EKOLOGICKÁ LIKVIDACE AUTOVRAKU V PRAXI

Dalším cílem je dosažení požadovaného stupně recyklace materiálů z vozidel s ukončenou životností.

Samotný proces ekologické likvidace začíná už při výrobě nových vozidel. Evropská unie usiluje o omezení vzniku odpadů pocházejících z vozidel a posílení opětného využití, recyklace a dalších forem zhodnocení vozidel s ukončenou životností a jejich součástí. Ve snaze dosáhnout těchto dvou cílů stanovuje nové požadavky pro evropské výrobce vozidel, aby navrhovali vozidla, která se snadno recyklují. Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2000/53/ES ukládá minimální přípustnou míru recyklace autovraků na 95 % jehohmotnosti.

Jakým způsobem je řešena likvidace autovraků v České republice a čím se při ní řídit?

Nakládání s autovraky, respektive způsob jejich likvidace, upravuje zákon č.185/2001 Sb., o odpadech a vyhláška č.383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.Samostatně pak provoz nakládání s autovraky řeší vyhláška č.352/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s autovraky.

Podle zákona č. 185/2001, o odpadech, je autovrakem "každé úplné nebo neúplné motorové vozidlo, které bylo určeno k provozu na pozemních komunikacích pro účely přepravy osob, zvířat nebo věcí, a stalo se odpadem podle § 3 tohoto zákona".

Dále současná legislativa říká, že 85 % automobilu se musí buď znovu použít, zrecyklovat nebo energeticky využít (priority podle pořadí). Pouze zbylých 15 hmotnostních procent se smí skládkovat.

Novela vyhlášky č. 352/2008 Sb. vydaná pod č. 54/2010 Sb. navíc předepisuje části a součásti k opětovnému použití (katalyzátor; pneumatiky; velké části plastu, například nárazník, přístrojová deska, kryty kol; kovové části obsahující měď, hliník, hořčík; sklo), které není možno oddělit při drcení a účinně využít jako materiály, z autovraku přednostně odstranit.

Jak je to tedy s materiálovým využitím jednotlivých částí automobilu?

Materiálové využití, tedy recyklace, se týká velké většiny materiálů, zejména kovů. Díky nim je likvidace aut pro zpracovatele rentabilní. Recyklovat lze i akumulátory (získává se z nich olovo), sklo, pneumatiky (granuláty pro zásypové účely podlahové krytiny, případně tzv. "chipsy" pro energetické využití). Oleje se regenerují a znovu použijí jako minerální oleje či maziva. Recyklují se katalyzátory, znichž je možné úpravou získat některé ušlechtilé kovy (platina, palladium, rhodium). Z olejových filtrů se po nadrcení získají využitelné zbytky olejů, kovový podíl skončí ve sběrně, potažmo v hutích.Plastové části interiéru a některé součásti karoserie je možné též recyklovat. Převážná část tzv. materiálové (nebo též fyzikální) recyklace zahrnuje procesy od nejjednoduššího mletí a následné tepelně mechanického zpracování meliva pro výrobu nových výrobků (regranulace)až po kompatibilizační postupy v tavenině sloužící k přípravě vícesložkových materiálů ze směsí odpadních plastů. Problémempři vytřídění materiálu bývá, zejména u starších automobilů, že díly nebývají označeny smluvenými kódy. Sedačky a čalounění pak končí na skládkách nebo spalovnách.

Při zneškodnění, případně zhodnocení autovraku, nehraje roli pouze jakost získaného šrotu, ale také vytváření uzavřených materiálových a finančních toků pro plasty, pryž, sklo, použité oleje a jiné provozní kapaliny a další materiály a komponenty.

V praxi to znamená, že se součástky prodávají jako náhradní díly, samozřejmě pokud to jejich stav umožňuje. To platí zejména v případě, že likvidované vozidlo je zánovní a součástky z něj lze dále použít.Pro většinu likvidovaných aut však tento způsob nelze využít, neboť se jedná o staré vozy s průměrným věkem okolo 20 let. Téměř polovinu těchto vozů zabírá značka Škoda 105 a 120. Zde je většina součástek povětšinou již na hranici své životnosti.

Zvláštní kapitolou jsou provozní kapaliny, které mají většinou alespoň jednu nebezpečnou vlastnost, tj. je nutné s nimi nakládat jako s nebezpečnými odpady. Jedná se o zbytky pohonných hmot, oleje, mazací tuky, brzdovou kapalinu, chladicí kapalinu a směsi do ostřikovačů.

Jaký je postup při likvidaci vyřazeného automobilu u fyzické osoby?

Každý, kdo se zbavuje autovraku, je povinen autovrak předat pouze oprávněným osobám, které jsou provozovateli zařízení ke sběru, výkupu, zpracování, využívání nebo odstraňování autovraků (viz zákon č.185/2001 Sb., o odpadech, §37 odst. 1).

Likvidace úplného auta je ze zákona zdarma. Firma si ale může naúčtovat poplatky, pokud autu něco důležitého chybí. A platí, že čím víc chybí železa (motor, disky kol, nápravy...), tím dražší to bude. Je proto dobré dát na vrakoviště auto kompletní.

Jakým způsobem systém likvidace autovraků podporuje stát?

Pro obce a provozovatele autovrakovišť provádí stát podporu likvidace autovraků prostřednictvím Státního fondu životního prostředí (SFŽP) a Programu na podporu systému pro nakládání s autovraky. Cílem programu je podpořit systém nakládání s vybranými autovraky prostřednictvím sítě schválených zpracovatelských zařízení s přednostním materiálovým nebo opětovným využitím a zabezpečením odstranění nevyužitelných zbytků. Program se také vztahuje na řešení tzv. "staré zátěže", tzn. autovrak nebo jeho podstatná část, který poškozuje či ohrožuje životní prostředí nebo narušuje estetický vzhled obce, přírody nebo krajiny. Nově je do programu zařazena část C., jež řeší podporu dalšího využití odpadů vzniklých při likvidaci autovraků, včetně podpory logistických systémů.

Žadatel o dotace musí splnit podmínky Programu na podporu systému nakládání s autovraky, které mimo jiné ukládají nutnost prokázat, že autovraky jsou opětovně použity a materiálově využity v míře nejméně 80 % průměrné hmotnosti vybraných vozidel za období, za které se hlásí do programu. Toto je nutné prokázat i před předáním konečnému zpracovateli (šrédru), a to odstraněním skel, pneumatik, velkých plastů apod. Žadatel je dále povinen nakládat s autovraky v souladu se zákonem č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a s nařízením vlády č. 295/2011 Sb., o způsobu hodnocení rizik ekologické újmy a bližších podmínkách finančního zajištění.

Bližší informace o uvedené tématice, případně o dalších oblastech životního prostředí, získáte na níže uvedených telefonních kontaktech.

EKOLOGICKÉ PORADENSTVÍ ECO - F, a.s.

Praha - 606 676 863,

Plzeň - 725 745 340

České Budějovice - 602 707 966

Most - 774 037 907

Liberec - 724 329 402

Email: tuma@ecof.cz