Energetika, vzor 2040

Dokument o délce 118 stran, který určí budoucí podobu české energetiky. Tak lze ve stručnosti představit státní energetickou koncepci. Po mnoha měsících odkladů a úprav se konečně přiblížil okamžik jejího schválení.

Záměry státu v oblasti energetiky přitom ještě donedávna připomínaly plány komunistického ministra energetiky z 80. let Vlastimila Ehrenbergera. Základní otázka zněla: Jak nasytit stále rostoucí spotřebu elektřiny novými jadernými bloky?

Extrémem byl návrh nové státní energetické koncepce, který zveřejnilo ministerstvo průmyslu a obchodu za éry ministra Martina Kocourka. Hovořilo se zde o výstavbě až 14 nových jaderných bloků a masivním vývozu elektřiny do zahraničí. Tyto plány se následně rozplynuly v atmosféře všeobecného odporu a posměchu.

Trend ve vyspělých evropských zemích je dnes přesně opačný. Autoři koncepčních materiálů při odhadu budoucí spotřeby elektřiny přednostně zkoumají potenciál možných úspor a snižování energetické náročnosti ekonomiky. Až poté přemýšlejí, z jakých zdrojů tuto budoucí spotřebu pokryjí.

Na půli cesty

Změnu na domácí scéně přinesl návrh, který během loňského roku sepsal tým vedený náměstkem ministra průmyslu Pavlem Šolcem. "Dříve se vycházelo z představy, že spotřeba energie výrazně poroste. Pozornost byla věnována rozvoji dalších zdrojů, nikoli úsporám. Jen okrajově se braly v úvahu dopady na životní prostředí," shrnul výhrady ke starším koncepcím energetický expert Vladimír Štěpán.

Právě Štěpán byl jedním z osmi členů expertního týmu, který sestavil základní východiska nové energetické strategie. Výsledný materiál představuje zásadní změnu dosavadního myšlení, přesto však zůstává v mnoha ohledech na půli cesty.

Mezinárodní energetická agentura (IEA) doporučuje, aby se prioritou číslo jedna stalo omezování emisí oxidu uhličitého. Jen tak lze odvrátit dramatické změny klimatu. "Málo efektivní uhelné elektrárny bude třeba uzavřít dříve, než skončí jejich životnost," varuje hlavní technologický expert IEA Jean-François Gagné. Stejnou prioritu má energetická strategie Velké Británie, která je mnohými experty považována za vzor pro ostatní. Jedním z cílů je snížit podíl uhlí při výrobě elektřiny z 39 na pouhá tři procenta do roku 2030. Britové též jako první uzákonili každoroční tempo snižování emisí skleníkových plynů.

Naopak autoři české energetické koncepce se do ekologizace energetiky tolik nehrnou. Mezi lety 2010 a 2040 plánují pokles emisí oxidu uhličitého ze spalovacích procesů "jen" o 37 procent.

Razantnější pokles prý nastane až po tomto datu. "Po roce 2040 v návaznosti na mezinárodní závazky v ochraně klimatu může dojít k razantnímu snižování emisí z důvodu útlumu využívání uhlí, zaváděním technologií zachytávání a skladování uhlíku a rozsáhlejším přechodem na elektromobilitu," uvádí se v aktuální verzi koncepce.

Na druhou stranu však státní energetická koncepce jasně říká, že zlaté časy uhelné energetiky jsou za námi. Celková spotřeba hnědého uhlí v Česku má dle autorů koncepce do roku 2040 klesnout na jednu čtvrtinu současného stavu.

Obchodní ředitel ČEZ Alan Svoboda říká, že v případě největší energetické skupiny v Česku je o útlumu výroby z uhlí již rozhodnuto. "Polovina našeho výkonu uhelných elektráren okolo roku 2020 skončí," připomíná.

