V Antarktidě kvůli slunečnímu záření rychle taje zmrzlá půda

Trvale zmrzlá půda neboli permafrost roztává na pobřeží Antarktidy mnohem rychlejším tempem, než se předpokládalo, a to nikoli kvůli stoupajícím teplotám, ale kvůli intenzivnějšímu slunečnímu záření. K tomuto závěru dospěli američtí vědci, kteří výsledky svého výzkumu zveřejnili v časopise Scientific Reports. Napsala o tom dnes agentura DPA.

Odborníci z Geofyzikálního ústavu Texaské univerzity sledovali snímky a speciální laserová měření z Garwoodova údolí, což je nezaledněná oblast ve Viktoriině zemi. Zmrzlá voda je tam součástí půdy a dříve se usuzovalo, že permafrost zde má stabilní složení. Vědci ale zjistili, že mezi lety 2001 a 2012 ledu v půdě trvale ubývalo, a to čím dál rychlejším tempem. Míra odtávání je podle nich dokonce srovnatelná s Arktidou, kde je mizení permafrostu zdokumentováno už delší dobu.

Podle studie za tání nemohou stoupající teploty, protože Garwoodovo údolí leží v oblasti, kde se mezi lety 1986 a 2000 teploty nezvyšovaly. Podle vedoucího týmu geofyziků Josepha Levyho ale tání s počasím přesto souvisí - může prý za něj intenzivnější sluneční svit.

Ačkoli velká část zmrzlé vody je na Antarktidě uložena ve formě ledovců, může mít i tání permafrostu citelný vliv na klima na Zemi. Podle analýzy z roku 2011 se do konce století může z roztáté půdy uvolnit stejné množství uhlíku, jako kdyby se odlesnila celá planeta. V půdě jsou také vysoké koncentrace metanu, skleníkového plynu, který atmosféru ohřívá mnohem více než oxid uhličitý.