Vláda schválila Zprávu o životním prostředí ČR 2012

Stav životního prostředí v ČR se zlepšuje, byť v roce 2012 k tomu přispěl pokles ekonomiky. Meziročně se snížila průmyslová produkce i výdaje domácností na konečnou spotřebu, pozitivní vliv na HDP měl pouze zahraniční obchod. Postupně dochází, v důsledku technologického rozvoje a růstu materiálové a energetické efektivnosti hospodářství, k poklesu měrných zátěží životního prostředí na jednotku HDP. Míra vlivu ekonomiky na životní prostředí tak dlouhodobě klesá, i když je nadále v kontextu zemí EU27 nadprůměrná. Tato skutečnost je způsobena značným podílem průmyslu na tvorbě HDP, vysokou těžbou i spotřebou fosilních paliv i nadprodukcí elektrické energie. S poklesem negativních vlivů na životní prostředí z velkých zdrojů znečišťování roste význam spotřeby domácností, zejména lokálního vytápění, spotřeby energie a vody a produkce odpadů, které ovlivňují celkový stav a vývoj životního prostředí v ČR.

S ohledem na příznivý vývoj environmentálních aspektů ekonomiky ČR dlouhodobě klesají emise okyselujících látek, prekurzorů ozonu a emise primárních částic a prekurzorů sekundárních částic, klesají emise skleníkových plynů ze zpracovatelského průmyslu a klesá znečišťování povrchových i podzemních vod. Znečištění ovzduší je úzce spjato s vývojem v energetickém sektoru a průmyslu, s vytápěním domácností a s dopravou. V sektoru energetiky narostla výroba elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů, v roce 2012 zejména z bioplynových stanic. V porovnání s obdobím velkého nárůstu podílu fotovoltaických elektráren na výrobě elektřiny z OZE mezi lety 2010-2011 došlo v roce 2012 dokonce k mírnému meziročnímu poklesu. Výroba elektřiny v uhelných elektrárnách a s ní spojené znečišťování životního prostředí však kvůli značným vývozům elektřiny klesá jen velmi pomalu. I když plošně nedochází k překračování stanovených imisních limitů koncentrací znečišťujících látek, je kvalita ovzduší v určitých regionech a lokalitách stále nevyhovující. Jedná se zejména o aglomeraci Ostrava/Karviná/Třinec, intenzivní dopravou zatížená města a rovněž i malá sídla v údolních inverzních polohách, kde představují zásadní zátěž lokální zdroje pro vytápění domácností, a to i přesto, že spotřeba paliv v domácnostech v roce 2012 stagnovala. Vytápění domácností představuje hlavní zdroj emisí suspendovaných částic frakce PM10. Příznivý vývoj z pohledu životního prostředí je možné sledovat v dopravě, kde dochází k nárůstu železniční dopravy v osobní dopravě a k modernizaci vozového parku motorových vozidel. Problémem však zůstává struktura nákladní dopravy s velkou převahou dopravy silniční i pomalé vyřazování vozidel, které způsobuje neustálé zvětšování vozového parku registrovaných osobních i nákladních vozidel.

Nadále zůstává vysoký tlak na krajinu související s územním rozvojem, zejména v městských aglomeracích, a s výstavbou dopravní infrastruktury, které jsou spojeny se záborem zemědělského půdního fondu. V důsledku zvyšujícího se rozsahu zastavěných a ostatních ploch, kam patří i dopravní infrastruktura, se zvyšuje fragmentace krajiny. Zvyšuje se tím tlak na stanoviště rostlin a živočichů, mění se migrační vzorce živočichů a dochází k celkovému poklesu biodiverzity. Doprava negativně ovlivňuje obyvatelstvo a další organismy v přilehlých oblastech hlukem a zvýšenou prašností. Silniční doprava se také významně podílí na produkci emisí NO_x. Tyto emise sice vlivem ekologizačních opatření v dlouhodobém období klesají, nicméně způsobují acidifikaci vodních a suchozemských ekosystémů včetně zemědělské půdy a ve vysoké míře defoliace lesních porostů. Emise NO_x jsou rovněž prekurzorem přízemního ozonu, který poškozuje orgány rostlin a snižuje jejich odolnost vůči stresovým faktorům prostředí.

Se zvyšujícím se podílem zastavěných území dochází ke ztrátě přírodního prostředí a narušování významných funkcí krajiny, mezi které patří také schopnost zadržovat vodu a chránit tak krajinu před povodněmi. Retence vody v krajině je podstatná pro doplňování vodních zdrojů, které mají význam nejen pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou, ale i pro zemědělské účely. Pozitivní je, že stále dochází k poklesu spotřeby vody a k zlepšování jakosti povrchové vody. Díky zvyšujícímu se podílu čištěných odpadních vod ovšem roste význam znečištění z plošných zdrojů, zejména zemědělství. Spotřeba hnojiv a přípravků na ochranu rostlin jsou v posledních dvou letech na nejvyšší úrovni od roku 2000. Naopak pozitivní pro krajinu je zvýšení podílu ekologicky obhospodařované zemědělské půdy a zvýšení nárůstu plochy přirozené obnovy lesa.

Vývoj stavu životního prostředí ovlivňují finanční prostředky uvolňované na realizaci projektů věnovaných environmentálním otázkám. I když v roce 2012 výdaje z centrálních veřejných zdrojů stagnovaly a v případě územních rozpočtů dokonce poklesly, byly i přesto realizovány národní i evropské dotační programy, například program Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny, Státní program na podporu úspor energie a využívání obnovitelných zdrojů energie a v neposlední řadě Operační program Životní prostředí. V roce 2012 byla rovněž v přípravě 2. fáze programu Zelená úsporám.

Celý text Zprávy je zde.