Čeští odborníci pomohou v Kazachstánu řešit toxické znečištění

Po úspěšných projektech, kdy pomohli kontaminovaným oblastem v Česku (1) a zmapovali sklady pesticidů v Arménii (2), vydávají se odborníci Arniky a Vysoké školy chemicko-technologické na průzkum znečištěných oblastí Kazachstánu. Společně s místními nevládními organizacemi budou odebírat vzorky z míst průmyslového znečištění a následně v nich hledat kontaminaci polychlorovanými bifenyly (3), dioxiny (4) a těžkými kovy (5) v půdě, vodě i ovzduší. Výsledkem víceleté práce bude nejen detailní přehled látek, které ohrožují místní obyvatele a přírodu, ale i návrh, jak znečištění snížit. Zdraví lidí mimo jiné ohrožují dioxiny ve velbloudím mléce, které je pro ně běžnou a oblíbenou potravinou, nebo toxické látky v rybách ze znečištěné řeky.

"Oblast Kazachstánu okolo měst Karaganda a Temirtau je známým průmyslovým srdcem někdejšího Sovětského svazu a přirovnat by se dala k našemu Ostravsku, navíc v kombinaci s Ústeckem. Sídlí tu největší ocelárna koncernu ArceloMittal a mnoho dalších podniků těžkého, hutního a chemického, průmyslu, k tomu se přidávají pozůstatky po sovětském vojenském vybavení. Jejich emise do vzduchu, vody a následně půdy velmi citelně zamořují životní prostředí a mají nepříznivý dopad na zdraví místních obyvatel. Aby se situace mohla zlepšit, je nutné podrobně prozkoumat, co, kde a v jakých koncentracích se nachází," říká vedoucí programu Toxické látky a odpady RNDr. Jindřich Petrlík ze sdružení Arnika.

Společně s Markem Šírem ze specializované české vysoké školy navštíví tým dvě rozlehlé oblasti - Karagandskou a Pavlodarskou (6) -, kde odebere vzorky půdy, případně vody, na několika místech se budou po několik měsíců zachycovat do speciálních filtrů i škodliviny z ovzduší. Zkoumat budou okolí hutního závodu ArcelorMittal v téměř dvousettisícovém městě Temirtau (7), kontaminaci řeky Nura (8), na které leží dnes již uzavřená chemička podobná nechvalně známým starým provozům v české Spolany, nebo okolí jezera Balchaš (9).

Členové výpravy za Arniku jsou RNDr. Jindřich Petrlík, Martin Skalský, Jan Nezhyba a Matěj Man, později se k týmu připojí ještě Mgr. Viktorie Lupačová.

Arnika má s odběry vzorků ze zamořených oblastí, které následně analyzují certifikované laboratoře, řadu zkušeností. Z Česka je znám například "příběh s dobrým koncem" hospodářských budov v Klatovech-Lubech (1), jež byly kontaminovány pesticidy, nebo havarované skládky v Pozďátkách (10), ze které po léta vytékala kyselina sírová a těžké kovy. V minulosti nevládní organizace pracovala také s místními organizacemi v Arménii, kde mimo jiné pomohla nastartovat projekty udržitelného zemědělství. Podobný projekt probíhá i v Bělorusku (11).