Významného předělu ČEZ dosáhne již v letošním roce, kdy v tuzemsku poprvé v historii vyrobí více elektřiny z jaderného paliva než z uhlí. Odklon od uhlí tak bude mít relativně větší dopad na konkurenční podniky typu EPH a Sokolovské uhelné, které až stoprocentně spoléhají na zmíněné palivo.

Navzdory tomu skupina EPH návrh aktualizované státní energetické koncepce vítá. "Odklon od uhlí se týká především kondenzační výroby elektřiny, tedy bez výroby tepla. Koncepce naopak potvrzuje podporu státu kogenerační výrobě elektřiny a tepla v teplárnách," reagoval mluvčí EPH Daniel Častvaj.

Neznámou v rovnicích je spotřeba

Také v dalších ohledech česká energetická strategie zaostává za západními vzory. Podle autorů koncepce bude celková spotřeba paliv a energií v Česku navzdory technologickému pokroku, úsporám a vyšší efektivitě stagnovat okolo současné hodnoty 1250 petajoulů za rok.

Na podceňování energetických úspor dlouhodobě upozorňují ekologičtí aktivisté. Podle nich není problém už při využití dnes dostupných technologií srazit spotřebu energií a paliv v průmyslu o 23 procent a u budov na jednu polovinu.

Vladimír Štěpán upozorňuje na přetrvávající nedůvěru k menším, decentralizovaným zdrojům pro výrobu elektřiny a tepla. "Na rozdíl od jiných evropských zemí jsou v energetické koncepci preferovány centralizované zdroje ve stávajícím rozsahu, i když nejsou tak účinné," říká. Moderní kogenerační jednotky na zemní plyn dosahují až 90procentní účinnosti, velké uhelné elektrárny se jen výjimečně dostávají nad 40 procent.

Předmětem vášnivých debat je hlavně otázka očekávaného vývoje spotřeby elektřiny. S ohledem na nepříznivý vývoj ekonomiky ministerstvo průmyslu své prognózy během posledních pěti let několikrát snížilo. Přesto lze i dnes v odborných kruzích slyšet výhradu, že odhad je stále příliš vysoký. Realitou místo odhadovaného až 25procentního růstu spotřeby elektřiny přitom může být i stagnace.

Místo scénářů intervaly

Ekologičtí aktivisté se snažili donutit autory energetické koncepce k navržení různých alternativ budoucího vývoje energetiky. Autorský tým v čele s Pavlem Šolcem nakonec přišel se šalamounským řešením. Pro jednotlivé typy elektráren stanovil širší rozpětí hodnot, mezi nimiž se má česká elektroenergetika pohybovat.

Konkrétně jaderné elektrárny mají v cílovém roce 2040 vyrobit 49 až 58 procent z celkového množství elektřiny, obnovitelné zdroje 18 až 25 procent, zemní plyn šest až 15 procent a uhlí od 11 do 21 procent. Podobným způsobem ministerstvo naložilo i s podíly na pokrytí celkové energetické potřeby České republiky.

Otázkou zůstává, nakolik je současné legislativní a tržní prostředí motivující pro investice do moderních energetických zdrojů. Právě to je slabina, kterou společně sdílí česká státní energetická koncepce či britská energetická strategie s výhledy Mezinárodní energetické agentury.

Všechny tyto dokumenty hovoří o zajištění nízkých cen elektřiny, jež umožní udržení průmyslové výroby v zemi i dostupnost energie pro sociálně slabší domácnosti. V rozporu s tím je navrhovaná finanční motivace pro investory do moderních, nízkoemisních zdrojů energie. Právě vysoké finanční požadavky investora musela britská vláda skousnout při podpisu dohody o výstavbě dvou nových bloků jaderné elektrárny Hinkley Point. Stejné dilema čeká v příštím nebo přespříštím roce českou vládu, až bude rozhodovat o podmínkách případné dostavby třetího a čtvrtého bloku v Temelíně.

AUTOR: David Tramba

75 procent

O tolik se do roku 2040 sníží spotřeba uhlí v Česku