Brno: Otec genetiky a informatiky J.G. Mendel

Gregor Johann Mendel (1822-1884) pocházel ze selské rodiny ze slezských Hynčic (Heinzendorf). Hynčice patřily farností k moravské obci Vražné (Gross-Petersdorf).V Hynčicích získal Mendel základní školní vzdělání. V roce 1843, kdy přišel Mendel do Brna, měl ukončená studia na hlavní krajské škole v Lipníku, gymnázium v Opavě a filozofický ústav univerzity v Olomouci. V Brně vystudoval teologické učiliště a povinné školení ze zemědělství, ovocnictví a vinařství na filozofickém učilišti.

Mendelův učitel fyziky Friedrich Franz Mendela vřele doporučil k přijetí do kláštera na Starém Brně. Ve svém dopise uvedl, že v obou ročnících filozofie měl Mendel stále skoro samé výborné známky a navíc prokazoval velmi solidní charakter. F. Franz označil Mendela ve svém předmětu téměř jako nejlepšího žáka. Podotkl také, že Mendel má nějakou znalost češtiny, tato však není dostačující, a chtěl by se jí lépe naučit během svých teologických studií. Po vstupu do kláštera absolvoval Mendel studia teologie v Brně, ve Znojmě působil jako suplent na gymnáziu (1849/50) a ve Vídni studoval na univerzitě (1851-53).

Brno Mendelovy doby bylo dynamické průmyslové město. Své prosperity dosáhlo otevřeným a účelným využíváním investic, svou příznivou geografickou polohou a kulturní tolerancí. Strategicky dominantní textilní průmysl přilákal do Brna podnikatele z různých zemí Evropy, různých náboženských vyznání, kteří efektivně využívali pracovního potenciálu venkovského obyvatelstva a část svých zisků investovali do zvýšení vzdělanosti občanů Brna a Moravy.

Úspěšná industrializace měla své kořeny na venkově, který zajišťoval lidské zdroje. Ze starých zemědělských obcí vznikaly dělnické periférie. Po roce 1830 zvýšila brněnská radnice své úsilí o to, aby Brno přestalo být zemskou pevností a stalo se otevřeným městem, zvýšilo tak svou konkurenceschopnost a urychlilo implementaci vědeckého poznání. Brněnský průmyslový institucionální rámec sledoval anglický civilizační model. Nadneseně bývalo Brno v literatuře označováno jako moravský Manchester.

Mendel přišel do Brna ve svých 21 letech po studiu v Lipníku, Opavě a Olomouci. Během studia v Olomouci rezignoval na převzetí zemědělské usedlosti po svém otci. K jeho rozhodnutí přispělo zřejmě jeho nepevné zdraví, které nezaručovalo úspěšné zvládnutí polních prací a svou roli sehrál i jeho studijní talent a touha po vzdělání. Po doporučení svého olomouckého učitele fyziky našel Mendel východisko ze své neutěšené materiální situace ve vstupu do augustiniánského kláštera v Brně. Klášter v důsledku jozefinských reforem podstoupil transformaci z kontemplativního řádu na instituci, která zajišťovala na své náklady odborné školení pro kněze, aby mohli učit na státních školách.

Touto službou státu unikl řád zrušení, které potkalo všechny kláštery, které nebyly uznány za prospěšné pro další vývoj společnosti. Po reformách mohly působit pouze řády aktivní ve školství, vědě nebo zdravotnictví. Transformační projekt brněnských augustiniánů pro oblast výuky započal už koncem 18. století. Jednalo se o dlouhodobý projekt a zahrnoval nejen území Brna. Např. augustinián Thomas F. Bratranek působil na univerzitě v Krakově. Po zamýšlené sekularizaci chtěl dokonce jít učit na berlínskou univerzitu. Mendel, který toužil po vzdělání a učitelské kariéře, se ocitl ve správný čas na správném místě. Do noviciátu ho přijal opat Cyril F. Napp, jehož efektivní ekonomické rozhodování zlepšilo neutěšenou hospodářskou situaci kláštera, který v důsledku jozefínských reforem musel opustit svoji novou, luxusní rezidenci u sv. Tomáše a přestěhovat se do nevyhovujícího kláštera cisterciaček na Staré Brno. Na Starém Brně měl klášter rozlehlou zelinářskou zahradu i sad, ve kterých Mendel mohl provádět experimenty s hybridizací rostlin a včel i meteorologická a hydrologická pozorování. Více o této nesporně světově známé osobnosti se dočtete na webových stránkách brněnského Mendeliana: http://www.mendelianum.cz/index.php/mendelovo-brno

ZDROJ: http://www.mendelianum.cz