zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Island - zemědělství, rybolov, těžba a zpracování surovin

18.08.2013
Energie
Zemědělství
Geologie
Island - zemědělství, rybolov, těžba a zpracování surovin

Geografická poloha Islandu v kombinaci s jeho vulkanickou minulostí i současností jsou zásadními faktory, které předurčují úroveň podmínek pro zemědělskou výrobu. Přibližně pouze 20 % z celkové plochy Islandu je vhodných pro zemědělskou výrobu. Z této plochy je pravidelně obděláváno a využíváno pro rostlinnou výrobu okolo 6 %. Zbývající část je využívána pro extenzivní chov dobytka. Podstatná část této plochy zejména v řídce obydlených oblastech však leží ladem.

Hlavními zemědělskými plodinami jsou brambory a seno. V posledních letech se začíná úspěšně pěstovat i ječmen. Zelenina, květiny a méně náročné druhy ovoce se pěstují v omezeném množství ve sklenících vyhřívaných horkou vodou a párou z geotermálních zdrojů. V posledních letech probíhá ambiciozní program zalesňování. Struktura živočišné výroby prochází již několik let změnami, které jsou vyvolávány změnou poptávky obyvatelstva ve směru odklonu od tradičních produktů, kterými bylo skopové a jehněčí maso, ke zvýšené poptávce po vepřovém mase a drůbeži.

Islandské zemědělství patří k silně chráněné a dotované oblasti ekonomiky. Zemědělské dotace a subvence směřují zejména do výroby mléka, mléčných výrobků a chovu ovcí. Celkový objem zemědělských subvencí a dotací dosáhl v roce 2012 hodnoty téměř cca 1,2 % HDP. Tyto prostředky ze státního rozpočtu pokryly zhruba polovinu výrobních nákladů zemědělců při produkci masa a mléka.

Dovoz masa, mléčných výrobků a zeleniny, podléhá vysokému celnímu zatížení včetně dovozních kvót a přísným fytopatologickým kontrolám, které ztěžují konkurenci proniknutí na domácí trh. V březnu 2007 vstoupila v platnost bilaterální dohoda s EU snižující cla na potravinářské produkty až o 40%, jež by měla alespoň částečně zlepšit přístup tohoto sortimentu na islandský trh.

Optimální podmínky existují v oblasti rybolovu a Island je se svými 320 tisíci obyvateli 18. největší světovou rybolovnou velmocí na světě. Na Islandu bylo v roce 2012 registrováno 1 690 rybářských lodí s celkovou tonáží cca 166 tis. BRT (nárůst oproti roku 2011 o 25 lodí s tonáží 6 tisíc BRT). Touto flotilou bylo vyloveno a zpracováno zhruba 1,45 mil. tun ryb všeho druhu.

Statistika islandského rybolovu
2008 2009 2010 2011 2012
objem výlovu (v mil. tun) 1,280 1,130 1,063 1,148 1,453
hodnota výlovu (v mld. ISK) 99,15 115,45 133,0 153,8 165,2

Drtivá většina ryb směřuje na export. Téměř 80 % tohoto exportu směřovalo do zemí EHP, další export směřoval do severní Ameriky a do Asie. V rybolovu bylo zaměstnáno asi 4 400 profesionálních rybářů. V navazujícím rybozpracujícím průmyslu pak bylo zaměstnáno dalších zhruba 3 500 pracovníků.

Export vysoce kvalitních ryb a mořských produktů byl i v roce 2012 nosnou součástí islandského vývozu (jeho podíl dosáhl 42,5%). Island patří - i v důsledku významných inovací ve vybavení - k zemím s nejvyšší úrovní produktivity ve světovém rybolovném průmyslu.

Zemědělství se podílelo v roce 2012 na tvorbě HDP objemem ve výši 1,2%, rybolov pak 7,3%.

Největšími průmyslovými celky na Islandu jsou závody na výrobu hliníku a ferrokřemičitanů, které byly vybudovány převážně ve spolupráci se zahraničními investory. Podstatná část jejich finální produkce je určena na vývoz. Kromě velkých hutních kombinátů byla v posledních několika letech založena celá řada malých a středních podniků, které jsou rovněž orientovány především na vývoz. Výroba hliníku na Islandu dosáhla v roce 2012 téměř 900,000 tun (pro srovnání - výroba v letech předchozích činila: v roce 2000 - 210 000 tun, 2005 - 270 000 t, 2007 - 470 000 t, 2010 - 786.000 t). Do roku 2020 by mělo být odsaženo produkce v objemu 1.250.000 tun. Island je jedním z největších výrobců hliníku na světě s podílem cca 2,8% na celkové produkci. V r. 2012 působily na Islandu čtyři velké zahraniční firmy v oblasti výroby hliníku Alcoa, Rio Tinto, Alcan a Century Aluminium společně s několika menšími islandskými přidruženými podniky. Celý sektor, včetně sekundárních odvětví, se podílí na islandském HDP více než 18,5%.

Společnou základnou celého islandského průmyslu jsou levné zdroje elektrické energie, která je vyráběna ve vodních a geotermálních elektrárnách. Roční produkce energie ve vodních elektrárnách dosáhla v roce 2012 celkem 12,5 TWh a v geotermálních 4,7 TWh. Závody na výrobu hliníku spotřebují cca 70% veškeré elektrické energie.

Dalšími rozvíjenými průmyslovými obory na Islandu jsou zejména biotechnologie, farmakologie, informační technologie, software, medicínská technika a potravinářský průmysl.

Samostatnou průmyslovou oblast tvoří stavba lodí a údržba lodního parku, lodního zařízení včetně zařízení pro lov ryb a celá skupina zpracovatelského rybného průmyslu.

ZDROJ: businessinfo.cz, kráceno

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí