedeno, že jde o komisi, je také zveřejněno 11 jmen této komise jako původní komise z 90. let minulého století, ale to je vše. Složení komise se nezveřejňuje, Děti Země pouze oznamují, že se jedná o více než stovku vědců, publicistů, umělců, politiků a ekologických aktivistů.

Poroty většiny cen se zveřejňují. U anticeny, která má za cíl "vyznamenanému" přivodit veřejný odsudek, by podle mě měli ti, kteří tento odsudek iniciují, vzít na sebe veřejnou odpovědnost. Možná že by veřejnost také zajímalo, kdo o zařazení osobností do komise anticeny rozhoduje. Návrhy na anticenu mohou posílat občané. Může se i do komise přihlásit kdokoli?

Jedinou na stránkách Dětí Země uvedenou osobou, která má na starosti koordinaci ceny, je Miroslav Patrik. Slovenský přírodovědec a ekoaktivista. Ten samý Patrik, který zasahoval do schvalovacího procesu dálnice D8 žalobami a protahoval její stavbu. Co udělat soirée předání ceny místo intelektuální kavárny v některé obci, kde je velký provoz kvůli nedostavěné D8?

Ale budiž, kdo cenu vymyslel, ten určuje pravidla. Zajímavé ale je, že anticenou počastovaný člověk se o tom dozví z médií. Tak jsem se i já o Ropákovi dozvěděl z ČTK.

Ne že bych toužil strávit večer s ekoaktivisty. Tím v žádném případě nemyslím skutečné ekology. S těmi mluvím denně a jejich názorů si vážím. Ani netoužím po účasti na rautu na brněnském soirée k vyhlášení Ropáka roku. Považoval bych ale pozvání za slušnost.

Pozvání bych zcela jistě přijal. Předpokládal bych totiž, že jako oceněný bych měl možnost veřejnosti, která se vyhlášení anticeny zúčastnila, vysvětlit důvody mého postupu v uvedených případech. K tomu jsem však příležitost neměl. Reagovat jsem tedy mohl jen prostřednictvím ČTK.

Připadá mi to víc než podivné.

A tak ekoaktivistovi Miroslavu Patrikovi touto cestou sděluji, že se nechytám za nos a nehodlám chodit kanálem. Nebojím se komukoli z těchto lidí podívat do očí. Jsem přesvědčený, že ve všech třech oblastech, kvůli kterým jsem si anticenu Ropák vysloužil, bych nejednal jinak a že ve všech těchto případech se podařilo vybalancovat šetrnost k přírodě s respektem k člověku. A tak si opravdu nepřipadám jako hlupák, který nepociťuje ušlechtilost anonymitou zahalené skupiny lidí kolem pana Patrika. Možná že kvůli důsledkům svého zeleného šílení by se měl za nos chytit on.

Tomáš Chalupa, ministr životního prostředí

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí