Klatovy nabídly lidem kompostéry, velký zájem radnici překvapil

S nebývalým zájmem se setkala nabídka Klatov poskytnout lidem zdarma kompostéry na zpracování zahradního a biologického odpadu. V anketě, kterou si město zjišťovalo zájem, se ke konci minulého roku přihlásilo na 1400 lidí. Město má šanci získat na pořízení kompostérů dotaci, radnice by doplatila desetinu ze zhruba třítisícové ceny kompostéru. Kromě toho chce město vybudovat s pomocí dotací kompostovací zařízení také pro své technické služby a další ve sběrném dvoře pro veřejnost, řekl ČTK místostarosta Václav Chroust (ODS).

"Obrovský zájem lidí nás překvapil. Bude záležet na rozhodnutí o dotaci a potom budeme muset vysoutěžit dodavatele," řekl. Ideální by bylo, aby lidé mohli dostat kompostéry už letos v době, kdy bude jejich použití aktuální. Stejně jako Klatovy uvažují o nabídce kompostérů také například v Třemošné, podobná zařízení už využívají v Kralovicích či ve Švihově.

Biologický odpad tvoří až 40 procent komunálního odpadu, který končí na skládce. Mnozí lidé, kteří dnes sekají zahrady u rodinných domů, zatím vyhazují trávu do popelnic. Separací biologického odpadu do kompostéru si tak město slibuje snížení nákladů na sběr a svoz komunálního odpadu. Ekonomicky výhodné a ekologické řešení bude navíc chránit životní prostředí a bude produkovat kvalitní přírodní hnojivo.

Kromě kompostérů pro domácnosti chce radnice vybudovat i další kompostovací zařízení. Jedno by mělo sloužit pro větší potřeby městských technických služeb, které pečují o veřejnou zeleň ve městě. Další kompostovací zařízení v hodnotě asi 2,6 milionů by chtělo město zřídit ve sběrném dvoře. Využívali by ho lidé, kteří nevlastní kompostéry. "Na to bychom v rámci odpadového hospodářství měli ve sběrném dvoře takový speciální dlouhý rukáv. Do něj se zelený odpad dá a v průběhu nějakého času se z toho vytvoří kvalitní kompost. Je to zařízení a technologie, která je opakovatelná," doplnil Chroust.

Město zatím neví, jak v případě získání dotace a pořízení kompostérů pro občany nastaví vlastnické vztahy. Lidé zřejmě nebudou za kompostér nic platit, projekt ale zároveň musí mít alespoň pětiletou udržitelnost, po kterou bude možné využití kompostérů kontrolovat.

Kompostování je přírodní proces, při kterém se působením mikroorganismů, vody a kyslíku mění bioodpad na kompost. Do kompostéru patří zbytky rostlin, plevele, bramborové slupky, listí, tráva, rozdrcené dřevo, piliny, sláma i novinový papír, karton, kůra či skořápky.

Lada Pešková