Hyperloop: revoluce v dopravě?

Podle něj by už do deseti let mohla tato potrubní doprava přepravit nejen cestující, ale překvapivě i náklad na více než 600km trati z Los Angeles do San Franciska za zhruba půl hodiny. Systém má mít solární pohon a moduly se v něm budou pohybovat ve dvou trubicích po nadzemní dráze.

Projekt vychází z tvrzení, že dosud existující konvenční druhy dopravy jsou buď drahé (letecká), pomalé (silniční a lodní), nebo kombinace obojího (železniční). Hyperloop chce podle studie nabořit toto paradigma a stát se naopak "nedrahým a rychlým způsobem dopravy".

Inspirace

Inspirace je zřetelná. Hyperloop je v podstatě futurologickou kombinací nadzemní dráhy známé hlavně z amerických měst a potrubní pošty, která zase slouží za příklad řadě projektů zaměřených na nákladní dopravu budoucnosti.

Třeba studie o budoucnosti logistiky "Delivering Tomorrow", kterou vytvořil pro DHL tým odborníků z několika vědních oborů, předložila pět různých scénářů, jak by mohl vypadat život na zemi za několik desítek let. Jedna z vizí předpokládá, že lidé budou žít zejména v "megaměstech", v kterých bude třeba řešit neustálé dopravní zácpy a znečištění ovzduší. Řešením jsou vysoce účinné logistické koncepty včetně podzemní nákladní dopravy.

Podobné pojetí navrhuje mimo jiné profesor Dietrich Stein z bochumské Ruhr Universität, který vytvořil systém CargoCap. Jde o automatizovanou přepravu zboží mezi distribučními stanicemi sítí podzemních tunelů o průměru kolem 2 m. Elektrické vozíky ve tvaru kapsle převážejí po dvou europaletách a celý systém, který má řešit problémy vzniklé narůstající urbanizací, řídí počítače z centrálního dispečinku.

Komponenty už existují

Hyperloop neboli hypersmyčka má přepravovat lidi (ale i náklad) v hliníkových kapslích s až 28 místy uvnitř dvou ocelových potrubí. Musk, který založil výrobce elektromobilů Tesla Motors nebo firmu pro lety do vesmíru SpaceX, na svém blogu přirovnal podobu systému k brokovnici, jejíž dvě hlavně se na každém konci dráhy spojí smyčkou. Musk tvrdí, že všechny komponenty k projektu již byly vynalezeny.

Potrubí o vnitřním průměru 2,2 m (nebo 3,3 m v případě nákladní dopravy) má stát na sloupech od sebe vzdálených 30 m a postavených podél mezistátní dálnice z Los Angeles do San Franciska. Trať má mít několik stanic mezi oběma velkoměsty, součástí návrhu je i případné rozšíření do dalších měst regionu.

Kapsle se mají pohybovat rychlostí až 1220 km/h, což je podstatně více, než létají běžná dopravní letadla. Kabiny poletí pomocí lineárního elektromotoru na vzduchovém polštáři a akcelerátorů po celé délce tubusů. "Kapsle budou cestovat vnitřkem tuby každé dvě minuty a ve špičce každých 30 sekund. Celková kapacita má být 840 pasažérů za hodinu, což je více než dostatečný počet pro asi 6 mil. lidí, kteří cestují mezi Los Angeles a San Franciskem za rok," uvádí studie. Počítá se i s narůstající popularitou tohoto způsobu cestování a navýšením kapacity.

Návrh předkládá dvě varianty systému: menší, osobní, s kapslemi pro 28 cestujících a větší, osobní plus nákladní, která v kapslích přepraví vedle osob i tři automobily nebo jiný náklad. Osobní kapsle mají mít maximální rozměry 1,35 m (šířka) krát 1,10 m (výška). Průřez nákladní variantou má mít plochu 4 m2. V případě realizace zařízení pouze pro osobní dopravu by tubusy létalo 40 kapslí, větší varianta počítá se 30 kapslemi pro osobní a 20 pro nákladní dopravu.

