Hlas spotřebitelů může změnit kvalitu potravin
Potravinářský trh v Evropské unii představuje roční obrat 500 mld. eur, což je zhruba desetina veškerého obchodovaného zboží. Nezanedbatelným faktorem trhu je důvěra spotřebitelů v bezpečnost potravin. Orientace českých spotřebitelů na nízkou cenu potravin vyvíjí neustálý tlak na obchodníky a výrobce, aby snižovali cenu. Úspory nákladů lze dosáhnout například náhražkami dražších složek potravin za levnější či dovozem levnějších potravin ze vzdálenějších oblastí. Většina potravin a nápojů přepravovaných v Evropské unii urazí na své cestě za zákazníkem 50-149 kilometrů. To vše se odráží na kvalitě výrobku. Na rozdíl od předpisů ohledně bezpečnosti výrobků, není kvalita ve smyslu vzhledu a chuti na úrovni EU nijak regulována. O kvalitě a bezpečnosti potravin diskutovali dne 15. května v Evropském domě v Praze zástupci Evropské komise, státní správy, spotřebitelů a obchodníků s širokou veřejností.
Dle členky Výboru pro Vnitřní trh a ochranu spotřebitelů Evropského parlamentu, Olgy Sehnalové je skandál s koňským masem jasným příkladem klamání evropských spotřebitelů. I přesto, že koňské maso samo o sobě není zdraví nebezpečné, důvěra spotřebitelů v Evropě byla podlomena. Na vině je především podceňování a omezování kontrol a spoléhání se na samoregulaci. Současná pravidla označování původu dle ní nejsou dostatečná, a proto navrhuje, aby veškeré maso, mléko, nezpracované potraviny či jednosložkové potraviny byly povinně označeny zemí původu, nikoli pouze informací, zda jsou z Evropské unie. Právní poradkyně Sdružení obrany spotřebitelů Klára Trněná se naopak domnívá, že další regulace není třeba. Je však nutné zkvalitnit současný stav a také dostatečně dbát na jeho dodržování, zejména důsledným prováděním kontrol a zpřísněním sankcí. Doporučuje sankce harmonizovat na úrovni těch nejpřísnějších členských států a zveřejňovat tzv. černé listiny výrobců, kteří své povinnosti porušili. Největší potenciál vidí v systému RASFF. "Jeho efektivnost však snižuje zpoždění při vkládání informací do systému ze strany národních kontrolních orgánů", dodává.
"Z pohledu všech účastníků potravinového řetězce a spotřebitelů zvlášť je v České republice klíčová aktuální novela zákona o potravinách a tabákových výrobcích, která se mj. zaměřuje na adaptaci nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům", říká Jindřich Fialka, ředitel Odboru potravinářské výroby a legislativy z Ministerstva zemědělství ČR. Dodává, že "přísnější kontroly na složení i označování a cílené kontroly v nejrizikovějších místech by mohly přispět ke zlepšení bezpečnosti potravin v EU". Obchodníci se kontrolám nebrání. Sami totiž testování výrobků provádějí. Problém však vidí v uvádění výsledků kontrol a jejich medializaci. "Mnohdy nejsou totiž uváděny přesné informace a řada obchodníků je za to bita", říká Petr Baudyš, ředitel QSL Quality Safety Legality a zástupce Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR. Obchodníky by také potěšilo zřízení Úřadu pro potraviny, který by zabezpečoval komplexní dozor nad potravinami. V současné době jsou kompetence roztříštěné mezi několik inspekcí. V obchodech a restauracích tak působí několik inspekčních orgánů. Navrhovaná novela zákona o potravinách bohužel daný problém s dozorem nad potravinami dostatečně neřeší. Přenášení větší odpovědnosti na obchodníky za prodávané výrobky z pohledu zdravotní nezávadnosti a klamání je těžce realizovatelné. "Nejdůležitějším kontrolorem pro obchod zůstává zákazník", uzavírá Baudyš.
Prezentace Jindřicha Fialky ke stažení zde.
Prezentace Olgy Sehnalové ke stažení zde.
Prezentace Kláry Trněné ke stažení
Řečníci Bios řečníků ke stažení zde. Tisková zpráva