Pátek, 29. března 2024

Malé inovace dělají velké změny

Budova je uhlíkově neutrální a je energeticky soběstačná. Prvním krokem při plánování stavebního záměru bylo vytvořit ji z ekologických, přírodě blízkých materiálů...

Malé inovace dělají velké změny

A prakticky nic jiného než dřevo, kámen, sklo a nízkouhlíkový beton v základech neexistuje. To je projekt ROBLE - administrativní centrum společnosti van Helvoirt, Groenprojeten BV v Nizozemí.

Společnost Van Helvoirt Groenprojecten se pohybuje ve sféře krajinného plánování od roku 1964. Z malé rodinné firmy, která se starala o městské parky a veřejnou zeleň, však brzy vyrostla do nebývalé podoby. V současnosti je holandskou špičkou v oblasti krajinného inženýrství, zpracování návrhů rozvoje "urban landscape" a poradenství v ekologickém stavitelství. Vtip o kovářově kobyle, která chodí bosa, znají evidentně i Holanďané. Snad proto ve Van Helvoirt Groenprojecten chtěli, aby administrativní sídlo jejich společnosti bylo živou reklamou udržitelných přístupů a zeleného stavitelství. O tom, jak se jim to podařilo, jsme hovořili s koncept-manažerem Jorisem Voetenem.

RECYKLOVATELNÁ KONSTRUKCE

"Celá tahle budova může být díl po dílu rozebrána a kompletně recyklována, nebo v jednotlivých částech znovu využita někde jinde. Jistě, můžete stavět z přírodních materiálů a přitom zbytečně tzv. hýřit - ale ne tak u nás. Celá kostra budovy byla totiž navržena s ohledem na minimální spotřebu dřeva, při daných požadavcích na velikost konstrukce, stabilitu a pevnost," říká Joris Voeten a dodává: "Mít na střeše solární panely, to je jistě užitečná věc. Jenže když se zamyslíte, už v tomto bodě dochází k mrhání surovinami. Většinou totiž potřebujete střechu, na kterou upevníte panely. Ne tak u nás. Tady samotné panely vytvářejí těleso střechy, nepotřebujeme o vrstvu materiálu navíc. Solární panely nám poskytují dostatek energie na běžný provoz budovy, a v zásadě máme poměrně velké přebytky. Ty odprodáváme do veřejné sítě, a vlastně tak ještě generujeme malý kapitál, který ukládáme do fondu na rozvoj dalších ekologických inovací."

S úsporou materiálu se nese i další část přístupu. "Proč bychom měli navrtávat pro každý rozvod vody nebo elektřiny nové díry? Veškerý rozvod - elektřiny, internetu, teplé vody - je u nás řešen jednou centrální šachtou v podlaze. Žádné dráty a kabely navíc. V místnostech jednotlivých kanceláří nenajdete žádné vypínače na světlo. Průměrné osvícení místnosti je snímáno čidlem, takže se světla zapnou jen tehdy, pokud je uvnitř skutečně nenadálé šero," vysvětluje Voeten.

Pro vytápění firma zvolila klasiku. Je tu kotel, spalující dřevo a biomasu, který podlahovým vedením rovnoměrně vyhřívá horkou vodou všechny místnosti. Volba tohoto typu vyhřívání pochopitelně vycházela z pracovní praxe firmy. "Věnujeme se údržbě městské zeleně, kontrole zdravotního stavu okrasných dřevin a pěstujeme také sazeničky pro výsadbu ve školkách. Proto máme vždycky dřevěné biomasy dostatek. Vlastně se tak zbavujeme organických přebytků, které bychom jinak museli štěpkovat. Topíme tedy svým vlastním odpadem," říká manažer celého konceptu.

Posledním dílem skládačky environmentálně šetrné administrativní budovy je systém přečišťování odpadních vod. Veškerá odpadní voda - ať už z umyvadel nebo toalet - je jímána do velké nádrže, a přečišťována v čističce odpadních vod. Jde o unikátní model: je totiž instalována na střeše budovy. "Měli jsme pocit, že je škoda se zbavovat této odpadní vody, protože je pro nás vlastně cenným zdrojem surovin - vody a hnojiva," dodává Voeten.

ČISTIČKA NA STŘEŠE

Lehce nekonvenční přístup pro čištění odpadních vod v tradičním holandském pojetí vypadá velmi podobně, jako české kořenové čističky odpadních vod. Výběr padl na konstrukci umělého mokřadu, s horizontálním nebo vertikálním prouděním, čištění vody obstarávají bakterie a živiny v podobě dusíku, fosforu a draslíku. Ty byly inkorporovány do těl rychle rostoucích rostlin. Z nevyužitelného kanalizačního odpadu vzniká biomasa zelených rostlin, vhodných bohužel leda tak ke spalování. Tohoto nebezpečí si byli Holanďané dobře vědomi, a proto svůj projekt umístili na střechu objektu.

"Tím pochopitelně vznikla řada technických a technologických bariér. Za prvé, bylo nutné na střeše zajistit retenci odpadní vody po dobu dvou až tří dnů, aby byl čisticí proces plně funkční. Další věc souvisela s omezenou nosností střechy. Tradiční model kořenových čističek předpokládá hloubku substrátu kolem jednoho metru, ale díky naší lehké konstrukci jsme si nemohli dovolit větší zátěž, než 100 kg/m2 střechy, při plné saturaci. Další výzvu představovala stabilizace čisticího substrátu, zejména během deštivých období. A když k tomu připočteme problematiku, spojenou s přístupností střechy a pravidelnou údržbou, stál před námi skutečně nelehký úkol," popisuje Voeten a dodává:"Začal jsem tedy pracovat s výběrem vhodného substrátu, který by byl lehký, ale současně měl velký retenční poten-ciál. Začali jsme s klasickým rašelinným substrátem, ale tenhle vůbec první experiment nás dost polekal. Celková retence kapaliny na střeše byla jen okolo třiceti vteřin, protože tak rychle pracovala gravitace s kapalinou. A když si představíte, že naším cílem bylo zvýšit retenci odpadní vody na dva až tři dny, dokážete si jistě představit, před jakou překážkou jsme skutečně stáli. Začali jsme si tedy pohrávat s různě strukturovanými částicemi, různé velikosti. Výsledky byly dobré, alespoň pokud šlo o zadržování vody, ale váha byla doslova neúnosná."

Proto projektanti přišli s novým nápadem - využitím polystyrenových kuliček. Ani to se však neosvědčilo. Změnu přinesla až volba bio-pěny (granulátový plast vyráběný z kyseliny poly-mléčné - polylactic acid, PLA). Ten má totiž stejné materiálové vlastnosti jako polystyren, jen s tím rozdílem, že je biodegradabilní.

"Naším problémům však ještě nebyl zdaleka konec. Jistě si dokážete představit, co se stane s deseti centimetry písku na nakloněné rovině střechy, po kterém se projdete. A my pochopitelně tu a tam na střechu lézt musíme. A co teprve, když přijde pořádný déšť. Další výzvou tedy byla stabilizace substrátu na střeše. Prakticky hned se nabízelo řešení v podobě plastových roštů, které by byly připevněny k nepropustné vrstvě na střeše. A ano, přesně tenhle nápad nefunguje z toho důvodu, že se tím naruší rovnoměrný tok vody. Hledal jsem tedy další variantu řešení. Dobře to dopadlo s plastovými rošty hexagonálního tvaru, které jsou tzv. zařezány 45 mm do substrátu. Tok vody je i nadále umožněn, a nasátí vody do jednotlivých boxíků už zajistí kapilární jevy," popisuje zvolené řešení Voeten.

Ve finále byl substrát oset travním kobercem, který zafixoval jednotlivé složky. Když tráva přerostla prvního půl metru, dožadovali se všichni pravidelného sečení. Ve finále tedy tuto náročnou práci převzal automatický robot, který v letních měsících jednou týdně projede střechu tam a zpět, a skosí trávu na přijatelnou délku.

Střešní čistička odpadních vod je funkční od února roku 2012. Od té doby objekt využívá přečištěnou odpadní vodu znovu ke splachování toalet, a dohromady tak šetří dva kubíky pitné vody týdně.

IDEÁLNÍ KANCELÁŘ

Základní otázkou, na kterou tvůrci hledali odpověď nejdříve, bylo, komu má výsledná budova sloužit. Neexistuje nic jako "unifikovaná" kancelář, která by vyhovovala všem zaměstnancům. Inženýři, sedící nad plány, potřebují tvůrčí a inspirativní prostředí, které je však velmi klidné. Oproti tomu klasičtí administrativní pracovníci, úředníci, vyžadují dynamické prostředí. Umístit tyto zaměstnance do jednolitého typu kanceláří je zcela kontraproduktivní. I proto byla snaha jednotlivé kanceláře v budově ušít takříkajíc na míru specifickým potřebám zaměstnanců.

Jedno však mají kanceláře inženýrů i úředníků společné. Všichni potřebují maximum světla. Studie prokázaly, že právě přirozené světlo do značné míry ovlivňuje výkonnost. "Protože jsme neměli žádný zájem na tom, aby se naše ekologická budova změnila v pavučinu elektrických rozvodů pro blikající a zrak kazící zářivky, rozhodli jsme se pro maximální celoroční přístupnost denního světla do kanceláří. Proto je celá jižní stěna budovy jedním velkým oknem, ze kterého prostupuje denní světlo do kanceláří. S tím se pojí i další dvě malé inovace. První z nich - přímo před prosklenou stěnou, je malý plochý obdélníkový bazén. Ten slouží jako odrazná plocha pro paprsky v zimě, kdy je slunce níže nad obzorem. Samozřejmě, v létě by přímé oslunění interiéru budovy způsobovalo přehřívání, které by naše zaměstnance uspávalo. Aby světla nebylo tedy příliš, proto je po vnějším obvodu prosklené stěny natažena síť, po které se vinou sazeničky chmele otáčivého. Tato rychle rostoucí liána časně z jara vyraší a potáhne celý povrch stinným krytem zelených listů. Světlo stále zůstává, ale uvnitř není horko," tvrdí Joris Voeten.

Světlo je jedním ze tří faktorů, které zlepšují výkonnost a celkovou kulturní úroveň vnitřního pracovního prostředí. "Neměli bychom zapomínat na dostatek čerstvého vzduchu a také na přítomnost zeleně. Klimatizační systém jsme vyřešili velmi prostě: na zastíněné straně střechy jsou posuvné lišty, napojené na senzor snímající hladinu CO2. Systém je autonomní, a samostatně tedy několikrát za den vyvětrá vydýchaný vzduch. Tento přírodní systém ventilace šetří elektřinu, kterou bychom jinak museli investovat do energeticky nákladné klimatizace," říká Voeten.

Přirozené klima zde garantuje, že zaměstnanci budou zdravější než ti, kteří tráví léto ve vychlazeném, klimatizovaném skleníku. Při projektování administrativních budov se na takové jednoduché věci snadno zapomíná, ale jak ukazují statistiky, skutečně mají i díky tomuto systému daleko nižší nemocnost než jiné společnosti. Posledním bodem je pak zdánlivě banální otázka: Kdo pracuje lépe - šťastný a spokojený, nebo nespokojený a unavený zaměstnanec? Výsledky mezinárodních studií potvrzují, že klíčová je přítomnost zeleně. Ta dává pocit štěstí, vyrovnanosti a klidu. Z každého okna v budově je vidět louku, stromy nebo keře a dřeviny jsou i na chodbách. "Lidé se tu cítí lépe a pracují s větší vervou, co víc, do práce se těší a vracejí se sem rádi. Štěstí a spokojenost zaměstnanců je obtížně podchytitelná veličina, ale je to něco, co si za peníze nekoupíte. I proto se nám investice do přirozeného světla, systému přírodní ventilace a zbudování zelených ploch každý den znovu vyplácí," dodává Joris Voeten.

AUTOR: Radomír Dohnal

Zdroj:STAVITEL
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů