Co je to světelné znečištění?

Do určité míry je termín světelné znečištění zavádějící, jelikož pod pojmem znečištění jsme zvyklí označovat spíše ty důsledky lidské činnosti, které vedou k produkci látek, které jsou do určité míry "hmatatelné". Z tohoto pohledu je světelné znečištění jistou výjimkou. Na druhou stranu tento fenomén ještě více dokazuje překotný technický rozvoj lidské společnosti. Ten totiž v mnoha případech už dávno postoupil od znečišťujících procesů, jejichž důsledky jsou většinou zřejmé na první pohled, až ke druhům znečištění, jejichž následky jsou mnohem více skryté a často i obtížněji kvantifikovatelné.

O tom, že umělého osvětlení je v dnešní době z mnoha důvodů zapotřebí, není nutno spekulovat a pokud mluvíme o světelném znečištění a jeho omezování, nemáme pochopitelně na mysli omezení svícení jako takového. V mnoha případech totiž stačí jen velmi málo, aby se ze světelného znečištění rázem stalo neomezující a přijatelné světelné NEznečištění. Možností je mnoho. Od využití jiného typu svítidla s menším světelným rozptylem (především do horního poloprostoru), přes regulaci osvětlení silnic v době nízkého nočního provozu až po vhodnější (shora) nasvícení billboardů či kulturních památek. Vlivů světelného znečištění na životní prostřední je velké množství a jejich podrobný výklad by zabral spíše několik publikací. Účelem tohoto článku bude pouze základní shrnutí a stručné nahlédnutí do oblastí, kam až můžeme vliv světelného znečištění vystopovat. Jak dokazují nejnovější studie, jeho negativní vlivy se již zdaleka nevztahují jen na životní prostředí jako takové.

Zdravotní rizika

V současnosti je již prokázáno, že nadmíra světla má přímý vliv na činnost lidského organismu a jeho správnou funkci. Pokud pomineme fakt, že mnozí z nás mohou mít problémy s kvalitou spánku v důsledku zvýšené hladiny osvětlení (k tomu často stačí jen jediná špatně orientovaná lampa noční ulice), jako nejzásadnější zdravotní aspekt světla je jeho vliv na produkci melatoninu. Melatonin je hormon, který produkuje v našem těle epifýza (nadvěsek mozkový) a je klíčový pro regulaci a fungování denního a nočního rytmu. Jeho produkce je totiž přímo závislá na množství světla, nejnižší je přes den a nejvyšší v noci. Z nejnovějších studií vyplývá závislost mezi intenzitou rakovinného bujení a produkcí melatoninu, který je zároveň velmi silným antioxidačním prvkem. U pokusných myší, které byly vystaveny vlivu umělého světla nad rámec přirozeného světla denního, byla prokazatelně zaznamenána vyšší intenzita rakovinného bujení. I z tohoto důvodu Světová zdravotnická organizace a Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny klasifikovala jako jeden z rizikových faktorů vzniku rakoviny i noční práci.

Vliv na životní prostředí

Možná, že si někteří z vás při pohledu na noční ozářenou siluetu Národního divadla všimli, že se ve světelných kuželech nasvěcujících tuto významnou pražskou památku chaoticky pohybují početné skupiny ptáků. Tento jev, při kterém jsou živočichové a rostliny ovlivňovány světelnými zdroji a v závislosti na něm se i pohybují, označujeme jako fototaxe. Asi nejznámějším příkladem jsou slunečnice, které během dne natáčejí své květy za Sluncem či noční můry poletující okolo lamp pouličního osvětlení. Ve velkých městech jsou bodové zdroje světla mířící vzhůru do nebe velkým problémem. Silné zdroje ptáky často velmi matou, unavují a způsobují ve velké míře i jejich úhyn v důsledku naprostého vysílení anebo následkem střetu s překážkami. Velký vliv v posledních letech má toto osvětlení i na pravidelnou migraci některých druhů ptactva. Nezanedbatelný je především v odlehlejších oblastech také vliv umělého osvětlení na počet některých druhů hmyzu, který je lákán do blízkosti lamp, kde posléze většinou umírá.

Energetické aspekty

Elektřina je sice v dnešní době poměrně drahá, ale její snadná dostupnost jde často ruku v ruce i s velkou měrou nehospodárnosti jejího využívání. V mnoha případech jsou ke svícení využívány nevhodné zdroje světla anebo jsou světelné systémy v některých částech měst v nočních hodinách zbytečně předimenzované. Řešení těchto problémů by mělo být (a naštěstí už být začíná) do budoucnosti předmětem zvýšeného zájmu obcí a měst.

Astronomie

Že je světelné znečištění opravdu vážným a zjevným problémem, může potvrdit asi každý astronom na celém světě. Pokud se zaměříme na Českou republiku, můžeme konstatovat, že na jejím území již několik desítek let neexistuje jediné místo s přirozenou temnou oblohou, která by nebyla do určité míry zasažena světelným znečištěním. I místa v horských oblastech, která jsou od velkých měst vzdálená desítky kilometrů, jsou těmito velkými zdroji světla zasažena. Do velké míry přitom nejde jen o počet světel, které v daném městě svítí, ale spíše o jejich směrování a vyzařování do horního poloprostoru. Zjednodušeně řečeno - svítíme si tam, kde to vlastně ani vůbec nepotřebujeme. Pokud se tedy pohled na krásnou noční oblohu posypanou hvězdami nemá stát časem pouhou vzpomínkou, je nutné proti fenoménu světelného znečištění zakročit. Tak jako v mnoha případech, i v tomto nebude boj jednoduchý. Člověk má totiž těžkého soupeře - sama sebe.

Pokud vás toto téma zaujalo, neváhejte kontaktovat ekoporadnu Ekocentra Koniklec (poradna@ekocentrumkoniklec.cz) s jakýmikoliv dotazy. Tento článek vzniknul v rámci projektu Ekoporadny Praha (www.ekoporadnypraha.cz) za podpory Hlavního města Prahy.