Zelené budovy jsou dnes standardem

Naprostá většina nebytových, především kancelářských budov, která se v Česku staví, má jeden z mezinárodně uznávaných zelených certifikátů. Ty mají různé úrovně, například nejvyšší úrovní certifikace LEED je Platinum. Zelené budovy se tak stávají běžnými a investoři stejně jako zaměstnavatelé pochopili jejich užitek. Teď je třeba zaměřit se na běžné lidi, aby pochopili, že vyšší pořizovací cena za bydlení se jim vrátí i s úroky na provozních úsporách. HN to řekl Nicklas Lindberg, šéf společnosti Skanska Commercial Development Europe, na konferenci Šetrné budovy 2013. Lindberg zodpovídá ve skupině Skanska za český, polský, maďarský a rumunský trh komerčních nemovitostí.

OTÁZKA: HN: Chápu, že mezinárodní certifikace jsou užitečné pro investory, mohou si z pohledu udržitelnosti a provozu jednoduše porovnat budovy po celém světě. Ale jak se na ně dívají nájemci?

Když se podíváte na naše nájemce, přibližně 70 procent z nich jsou velké společnosti. Například nadnárodní poradenská společnost PwC přijala kodex společenské odpovědnosti a bude se ho držet kdekoli na světě. O udržitelnost se zajímá stále více firem. Navíc nová generace lidí je jiná, chtějí pracovat pro společnost, která je udržitelná. Když jsem promoval já, chtěl jsem mít velký plat, pěkné auto, velký dům... Ale generace mladých lidí chce pracovat pro společnost, která ctí své hodnoty. Jeden velký nájemce si od nás pronajímal celou budovu, říkal, že pro něho pracuje hodně mladých lidí ve věku do 30 let a ti mají malé děti. Záleželo mu proto na tom, aby byla v budově školka, kavárna a kantýna. A on si chtěl své zaměstnance udržet. V našem sídle ve Varšavě máme na recepci minigolf, zaměstnanci si mohou odpočinout při play station. Čím dál více společností vytváří v budovách relax zóny nebo i fitness centra.

OTÁZKA: HN: Kdo pak platí provoz fitness center?

Některá si pronajímají jejich provozovatelé od majitelů budov, jindy je částečně platí nájemci - zaměstnavatelé. Investoři si musí uvědomit, že jde o to, aby byla jejich budova atraktivní i za 10 let. Investory zajímají dlouhodobé zisky a nájemcům jde zase o to, aby si své zaměstnance udrželi. Když máte pohodlné pracoviště, nemáte potřebu měnit zaměstnání, i kdyby vám u konkurence přidali něco málo na platu.

OTÁZKA: HN: Ve vaší ročence jsem si přečetla, že udržitelnost musí dávat ekonomický smysl, jinak není udržitelná. Jaké jsou rozdíly v nákladech na běžné a udržitelné budovy?

Setkáváme se s finančními řediteli firem, kteří nám říkají, že zelené je sice pěkné, ale co z toho budeme mít. Má to dvě úrovně, kolik ušetří budova jako taková, ale mnohem více se dá ušetřit uvnitř budovy. My proto lidi vzděláváme, říkáme jim, jak se mají v budovách chovat. Vemte si budovu s certifikátem LEED Platinum, pokud ji budete provozovat jako běžnou budovu, bude spotřebovávat jako běžná budova. Například v jedné naší budově v Maďarsku máme metr, na kterém jednotliví nájemci mohou vidět, kolik ušetřili energie. A oni pak mezi sebou mohou soutěžit, kdo v budově nejvíce ušetří. Ve finále tato soutěž vede k tomu, že se nájemcům sníží zálohy za služby. Jedním z našich největších nájemců v této budově je Avis a ten má ohromnou radost z toho, kolik ušetřil tím, že se firma přestěhovala do nové budovy. A soutěže chceme zavést i v našich dalších budovách.

OTÁZKA: HN: Jaké jsou ale rozdíly v nákladech na realizaci běžné a udržitelné budovy?

Ten rozdíl je mezi třemi a pěti procenty ve stavebních nákladech u budovy s certifikací LEED Platinum. Řekl bych, že budova nižší úrovně - LEED Gold - nevyjde dráže než běžná budova. Dnes už jsou udržitelné budovy de facto standardem. Realizace budovy, kterou dnes označujeme za běžnou, bude nepronajmutelná a neprodejná. To, čemu jsme dříve říkali zelené budovy, jsou dnes běžné budovy. Budova s certifikací LEED Platinum je dnes skvělá, ale za tři nebo čtyři roky bude už třeba naprosto standardní a za výjimečnou budovu budeme považovat něco jiného. Náklady jsou jedna věc, ale hlavní je změnit myšlení lidí.

OTÁZKA: HN: To bude asi velká výzva, protože i běžní lidé, když si pořizují bydlení, se orientují podle ceny a budoucí zhodnocení nedomýšlejí...

Myslím, že cenou se řídí lidé všude na světě, ale my jim musíme vysvětlit, že na začátku sice zaplatí o něco více, ale za 10 let ušetří peníze za provoz a díky tomu bude jejich celková investice mnohem menší. Jednu část investice tvoří cena nemovitosti, tu druhou měsíční výdaje. Když kupujete dům, zajímá vás, kolik zaplatíte měsíčně na splátkách hypotéky, a k této částce je potřeba připočítat provozní náklady. Ale na to se příliš mnoho lidí nedívá.

OTÁZKA: HN: Je ve Švédsku přístup lidí jiný?

Nemyslím, rozdíl je v tom, že u nás ve Švédsku se o tom více mluví a udržitelnost není vnímána jako něco drahého. Je to o tom, že lidé, kteří žijí v ekologických domech, jsou společensky odpovědní. Náklady na energie rostou a my musíme mít tyto náklady pod kontrolou, protože za provoz domu platíte každý měsíc. Je to také o tom, že vzdělávání v této oblasti začalo ve Švédsku dříve než tady. Proto jsou ty trhy jiné, ale lidé jsou všude stejní.

To, čemu jsme dříve říkali zelené budovy, jsou dnes standardní budovy. Ta, která je dnes výjimečná, bude za pár let běžná.
Nicklas Lindberg
šéf Skanska Commercial Development Europe

AUTOR: Martina Marečková
AUTOR-WEB: www.ihned.cz