Podzimní lovecká sezona je v plném proudu. O různé zvěřinové hody a podobné gastronomické akce proto není nouze. Při hodování by však měl být člověk opatrný...
Opatrně se zvěřinou: paraziti jsou tu s námi
Konkrétně bychom si měli dávat pozor, jaký je původ masa, z něhož kuchař dobroty připravil, a zda bylo dostatečně tepelně upravené. Lovná zvěř ve volné přírodě totiž hostí parazity, kteří jsou schopni nakazit člověka - a to právě při konzumaci závadného masa.
Maso dochucené parazity
Mezi takové cizopasníky patří i svalovci (rod Trichinella). Tyto vláskovité hlístice dlouhé 2-4 milimetry obývají střevo a svalovinu svých hostitelů. Hostiteli jsou obvykle masožraví nebo všežraví savci. Z lovné (a kuchyňsky atraktivní) zvěře nutno zmínit především divoká prasata.
Dospělí červi si v jejich těle "lebedí" uvnitř takzvaných tunelů, jež si prorážejí ve svrchní vrstvě střeva. Samička svalovce naklade po spáření se samečkem malé larvičky - za několik týdnů svého života jich zvládne vyprodukovat i přes tisíc! Larvy prolezou stěnou střeva, dostanou se do krevního oběhu a putují tělem hostitele.
Larvy opouštějí krevní cévy nejčastěji v příčně pruhované svalovině, kde se uhnízdí přímo uvnitř svalového vlákna. Můžeme o nich tedy říct, že jsou to de facto vnitrobuněční (intracelulární) paraziti. Infikované vlákno postupně ztrácí schopnost se smršťovat a kolem svalovce se tvoří pouzdro z bílkoviny kolagenu. Celý novotvar je bohatě zásobován vlásečnicemi, které ho obrůstají a zásobují larvu živinami i kyslíkem.
Takto parazit vyčkává, až bude jeho hostitel sežrán dalším zvířetem. Toto zvíře prodělá nejprve střevní fázi infekce ("dospělci v tunelech") a po kopulaci samečka svalovce se samičkou pak fázi svalovou... a tak stále dokola.
Jaké nebezpečí nám hrozí?
Pokud člověk sní maso obsahující živé larvy svalovců, mohou se u něj asi za 1-2 týdny vyskytnout průjmy a nevolnost doprovázené zvracením. Tyto příznaky střevní fáze infekce však nepostihují nutně všechny pacienty a nejsou obvykle život ohrožující.
Závažnějším problémem je však etapa, kdy migrující larvy osidlují svalovinu. Projevuje se vysokou horečkou (kolem 40 °C) a intenzivními bolestmi svalů. Když epidemie trichinelózy, jak se toto onemocnění nazývá, vypukla roku 1934 v Aši, jedna ze dvou obětí prý dokonce spáchala sebevraždu právě kvůli nesnesitelným svalovým bolestem. (Nakaženo bylo tehdy 180 lidí.)
První záznamy o trichinelóze v českých zemích pocházejí už ze 60. let 19. století. Největší epidemií v Čechách byl zmíněný případ z Aše. V roce 1954 se svalovcem nakazilo 11 lidí ve Smrdově u Pacova, tři pacienti infekci podlehli. Kuriózní je epidemie z roku 1998 ze slovenské obce Valaská u Brezna, kdy se nakazilo víc než 250 osob. Zdroj nákazy tehdy představovaly klobásy připravené z vepřového masa s přídavkem psího, které bylo plné larev svalovců. Kvůli špatné tepelné úpravě klobás nebyly larvy během přípravy usmrceny.
Jak se chránit před infekcí?
V současné době už o svalovcích moc neslýcháme, ani u nás neevidujeme žádné nové případy lidských infekcí. Mohlo by se tedy zdát, že tito paraziti z naší přírody vymizeli. O iluzorní představu bezpečí však přijdeme, pokud se podíváme na zprávy od veterinářů, kteří kontrolují maso z ulovených divokých prasat. Jen letos evidují výskyt larev svalovců hned ve čtyřech případech - z Libereckého, Zlínského, Královéhradeckého a Moravskoslezského kraje.
U našich slovenských sousedů, kde výskyt svalovců zkoumají intenzivněji, jsou hlášeny dokonce desítky případů trichinelózy, a to nejen u divočáků. Půjdeme-li ještě dál, uvidíme, že v některých oblastech východní Evropy je těmito parazity promořeno až 50 % prasat.
Výše uvedená fakta rozhodně nemají sloužit k vyvolání všeobecné paniky a odrazovat od konzumace pokrmů z černé zvěře. Pokud dodržíme zásadu dostatečné tepelné úpravy masa (alespoň na 60 °C) a budeme konzumovat pouze maso z ověřených a správně kontrolovaných zdrojů, nebezpečí infekce nám nehrozí.
Zdroj: www.prirodovedci.cz
Zeptejte se přírodovědců
Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Proč se vír vody točí na severní polokouli doprava a na jižní doleva? Vy to nevíte?
My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců! Tato rubrika je určena pro všechny zvídavé a nadšené přírodovědce. Zajímá vás nějaký přírodní jev, který byste chtěli objasnit a vysvětlit?
Odborníci z Přírodovědecké fakulty univerzity Karlovy v Praze vám rádi na vaše otázky odpovědí! Stačí se zaregistrovat a přihlásit, napsat do formuláře svojí otázku a případně přiložit obrázek či webový odkaz, kterého se váš dotaz týká.
Dejte nám pár dní a my váš dotaz zodpovíme zde na stránkách, nebo vám odpověď pošleme mailem.