Island - zemědělství, rybolov, těžba a zpracování surovin

Geografická poloha Islandu v kombinaci s jeho vulkanickou minulostí i současností jsou zásadními faktory, které předurčují úroveň podmínek pro zemědělskou výrobu. Přibližně pouze 20 % z celkové plochy Islandu je vhodných pro zemědělskou výrobu. Z této plochy je pravidelně obděláváno a využíváno pro rostlinnou výrobu okolo 6 %. Zbývající část je využívána pro extenzivní chov dobytka. Podstatná část této plochy zejména v řídce obydlených oblastech však leží ladem.

Hlavními zemědělskými plodinami jsou brambory a seno. V posledních letech se začíná úspěšně pěstovat i ječmen. Zelenina, květiny a méně náročné druhy ovoce se pěstují v omezeném množství ve sklenících vyhřívaných horkou vodou a párou z geotermálních zdrojů. V posledních letech probíhá ambiciozní program zalesňování. Struktura živočišné výroby prochází již několik let změnami, které jsou vyvolávány změnou poptávky obyvatelstva ve směru odklonu od tradičních produktů, kterými bylo skopové a jehněčí maso, ke zvýšené poptávce po vepřovém mase a drůbeži.

Islandské zemědělství patří k silně chráněné a dotované oblasti ekonomiky. Zemědělské dotace a subvence směřují zejména do výroby mléka, mléčných výrobků a chovu ovcí. Celkový objem zemědělských subvencí a dotací dosáhl v roce 2012 hodnoty téměř cca 1,2 % HDP. Tyto prostředky ze státního rozpočtu pokryly zhruba polovinu výrobních nákladů zemědělců při produkci masa a mléka.

Dovoz masa, mléčných výrobků a zeleniny, podléhá vysokému celnímu zatížení včetně dovozních kvót a přísným fytopatologickým kontrolám, které ztěžují konkurenci proniknutí na domácí trh. V březnu 2007 vstoupila v platnost bilaterální dohoda s EU snižující cla na potravinářské produkty až o 40%, jež by měla alespoň částečně zlepšit přístup tohoto sortimentu na islandský trh.

Optimální podmínky existují v oblasti rybolovu a Island je se svými 320 tisíci obyvateli 18. největší světovou rybolovnou velmocí na světě. Na Islandu bylo v roce 2012 registrováno 1 690 rybářských lodí s celkovou tonáží cca 166 tis. BRT (nárůst oproti roku 2011 o 25 lodí s tonáží 6 tisíc BRT). Touto flotilou bylo vyloveno a zpracováno zhruba 1,45 mil. tun ryb všeho druhu.

Statistika islandského rybolovu

Drtivá většina ryb směřuje na export. Téměř 80 % tohoto exportu směřovalo do zemí EHP, další export směřoval do severní Ameriky a do Asie. V rybolovu bylo zaměstnáno asi 4 400 profesionálních rybářů. V navazujícím rybozpracujícím průmyslu pak bylo zaměstnáno dalších zhruba 3 500 pracovníků.

Export vysoce kvalitních ryb a mořských produktů byl i v roce 2012 nosnou součástí islandského vývozu (jeho podíl dosáhl 42,5%). Island patří - i v důsledku významných inovací ve vybavení - k zemím s nejvyšší úrovní produktivity ve světovém rybolovném průmyslu.

Zemědělství se podílelo v roce 2012 na tvorbě HDP objemem ve výši 1,2%, rybolov pak 7,3%.

Největšími průmyslovými celky na Islandu jsou závody na výrobu hliníku a ferrokřemičitanů, které byly vybudovány převážně ve spolupráci se zahraničními investory. Podstatná část jejich finální produkce je určena na vývoz. Kromě velkých hutních kombinátů byla v posledních několika letech založena celá řada malých a středních podniků, které jsou rovněž orientovány především na vývoz. Výroba hliníku na Islandu dosáhla v roce 2012 téměř 900,000 tun (pro srovnání - výroba v letech předchozích činila: v roce 2000 - 210 000 tun, 2005 - 270 000 t, 2007 - 470 000 t, 2010 - 786.000 t). Do roku 2020 by mělo být odsaženo produkce v objemu 1.250.000 tun. Island je jedním z největších výrobců hliníku na světě s podílem cca 2,8% na celkové produkci. V r. 2012 působily na Islandu čtyři velké zahraniční firmy v oblasti výroby hliníku Alcoa, Rio Tinto, Alcan a Century Aluminium společně s několika menšími islandskými přidruženými podniky. Celý sektor, včetně sekundárních odvětví, se podílí na islandském HDP více než 18,5%.

Společnou základnou celého islandského průmyslu jsou levné zdroje elektrické energie, která je vyráběna ve vodních a geotermálních elektrárnách. Roční produkce energie ve vodních elektrárnách dosáhla v roce 2012 celkem 12,5 TWh a v geotermálních 4,7 TWh. Závody na výrobu hliníku spotřebují cca 70% veškeré elektrické energie.

Dalšími rozvíjenými průmyslovými obory na Islandu jsou zejména biotechnologie, farmakologie, informační technologie, software, medicínská technika a potravinářský průmysl.

Samostatnou průmyslovou oblast tvoří stavba lodí a údržba lodního parku, lodního zařízení včetně zařízení pro lov ryb a celá skupina zpracovatelského rybného průmyslu.

ZDROJ: businessinfo.cz, kráceno