Aby byl při jejich vysoké rychlosti snížen odpor vzduchu, má tlak v tubusu odpovídat zhruba tlaku vzduchu ve výšce 46 km nad mořem. Vakuum by prý bylo příliš drahé. Vzduch má navíc "odhrnovat" turbína umístěná na přední části kapsle. Tubusy bude navrchu pokrývat solární systém, který má podle propočtů zajistit dostatek energie pro provoz ve dne a pomocí zásobníkových baterií i v noci.

Levnější než rychlovlak

Systém Hyperloop má být mnohem levnější a efektivnější než rychlovlak, jehož projekt nyní Kalifornie plánuje. Právě obrovské náklady, relativně nízká rychlost a neefektivnost vyprovokovaly Muska k vlastnímu projektu. "O Hyperloopu jsem původně začal přemýšlet, když jsem si přečetl o návrhu na stavbu kalifornské vysokorychlostní železnice, který mi připadal poněkud neuspokojivý," uvedl na diskusním fóru. "Vždyť je to horší než letět letadlem. Vždycky mě rozladí, když se věci nezlepšují," dodal.

Hyperloop by měl být nejvhodnější pro přepravu mezi městy, která od sebe nejsou dál než 1500 km, protože při větších vzdálenostech by už byly podle autora vhodnější nadzvukové letouny. Celý projekt má stát 6 mld. dolarů (asi 116 mld. korun) nebo 7,5 mld. dolarů v případě kombinace osobní a nákladní dopravy, přičemž kalifornský rychlovlak má vyjít na téměř 70 mld. dolarů. Hlavní podíl na celkových nákladech ponese infrastruktura, kapsle budou stát zhruba 1 % celého rozpočtu. Jedna jízdenka z Los Angeles do San Franciska by mohla stát zhruba 20 dolarů (386 korun), čímž by se investice měla vrátit za 20 let.

Hyperloop bude bezpečnější, rychlejší, levnější a pro cestující pohodlnější než rychlovlak, uvedl Musk na blogu. Plánovaný rychlovlak má urazit vzdálenost mezi oběma kalifornskými velkoměsty za 2 hodiny a 40 minut. Letadlo trasu absolvuje za hodinu a čtvrt a automobil za pět a půl hodiny. Hyperloop pak něco kolem půl hodiny.

Podle autora projektu bude cestování potrubím bezpečnější než současné druhy dopravy. "Pro Hyperloop bude extrémně obtížné havarovat. Nemůže spadnout z nebe ani vykolejit," řekl. Samotný pocit z jízdy podle něj bude podobný jako při letu letadlem. Díky konstrukci by pasažéři neměli cítit výrazné přetížení. Celý systém by měl být kvůli umístění na nadzemních pilířích značně odolný vůči seizmickým otřesům, které jsou v oblasti běžné. "Pokud ale zemětřesení celou L.A. srovná se zemí, tak předpokládám, že Hyperloop také," dodal Musk.

Do deseti let

Musk dával před prezentací projektu najevo, že se na něm vzhledem k časové vytíženosti nehodlá podílet osobně. Zároveň přiznal, že celý koncept má nepochybně ještě mnoho nedokonalostí, a proto studii zveřejnil na internetu s tím, že vítá upozornění na její nedostatky. Podnikatel chce projekt pouze nastartovat, zafinancovat jeho rozjezd a dále už nechat na potenciálních investorech, zda a jak jej realizují.

Elon Musk odhadl, že celý projekt superrychlé dopravy ze mezi dvěma velkoměsty na západním pobřeží by mohl být hotový do 7 až 10 let. "Sestrojit prototyp by mi trvalo zhruba jeden až dva roky, pokud by to byla moje priorita. Protože to ale moje priorita není, pravděpodobnější je vznik prototypu za tři až čtyři roky," dodal s tím, že první pasažéři by mohli potrubím cestovat do pěti let od sestavení prototypu.