Správa úložišť požádala MŽP o další průzkum jaderných úložišť

Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) požádala ministerstvo životního prostředí o povolení k dalšímu průzkumu pro hlubinné úložiště jaderných odpadů. Jde o šest již vybraných lokalit - Čertovku, Magdalénu, Horku, Čihadlo, Březový potok a Hrádek, které jsou v Jihočeském, Plzeňském kraji a na Vysočině. ČTK to dnes oznámila mluvčí správy úložišť Tereza Bečvaříková.

V mnohých obcích se proti úložištím protestovalo, odmítavý postoj vyjádřili občané i v referendech. Stát jejich připomínky ale nevyslyšel.

"Celé dva roky byla slibována dobrovolnost, kdy SÚRAO říkalo: 'Budeme dělat průzkumy jenom tam, kde získáme souhlas obcí'. Deklarovalo to proto, že není zákon. Řada lidí SÚRAO věřila, já také. A najednou z ministerstva průmyslu to celé změnili a řekli starostům, aby na to zapomněli," řekl dnes ČTK Edvard Sequens z ekologického sdružení Calla.

Místní referenda se od roku 2003 uskutečnila ve 29 obcích, ve většině z nich se ve zhruba 90 procentech obyvatelé vyjádřili, že nechtějí na svém území hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva vybudovat. Obce zřejmě budou dál hájit své zájmy, a otázkou podle Sequense bude, jak se stát s těmito střety veřejných zájmů vypořádá.

SÚRAO oznámilo podle ekologa svůj záměr už tento týden starostům. "Jsme na to připraveni. Calla se zúčastní všech řízení a bude sledovat, zda budou dodrženy všechny zákonné předpoklady a správně vyřešeny třeba střety zájmů," řekl Sequens. Zahájení průzkumu ještě naznamená, že v místě úložiště v budoucnu vznikne.

Správa úložišť podala žádost prostřednictví státního podniku DIAMO a společnosti GEOMIN. Mluvčí Bečvaříková ze správy věří, že MŽP rozhodne pozitivně stejně jako u lokality Kraví hora na Žďársku. Proti tomu se však v červnu odvolaly sdružení Calla a Nechceme úložiště Kraví hora. "Netušíme ale, v jakém je to stavu," uvedl mluvčí sdružení Martin Schenk.

Až nabude právní moc rozhodnutí, obce mohou podle atomového zákona čerpat kompenzace na svůj rozvoj. Celková suma pro obce v těchto šesti lokalitách přesahuje 70 milionů korun ročně a bude se vyplácet každý rok po celou dobu, kdy budou průzkumné práce trvat.

Nejprve se mají dělat povrchová a přípovrchová měření, sondáže a odběr hornin pomocí neinvazivních metod. Ekologické dopady se zhorší, až se začne s vrty, budou se stavět dopravní napojení a vyvážet hornina. "Do malých vesniček navíc najednou přijde na roky tři sta pracovníků odjinud. Převrátí to dnešní život v obci," upozornil Sequens.

Starostové 131 obcí a 29 občanských sdružení požádali v březnu ministerstvo průmyslu mimo jiné o přijetí zákona, který by posílil postavení obcí, na jejichž území by úložiště mohlo vzniknout. Stát ale na připravený zákon nereagoval.

Úložiště by v Česku mělo fungovat od roku 2065; výstavba potrvá asi 15 let. Podle rozhodnutí vlády musí ministerstvo průmyslu a obchodu do roku 2018 předložit výběr dvou nejvhodnějších lokalit, jednu hlavní a jednu záložní. S definitivní platností by mělo být území pro výstavbu úložiště stanoveno do roku 2025.

Šárka Mrázová