Budou vozy na CNG cestou k lepší budoucnosti?

Doprava v ČR produkuje vyšší měrné emise skleníkových plynů a pevných částic na jednotku přepravního výkonu, než je průměr členských zemí EU. Je tedy emisně náročnější. Výrobci automobilů jsou v současné době pod velkým tlakem snižování hodnot emisí CO2. A právě stlačený zemní plyn (CNG) je vhodnou alternativou jak u nás ovzduší zlepšit.

Ve prospěch vozů jezdících na CNG hovoří kromě nižší produkce emisí CO2 především ekonomická stránka jejich provozu. EU počítá, že do roku 2020 bude 20 procent klasických ropných pohonných hmot nahrazeno alternativními palivy, polovinu z toho by měly tvořit vozy na CNG. Zemní plyn Unie definovala jako dlouhodobě udržitelné palivo.

Počet vozů na CNG roste

Od roku 2006, kdy byla mezi státem a plynárenskými společnostmi podepsána tzv. Dobrovolná dohoda o využívání stlačeného zemního plynu (CNG), se počet vozidel zvýšil více než desetkrát. V současné době je v České republice registrováno okolo pěti a půl tisíce CNG vozidel. Na světě již jezdí 16,2 milionů CNG vozidel a podle několika různých studií se má v průběhu příštích deseti let má celosvětově přibýt dalších zhruba 50 milionů vozidel.

Vozidla na zemní plyn jsou totiž nejen ekologická, bezpečná, ale mají i levný provoz. Jeden kubický metr CNG, který energeticky odpovídá 1 litru benzinu, stojí dnes cca 18 Kč, a to je ve srovnání s cenou benzinu za cca 35 až 37 Kč bezkonkurenční. To, že je zemní plyn nejlevnější pohonnou hmotou, platí dlouhodobě. Výhody provozu ostatně ukazuje i tabulka porovnání jednotlivých modelů vozidel na CNG a na benzin.

Hlavním motivačním prvkem pro pořízení vozu na CNG jsou nižší provozní náklady. Proto se mnohé podniky a organizace poskytující jak veřejné služby typu dopravních podniků, České pošty a Pražských služeb, tak státních a městských úřadů, rozhodly taková vozidla zakoupit.

Důvod pro pořizování CNG komunálních vozidel vyplývá také z Programu obměny vozového parku z roku 2008, podle něhož mají instituce do konce roku 2013 vyměnit alespoň čtvrtinu svých automobilů za "ekologicky přátelské". Za ty jsou považovány elektromobily, vozy s alternativními palivy (zejména plyny CNG či LPG) či jejich kombinace. Ačkoliv je tento podíl zatím nízký, necelých 10 procent, za poslední rok se počet provozovaných "ekologicky přátelských" vozidel zvýšil o 140 procent.

S CNG vozy jezdí u nás už třeba DHL v Praze, Ostravě a Olomouci, komunální CNG vozy mají v Praze, Táboře a dalších městech. Jednou z institucí, která ve velké míře využívá CNG vozy, je Česká pošta. Podnik provozuje 5400 vozidel s průměrným stářím osm až deset let.

V loňském roce se společnost rozhodla pro CNG vozidla a na pět let získala v rámci operativního leasingu 230 dodávek Fiat Ducato na CNG a 182 vozů Fiat Doblo na CNG. Dalších 60 vozů Volkswagen Passat na CNG pořídila pro obchodní divizi. Také nakoupila 46 tahačů a těžkých nákladních vozů Iveco, z nichž deset (Iveco Daily) je s pohonem na CNG. Celkově by Česká pošta mohla mít až 2900 vozidel ve variantě na CNG, závisí to ovšem na hustotě plnicích stanic. Letos plánuje pořízení dalších 200 vozidel.

Motivem pro jejich pořízení byly, jak uvádí Jan Kubásek, ředitel odboru doprava České pošty, nejen ekologické faktory, ale také potenciální úspory financí. "Dosud jsme s vozidly na CNG najezdili zhruba pět milionů kilometrů a šetříme zhruba 1,20 Kč na kilometr," uvádí J. Kubásek a dodává, že jsou s vozy spokojeni

"Denní užívání vozidla je stejné jako u ostatních vozidel. Jediné omezení spočívá v tom, že se musí častěji tankovat. Proto bychom uvítali větší počet plnicích stanic. Pak bude podle mého názoru počet těchto vozidel prudce růst," dodává ředitel odboru.

Ekologičtější CNG automobily se rozhodl používat i Státní úřad inspekce práce (SÚIP), který má od letošního ledna v ekonomického pronájmu (od společnosti HAVEX-auto) celkem 150 vozidel s pohonem na CNG. Jezdí jimi inspektoři, kteří potřebují být dostatečně mobilní, aby mohli provádět kontroly nelegálního zaměstnávání. Vozidla bude mít pronajata do konce projektu "Efektivní systém rozvoje zaměstnanosti, výkonu komplexních kontrol a potírání nelegálního zaměstnávání v ČR", kvůli němuž vznikl požadavek na vyšší mobilitu inspektorů.

Kromě něj byly motivem k pořízení podstatně nižší provozní náklady. "Za necelých pět měsíců provozu dosahuje úspora spojená s provozem na CNG asi 21 procent oproti provozu na benzín. Dle technické dokumentace k vozidlům mají námi využívaná vozidla kombinovanou spotřebu 4,11 kg CNG na 100 km a 5,9 l benzínu na 100 km. Průměrná cena námi tankovaného CNG byla 25,6 Kč proti 36,13 Kč za Natural 95," vypočítává Rudolf Chamráth, ředitel kanceláře generálního inspektora SÚIP.

Za nevýhodu považuje vyšší pořizovací cenu vozidla, nižší pokrytí servisních služeb, nedostatečnou síť veřejných čerpacích stanic a to, že nelze parkovat ve většině garáží.

Vozy na CNG si pořídil také Dopravní podnik města Pardubice. Vlastní 20 autobusů s pohonem na CNG, což představuje 27 procent autobusového vozového parku. I oni si pochvalují provoz a nízké provozní náklady. Vozidla jsou podle nich ve srovnání s klasickými tišší, obyvatelé jsou méně obtěžováni hlukem.

"Nevýhoda je v tom, že pokud by nebyla v provozu zdejší plnicí stanice, musela by naše vozidla jezdit plnit do nejbližšího města, tedy Hradce Králové, a to není moc výhodné," upřesňuje Tomáš Pelikán z DPMP. Uvítali by tedy další plnicí stanici ve městě.

"Do budoucna budeme chtít rozšiřovat vozový park s pohonem na CNG. Budeme se snažit využít dotačních fondů, které se od roku 2014 připravují. Analyzujeme však i jiné možnosti alternativních paliv. V současné době ještě zvažujeme možnosti provozu elektrobusů," uvádí.

Vozy na CNG se využívá rovněž společnost ČSAD Autobusy České Budějovice. Provoz CNG autobusů vyzkoušela v Českém Krumlově, a protože z nich byli všichni nadšeni, rozhodl se dopravce pořídit další CNG vozidla pro Písek. Tam byly do ostrého městského provozu nasazeny zatím dva CNG autobusy.

K nynějším dvěma vozům objednal dopravce ČSAD Autobusy České Budějovice dalších sedm, ve druhé polovině roku by měl mít kolem dvaceti vozů na CNG. To je desetina vozového parku, který představuje dvě stě až dvě stě deset vozidel, podle sezóny.

CNG se hodí i pro městské úřady

Zkušenosti s provozem vozů na CNG má také Městský úřad Tábor. V roce 2006 koupili dva autobusy na CNG. "Prostřednictvím společnosti Comett plus, v níž má přes sdružení měst a obcí okresu Tábor naše město majetkový podíl, dnes disponujeme asi třiceti autobusy na CNG a dále několika dodávkovými a osobními vozy," uvádí tajemník úřadu Lubomír Šrámek.

Vozidla komunální techniky na CNG pořizuje také městem vlastněná společnost Technické služby Tábor. Na CNG jezdí také dodávky v G-centru (domov důchodců a pečovatelská služba), k ekologičtějšímu provozu přispívají i elektroskútry, jimiž jezdí městští policisté. "Městský úřad přijal tzv. ekologizaci úřadu a zakoupil jeden osobní vůz na CNG. Během měsíce pořídíme druhý. V plánu je i nákup dvou referentských vozů na CNG," dodává tajemník.

