Hospodárné využívání území: Omez, recykluj, kompenzuj

Stavební zákon přece požaduje hospodárné využívání území, zákon o ochraně zemědělského půdního fondu požaduje ochranu zemědělské půdy a zákon o ochraně přírody a krajiny žádá ochranu krajiny.

JIŘINA BERGATT JACKSON

Národní rozvojové dokumenty, prostorové politiky ani politiky životního prostředí však zatím neuvádějí žádné cíle, kam by taková hospodárnost a efektivita měla směřovat. Neuvádějí ani vypovídající indikátory, jak hospodárnost, efektivitu a ochranu konkrétně posuzovat. A dále, na rozdíl od jiných prostorových kvalitativních dat, která se týkají například lesů, vodních ploch nebo zemědělské půdy (klasifikace lesních porostů, kvalita vod, bonita půdy atd.), kvalitativní data o využívání území ve městech a obcích téměř neexistují. K záborům území se totiž doposud nestavíme jako k jiným omezeným přírodním zdrojům, kde již často aplikujeme princip: >>omezuj - recykluj - kompenzuj<<.

NADMÍSTNÍ MANAGEMENT VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ

Naše územní plánování zatím není dostatečným nástrojem, který by byl schopen dynamiku kvalitativních změn ve využívání již zastavěného území postihnout. Neumí ani dodat nebo usměrnit efektivitu využívání území. Proto je potřeba vytvořit nové a více integrované přístupy, jež by nabízely nejen regulaci procesů využívání území (tak, jak to dělá územní plánování), ale umožňovaly by aktivní management využívání území s cílem:

• podporovat recyklaci již zastavěných ploch;
• snižovat zábory nezastavěné půdy;
• vyžadovat pro společnost v dostatečné míře kompenzace za ztráty způsobené zábory jakékoliv nezastavěné půdy;
• angažovat do procesu managementu využívání území široké spektrum dotčených stran včetně občanů;
• aplikovat působnost managementu využívání území v nadmístním měřítku;
• požadovat kompenzační opatření tam, kde není vyhnutí záborů (tuto praxi začínají uplatňovat naši němečtí sousedé, kteří uváděním nepotřebných brownfieldů do přírodního stavu kompenzují zábory území).

Nestačí však sledovat efektivitu využívání území jen v rámci jedné obce či města. Často to mohou být právě aktivity okolních obcí, které efektivitu využívání území v naší obci mohou snížit (odchod výrobce, odliv obyvatel atd.). Proto je velmi důležité aplikovat management efektivního využívání území v místním i v nadmístním měřítku (ORP, kraj, jiné uskupení). Jen tak lze řešit různé rozvojové tlaky, které ovlivňují naši společnost (např. suburbanizace, nedostatečný ekonomický či demografický růst, stárnutí populace, nové nároky na energetickou efektivitu a energetické zdroje aj.).

DŮSLEDNÁ RECYKLACE

Jednou z cest ke zlepšení efektivity využívání území je zavádět v urbanizovaném území přístupy směřující k důsledné recyklaci urbanizovaného území. Pro uplatňování principů recyklace území je však nutný interaktivní přístup k využívání území, jenž předpokládá změny v chápání využívání území. Cíle recyklace území jsou různé, jako např.:

• podpora udržitelných forem využívání území;
• snižování záborů půdy;
• zvyšování soukromých investic v již urbanizovaném území;
• koordinace veřejných investic a financování v urbanizovaném území;
• koordinace investic, které vedou ke zvyšování hospodárnosti a udržitelnosti urbanizovaného území.

(Více informací nabízejí stránky http:// www.urbaninfo.cz/projekt-circuse/.)

OBECNÍ ÚČTOVÁNÍ O ÚZEMÍ

Máte-li zájem dozvědět se více o využívání území v obci, v tabulce jsou uvedena data, která se vztahují ke kvalitě využívání území obce ve formě srovnatelných indikátorů. Tyto indikátory byste měli shromažďovat a měly by být povinnou přílohou Rozboru udržitelného rozvoje území (RURÚ) každé obce. Většina dat je snadno dostupných. Avšak podvyužité území (brownfieldy) je nutné identifikovat poměrně nákladným odborným průzkumem. Až zjistíte, kolik procent brownfieldů se v zastavěném území obce nachází, a pokud je to více více než 7 %, budete se muset tématu efektivního využívání území věnovat.

Bude třeba identifikovat, kolik procent z podvyužitých ploch je skutečně dostupných pro rozvoj, jakou mají šanci na další rozvoj a jakou konkurenci pro ně představují zastavitelné plochy nejen vaší, ale i okolních obcí. A tak i přesto, že obec nemusí vlastnit žádné brownfieldy, bude muset dát dohromady akční plán naznačující co, jak, a kdo bude muset udělat konkrétní kroky pro to, aby se situace s brownfieldy v obci zlepšila a aby špatná efektivita využívání území ve vaší obci (či regionu) nepřerostla přes hlavu.

Za pár let sledování těchto údajů bude jasné, kam to s efektivitou využívání území v obci směřuje. A pamatujte, neefektivní využívání území zvyšuje infrastrukturní ceny v obci, snižuje kvalitu života a často i hodnotu majetku a nutí schopné lidi, aby se poohlédli po bydlení jinde.

JIŘINA BERGATT JACKSON
ředitelka Institutu pro udržitelný rozvoj sídel, o. s.

Obecní účtování o území

Popis Co naznačuje indikátor
zastavěné plochy a nádvoří / obyvatele prostorová spotřeba stavebních ploch na obyvatele
zastavěné území / obyvatele prostorová spotřeba území města na obyvatele
zastavitelné území / obyvatele rozvojový ukazatel
zastavěné území / zeleň uvnitř zastavěného území kvalitativní index urbanizovaného území
zastavěné území / dopravní infrastruktura uvnitř zastavěného území index kompaktnosti a obslužnosti zastavěného území
zastavěné území / zastavitelné území rozvojové ambice samosprávy
nevyužité urbanizované plochy území / obyvatele míra neefektivnosti využívání zastavěného území
zastavěné území / nevyužité a podvyužité území závažnost problému neefektivního využívání území
zastavitelné území / nevyužité a podvyužité území vyjadřuje míru konkurence zastavitelného území
roční rozvojový přírůstek obce plošná velikost realizované výstavby v obci (např. roční)
nevyužité a podvyužité území / / roční rozvojový přírůstek obce za jak dlouho lze předpokládat zužitkování podvyužitého území (může to být i 200 let!)
zastavitelné území / roční rozvojový přírůstek obce jak realistické jsou rozvojové ambice obce (může to být mnohem víc než 20-30 let!)