Biomasa klade nároky na půdu i energie

Do svých programů úspor primárních zdrojů ji zařadily státy OECD, jako náhradu fosilních paliv ji propaguje i Evropská unie. Mezinárodní energetická agentura uvádí, že se výroba elektřiny z pevné biomasy, bioplynu a odpadů zvýšila ve světě od roku 2000 o 8 procent. Má přitom dostatečné rezervy, takže by se v příštích šesti letech mohla zvýšit na více než dvojnásobek. Rozvoj lze čekat v Číně, Brazílii, Japonsku i USA. S větším podílem než dosud počítají i severské státy Evropy, tedy země s rozvinutou produkcí elektřiny a tepla z kogeneračních zdrojů.

Evropská unie si jako celek příliš dobře nevede, dosud přibylo jen málo nových elektráren spalujících biomasu. Kapacity o celkovém výkonu 4 GW vybudované za posledních 12 let jsou v porovnání se 40krát vyšším nárůstem kapacity větrných turbín a solárních panelů zanedbatelné. Situace však není tak dramatická, jak se zdá. Biomasa a energeticky využitelné bioodpady se využívají mnohem více než na přelomu tisíciletí, jenže ve statistikách nově instalovaných kapacit nejsou tyto přírůstky vidět, protože velké elektrárny a teplárny málokde využívají pouze biomasu.

V Česku se za posledních 10let využití biomasy zvýšilo devětkrát, výroba elektřiny z biomasy stoupla na čtyřnásobek. Všechny elektrárny, kogenerační jednotky a bioplynové stanice spotřebovaly loni téměř dva miliony tun biomasy. Ministerstvo zemědělství ale ve svém materiálu Akční plán pro biomasu uvádí, že se stále využívá jen polovina suroviny, kterou má Česko k dispozici. Tato rezerva by se měla plně využívat k výrobě elektřiny nejpozději v roce 2040.

Výrobu elektřiny z konvenčních zdrojů však nenahradí. Pěstování dostatečného množství energeticky využitelných plodin by totiž zabralo plochu odpovídající území celého Středočeského kraje včetně Prahy. V tom jsou právě limity tohoto zdroje. Na druhou stranu ji lze považovat za téměř bezemisní palivo. Množství CO2 uvolněného při spalování biomasy je neutrální, protože se přibližně rovná tomu, co je zpětně vázáno do rostlin v zemědělských a lesních porostech.

Obnovitelné zdroje energie vzaly zemědělství 39 procent plochy v celé střední Evropě. Kdyby veškerá plocha určená k výrobě energetických plodin sloužila k výrobě potravin, jejich ceny by mohly být nižší o 27 procent.

Co je biomasa?

Z hlediska energetického využití jde v českých podmínkách většinou o dřevo, slámu a jiné zemědělské zbytky a exkrementy užitkových zvířat či o energeticky využitelný tříděný komunální odpad.

Zábor půdy pro elektrárnu s instalovaným výkonem 1000 MW

Zdroj: Dana Drábová: Rizika a přínosy jaderné energetiky