Také v tomto případě jsou zkušenosti s provozem vesměs pozitivní, zejména u autobusů a komunální techniky. Dá se dosáhnout velké úspory provozních nákladů a město není tolik zatěžováno škodlivými exhalacemi. Nevýhodou jsou poněkud vyšší pořizovací ceny nových vozidel a náhradních dílů. Přesto chtějí nadále nakupovat pouze autobusy a komunální techniku na CNG.

Více čerpacích stanic znamená více aut

Jak se zdá, rozvoj vozového parku na CNG je na dobré cestě. Pokud se podaří vyjednat v Evropské komisi podporu v rámci Operačního programu Životní prostředí, dostanou například města Ostrava a Brno, která patří do oblastí s největší prašností u nás, příležitost pořídit vozy na CNG.

Ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí totiž mají vyhlásit výzvu pro nákup nových autobusů MHD s pohonem na CNG a pro výstavbu CNG plnicích stanic. Takto podpořené CNG autobusy budou moci kromě měst nakupovat také soukromí dopravci, ale musí je využít pro městskou hromadnou dopravu. Plnicí stanice na CNG pak budou muset "sloužit" po dobu projektu jen městským autobusům.

Výzva se bude týkat omezeného výčtu měst, která jsou dnes nejvíce zatěžována emisemi z dopravy, především prachovými částicemi.

Podmínkou většího rozvoje CNG vozidel je dále rozšiřování sítě veřejných plnicích stanic. V současnosti jich je k dispozici 47, poslední byla otevřena koncem května u Humpolce. "V nejbližší době lze očekávat další veřejné stanice v Ostravě, Jeseníku, Zdibech, Zábřehu a Královém Dvoře. Do roku 2015 očekáváme v ČR minimálně 35 dalších nových CNG stanic," říká Zdeněk Prokopec, předseda představenstva Asociace NGV.

V Evropě je 4080 CNG stanic a ve světě přes 21 tisíc. Rostoucímu počtu CNG vozidel odpovídá také větší spotřeba plynu. Vloni se ho prodalo 15,24 mil. m3, o více než čtvrtinu více než v roce 2011. Podle odhadů se má do roku 2020 spotřeba CNG zvýšit až na 130 milionů metrů krychlových, nicméně potenciál tu je až pro 800 milionů metrů krychlových.

Biopaliva - ano, či ne?

Dalším z alternativních řešení dopravy jsou elektromobily. Kromě zatím stále vysoké pořizovací ceny jsou tato vozidla limitovaná dojezdem 150 km, proto budou určena spíše pro městský provoz.

O něco větší perspektivu mají biopaliva. Ve světě se využívají už zhruba 40 let, jako alternativní pohon, ale zatím úplně neuspěla. Teď jim, mimo jiné i v Česku, nahrává zhoršující se ekonomická situace mnoha lidí.

"Je to určitě dáno obecně rostoucí cenou pohonných hmot na tuzemském trhu, a tak samozřejmě větší část motoristů hledá určitou alternativu," uvedl Martin Kubů, ředitel divize PHM, biopaliva a OZE Agrofertu. Ačkoliv Evropská unie drží strategii jejich nasazování, odpůrci biopaliv poukazují na dodatečné dopady na životní prostředí při jejich výrobě. Kvůli pěstování technických plodin, ze kterých se biopaliva vyrábí, se totiž kácejí pralesy a vysušují mokřady nebo rašeliniště.

Přesto mnohé podniky využívají vozy přizpůsobené na jejich využití. "Co se týká veřejné dopravy, je v řadě podniků využívána směsná motorová nafta SMN30 nebo rovnou čistá bionafta B100. Pilotně se ve středních Čechách v roce 2011 ještě zkoušel autobus jezdící na E95 (směs 95 % bioetanolu a 5 % aditiv), pilot však ztroskotal na nadměrné administrativě ze strany MŽP.

Dá se tedy říci, že řada dopravních podniků nyní používá hlavně čistou bionaftu, v zimním období někdo přechází na SMN30 kvůli zamrzání, někdo nikoliv. Zkušenosti například podniku Veolia jsou takové, že čistá bionafta zamrzá až při -15 stupních," uvádí Jiří Trnka, ředitel CZ Biom.

