Úspory energií - největší potenciál je v zateplování

Alfou a omegou druhé dekády evropské energetiky tohoto století se vedle boje s emisemi stávají úspory energií. Do roku 2020 by se energetická náročnost ekonomiky Evropské unie měla snížit o plných 20 procent. Aby tohoto cíle dosáhly, zavádějí jednotlivé státy rozsáhlé programy úsporných opatření. Týkají se prakticky všech energetických oblastí od podpory nízkoenergetických spotřebičů, přes tlak na zvýšení účinnosti výroby tepla, až po rozsáhlé podpory zateplování budov.

Podle některých studií je možné poměrně jednoduše - pouze volbou moderních spotřebičů, úsporných žárovek, průmyslových řešení a zateplením - ušetřit obrovské množství energie. Zhruba 40 procent současné spotřeby.

Evropský plán úspor popisuje takzvaná "Zelená kniha EU o energetické účinnosti". Ta naznačuje řadu možností, jak jednotlivé státy mohou přispět ke změně chování spotřebitelů i průmyslových podniků například povinným štítkováním budov a elektrospotřebičů, daňovými postihy pro neefektivní provozy nebo dotacemi na zateplování.

Na úsporách se může podílet opravdu každý. Výměnou staré chladničky nebo pračky za úspornou je možné ušetřit přes 60 procent energie, volbou vhodných domácích elektrospotřebičů, jako je televizor nebo DVD přehrávač, téměř 30 procent a výměnou mikrovlnky téměř 40 procent.

Největší potenciál úspor je však ve vytápění. To má také nejvyšší podíl na spotřebě energií domácností. Účinným zateplením starých budov je přitom možné snížit spotřebu energií až o dvě třetiny. K zateplování motivuje spotřebitele energetický štítek budov, který je od roku 2013 nově zavedený i v Česku. Musí ho mít nejen každá nově postavená budova, ale i každý pronajímaný objekt. Štítek mimo jiné obsahuje informace o tom, jakou má objekt roční spotřebu energie.

A štítky jsou jen začátkem chystaných úsporných opatření. Ta směřují k tomu, aby každý nově postavený dům v Evropské unii splňoval požadavky nízkoenergetických staveb. Takovou stavbou je dům, který má spotřebu energií pro vytápění v rozmezí od 15 do 50 kWh na metr čtvereční za rok. Současné panelové domy mají před zateplením spotřebu i přes 250 kWh na metr čtvereční.

Zatímco ekologové i energetici se shodnou, že díky zateplování dojde k úsporám energií, v otázce na růst nebo pokles spotřeby elektřiny se názory různí. Energetici vycházejí z toho, že průměrná spotřeba elektřiny na obyvatele je v Česku stále nižší, než je tomu v zemích evropské sedmadvacítky, a spotřeba tedy podle nich poroste spolu s růstem HDP a životní úrovní.

Faktem zůstává, že by se v následujících letech měly výdaje za energie obecně postupně snižovat, a to nejvíce za vytápění. Nebude to ovšem zadarmo - náklady půjdou do desítek miliard. Česko už vyčerpalo z programů unie od roku 2004 na zvýšení energetické efektivity přes 951 milionů eur.

Pokud by se Evropská unie nesnažila snižovat svoji energetickou náročnost, každoročně by se spotřeba energií zvyšovala, a po roce 2030 by tak byla ze 70 procent závislá na dovozu energií ze zahraničí.

ZDROJ: Energy outlook 2013