Kdy může orgán ochrany přírody změnit nebo zrušit jím vydané rozhodnutí?
Orgán ochrany přírody může jím vydané rozhodnutí změnit nebo dokonce zrušit pouze v případě, že mu to zákon výslovně umožňuje.
Ustanovení § 84 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, obsahuje pět důvodů, kdy může (ale nemusí - záleží na jeho správní úvaze) k takovému postupu přikročit. Důvodem může být změna věcných okolností, za kterých bylo vydáno původní rozhodnutí (změna skutečností rozhodných pro vydání rozhodnutí nebo případ, kdy to vyžadují zájmy ochrany přírody a krajiny chráněné zákonem, zejména vznikla-li nebo hrozí-li vážná ekologická újma) nebo změna v chování adresáta rozhodnutí (nedodržuje-li opětovně podmínky rozhodnutí, nevyužívá-li bezdůvodně povolení po dobu delší než dvou let nebo porušuje-li zákon či poškozuje-li podstatně jiné oprávněné zájmy v ochraně přírodního prostředí).
Změna či zrušení rozhodnutí orgánu ochrany přírody podle § 84 zákona č. 114/1992 Sb. je novým rozhodnutím ve věci podle § 101 písm. e) správního řádu.
Orgánem ochrany přírody, který může podle § 84 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. z vlastního podnětu nebo na návrh po provedeném řízení vydané rozhodnutí změnit, popřípadě zrušit, je pouze orgán ochrany přírody, který původní rozhodnutí vydal; v případě, že došlo ke změně příslušnosti orgánu, který původní rozhodnutí vydal, pak orgán ochrany přírody, který je podle platné právní úpravy příslušný toto rozhodnutí v prvním stupni vydat.
Tedy například v případě, kdy výjimku ze zákazu u zvláště chráněných druhů živočichů (v kategorii kriticky a silně ohrožení) udělila podle předchozí právní úpravy správa CHKO, a zákonem č. 349/2009 Sb. byla kompetence k vydání této výjimky přesunuta s účinností od 1. prosince 2009 na krajský úřad, může změnit platné rozhodnutí o výjimce (vydané správou CHKO) pouze krajský úřad.
Ustanovení § 84 ZOPK je ustanovením procesním, umožňujícím orgánu ochrany přírody prolomit zásadu res iudicata a změnit nebo dokonce zrušit věc již jednou pravomocně rozhodnutou. Ustanovení § 84 ZOPK nezakládá odchylku od věcné příslušnosti stanovené jednotlivým orgánům ochrany přírody v ustanovení § 76 až 80 ZOPK. Správy CHKO mají podle platného znění ZOPK kompetenci vydávat výjimky ze zákazů u zvláště chráněných živočichů všech kategorií ohrožení (§ 56 ZOPK) pouze na území CHKO, mimo území CHKO jen v NPR a NPP (kde příslušnost jednotlivých správ je určena vyhláškou č. 46/2010 Sb.). Ustanovení § 84 nezakládá správám CHKO působnost měnit jimi vydaná rozhodnutí, pokud podle platné úpravy již nejsou příslušné k jejich vydání. Opačný závěr nelze z dikce "orgán ochrany přírody může ? jím vydané rozhodnutí změnit ?" dovodit, neboť jejím smyslem není založit věcnou příslušnost k rozhodnutí, ale (procesně) určit, že orgánem příslušným ke změně rozhodnutí je ten, který je k vydání rozhodnutí (v prvním stupni) příslušný a nikoliv orgán nadřízený (nejde o opravný prostředek ve smyslu správního řádu).
Mgr. Eva Mazancová