Jako příklad podniků, které nyní používají bionaftu, lze uvést Dopravní podnik v Teplicích či Pražský dopravní podnik. Ten nedávno vybral nového dodavatele paliva pro autobusy. Společnost ČEPRO mu bude dodávat alternativní palivo FAME, díky kterému ušetří v následujících letech přibližně 85 milionů korun. Půjde o palivo pro zhruba 560 autobusů, což představuje asi polovinu z vozového podniku, přičemž ho budou používat spíše starší vozy.

Na biopalivo FAME budou autobusy jezdit také autobusy Dopravního podniku v Liberci a Jablonci nad Nisou. Jsou však města, která se využívání této pohonné látky spíše brání."Podle dostupných informací je FAME agresivní látka, která nepříznivě působí na palivový systém, a hrozí tudíž jeho časté poškození," říká Slavoj Dolejš, manažer divize autobusy a místopředseda představenstva v Dopravním podniku města České Budějovice.

Biopaliva nepoužívají ani populární žluté autobusy Student Agency. Důvodem je absence vlastní čerpací stanice a snaha tankovat tzv. po cestě pokud možno jednotné palivo.

Bionaftu začínají používat také dopravní podniky v západních a východních Čechách a na Severní Moravě, o zavedení bionafty uvažuje Dopravní podnik v Brně.

"Důvod je vedle ekologie hlavně ekonomika provozu - čistá bionafta je cca o tři koruny levnější než nafta. Přestože provoz na bionaftu přináší vícenáklady v podobě častější výměny oleje a filtrů, ekonomika pro provoz bionafty je jasně pozitivní. V porovnání s ostatními alternativami má provoz na bionaftu hlavní výhodu v tom, že nevyžaduje žádnou úpravu motorů ani žádnou dodatečnou montáž nádrží a podobně.

Jediný problém je spojen se ztrátou záruky u nových vozů, kdy výrobci často oficiálně nepřipouštějí provoz na čistou bionaftu. Toto palivo tedy často používají dopravní podniky u vozů po záruce, což je v podstatě jediná překážka širšího využití," dodává J. Trnka.

O bionaftu jakožto palivo se rovněž dopravní podniky musejí více starat než o běžnou naftu, tedy dbát na obrátkovost zboží, čistotu nádrží atd.

"Využívání jakýchkoliv pohonných hmot, které mají nižší negativní vliv na životní prostředí, je žádoucí, zejména pokud to přinese snížení nákladů v řádech desítek milionů," říká Jan Spousta z Centra dopravního výzkumu.

Denní užívání vozidla je stejné jako u ostatních vozidel. Jediné omezení spočívá v tom, že se musí častěji tankovat.

Podmínkou většího rozvoje CNG vozidel je dále rozšiřování sítě veřejných plnicích stanic.

Perspektivy CNG

Auta na CNG jsou bezpečná, ekologická, mají velký dojezd, nádrže nezabírají zavazadlový prostor. CNG jako palivo má hodně vyřešených problémů, jako je cena vozidel, rychlé tankování, vhodná legislativní opatření, dojezdová vzdálenost, garážování, úlevy na spotřební i silniční dani atd. dávno za sebou.

CNG versus nafta v praxi

Společnost RWE Energo provozuje dva stejné vozy Volkswagen Passat, přičemž jeden jezdí na CNG a druhý je klasický na naftu. Za tři roky provozu provedli zaměstnanci srovnání provozu obou vozidel, jimiž najeli cca 100 tisíc kilometrů.

- Parametry vozů: CNG TSI 1400 ccm, 150 k - nafta TDI 2000 ccm, 140 k

- Nájezdy: CNG 101 075 km, nafta 98 188 km

- Průměrná spotřeba. PHM: CNG 6,92 m3/100 km, nafta 7,61 l/100 km

- Náklady na PHM: CNG 120 157 Kč, nafta 211 225 Kč

- Servis a pneu: CNG 65 503 Kč, nafta 122 809 Kč

- Celkové náklady: CNG 218 365 Kč, nafta 373 225 Kč

- Měrné náklady na jeden km: CNG 2,16 Kč/km, nafta 3,80 Kč/km

- Závěry: za tři roky je CNG Passat o 154 861 Kč levnější

AUTOR: Eva Vítková

Úsporným modelem CITIGO se i ŠKODA Auto zařadila mezi výrobce CNG vozů.