zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Kácení dřevin

12.02.2014
Příroda
Kácení dřevin

Kácení dřevin - nejčastější dotazy k nové vyhlášce o ochraně dřevin a povolování jejich kácení.

Vyhláška č. 189/2013 Sb. o ochraně dřevin a povolování jejich kácení nabyla účinnosti dnem 15. července 2013. Tato vyhláška byla vydána na základě zmocnění obsaženého v § 8 odst. 3 a 5 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 349/2009 Sb., a nahradila dosavadní právní úpravu obsaženou v § 8 vyhlášky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/SearchResult.aspx?q=189/2013&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy

K vyhlášce bylo zároveň vydáno metodické doporučení Ministerstva životního prostředí, které je dostupné na webových stránkách MŽP

http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/D4BF2B39B58E4DD3C1257BE800498CA7/$file/ATTGLZH6.pdf

Přehled nejčastějších dotazů k nové vyhlášce č. 189/2013 Sb.:

1. Mohu kácet bez povolení dřeviny v zahradě u naší rekreační chaty?

Vyhláška č. 189/2013 Sb. osvobodila od povolení kácení dřevin v zahradách [§ 3 písm. d)]. Zahradou se přitom podle § 1 písm. c) této vyhlášky rozumí pozemek u bytového domu nebo u rodinného domu v zastavěném území obce, který je stavebně oplocený a nepřístupný veřejnosti. Všechny uvedené znaky pozemku přitom musí být splněny současně. Nadále je proto třeba mít povolení ke kácení dřevin na zahradách u rekreačních objektů jako jsou chaty nebo chalupy. Povolení potřebujete v případě, že budete kácet stromy s obvodem kmene nad 80 cm měřeným ve výčetní výšce 130 cm. Od povolení je dále osvobozeno kácení dřevin z pěstebních a zdravotních důvodů a tzv. havarijní kácení (jde o případy uvedené v § 8 odst. 2 a 4 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny). Otázku, zda jsou ve Vašem případě splněny např. podmínky havarijního kácení, doporučujeme konzultovat s místně příslušným obecním úřadem.

2. Lze kácet bez povolení dřeviny v zahradě, která je ve vlastnictví více vlastníků, popř. v případě, kdy vlastníci zahrady a domu jsou odlišné osoby?

Definiční znaky zahrady uvedené v § 1 písm. c) vyhlášky jsou splněny i v případě, kdy je zahrada ve vlastnictví více vlastníků. Vyhláška nestanoví podmínku, že dům i zahrada musí mít stejného vlastníka.

3. Lze za zahradu považovat prostor tzv. vnitrobloku?

Nachází-li se zahrada ve veřejnosti nepřístupném vnitrobloku (u bytového nebo rodinného domu), splňuje definici zahrady podle § 1 písm. c) vyhlášky č. 189/2013 Sb. Takový pozemek lze považovat za stavebně oplocený (pevnými zdmi či zídkami, které trvale ohraničují konkrétní plochu, jejíž užívání je ve výlučné dispozici vlastníka). Kritérium stavebního oplocení oproti tomu nesplňují například živé ploty nebo přenosná mobilní oplocení dočasného charakteru.

4. Jakým způsobem orgán ochrany přírody zjišťuje, zda se jedná o bytový nebo rodinný dům podle § 2 písm. a) vyhlášky č. 501/2006 Sb.? Jaké doklady může požadovat, aby si mohl ověřit, že stavba odpovídá definici, tj. více než polovina podlahové plochy tohoto objektu odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena?

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ani vyhláška č. 189/2013 Sb. nestanoví, jaké doklady může orgán ochrany přírody požadovat pro ověření skutečnosti, zda se jedná o rodinný/bytový dům či nikoliv. Zásadním důkazem je údaj ve stavebním povolení, popř. názor (vyjádření) stavebního úřadu.

5. Je zahradou ve smyslu § 1 písm. c) vyhlášky pozemek u rodinného domu v zastavěném území obce, který je stavebně oplocený a nepřístupný veřejnosti, který má plochu cca 100 000 m2 a nachází se v něm kromě stovek dřevin např. mimo jiné i celý areál zrušené továrny?

Účelem vyhlášky č. 189/2013 Sb. bylo snížení administrativní zátěže vlastníků rodinných a bytových domů, kteří v souvislosti s (trvalým) bydlením běžně užívají i přilehlé zahrady a jejich podoba má být v plné dispozici (ale samozřejmě i na odpovědnosti) vlastníků. Základní definiční znak zahrady (zda jde o pozemek u rodinného domu nebo u bytového domu) je třeba posuzovat velmi individuálně. Jak je uvedeno - stěžejním cílem vyhlášky č. 189/2013 Sb. bylo osvobození od povinnosti mít povolení ke kácení pro ty vlastníky, kteří v přímé souvislosti s užíváním bytového/rodinného domu užívají i přilehlou zahradu. Za pozemek u bytového či rodinného domu by proto měl být zásadně považován pozemek, který je s tímto domem spojen nejen umístěním, ale i funkčně. Lze také vycházet z územního rozhodnutí nebo stavebního povolení - z těchto dokumentů by mělo být zjistitelné původní umístění stavby a její souvislost s okolními pozemky. Doporučujeme proto provést úvahu o účelu (i původním) takto rozlehlého pozemku a dohledat dokumenty vypovídající o účelu areálu. Byly-li součástí areálu i objekty průmyslové výroby, neměla by být celá plocha takto rozsáhlého areálu považována za zahradu "u" rodinného domu.

6. Je stavebně oplocený pozemek u bytového domu v zastavěném území obce "nepřístupný veřejnosti" ve smyslu definice "zahrady" podle § 1 písm. c) vyhlášky, když se na něm nachází dětské hřiště, které občas využívají i obyvatelé nejbližších okolních bytových domů?

Jde o hraniční případ - může-li se na dětské hřiště dostat v podstatě kdokoliv, kloníme se k názoru, že jde o pozemek veřejně přístupný - buď tam není umístěn plot, který by vstupu zcela zabránil nebo je tam trvale (a úmyslně) otevřená branka ap.

7. Je stromořadím ve smyslu § 1 odst. d) vyhlášky souvislá řada více jak deseti stromů, chybí-li v některém úseku souvislé řady dva a více stromů?

Za stromořadí se považuje liniové uspořádání stromů i v případě, že v jeho částech chybí některé stromy (cca 10 %). Žádoucí je, aby v takovém případě zůstal zachován charakter stromořadí jako funkčního celku.

8. Je stromořadím ve smyslu § 1 písm. d) řada smrků s pravidelnými rozestupy rostoucí podél plotu na zahradě u rodinného domu?

Za stromořadí se nepovažují liniové keřové porosty, resp. výsadby, stříhané živé ploty nebo upravované stěny, i když jsou vysazeny ze dřevin, které mohou být i stromového vzrůstu (např. habr, buk, javor, smrk, zerav, cypřišek).

Autor: Mgr. Eva Mazancová

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí