Stromořadím se podle § 1 písm. d) vyhlášky č. 189/2013 Sb. o ochraně dřevin a povolování jejich kácení rozumí souvislá řada nejméně deseti stromů s pravidelnými rozestupy...
Kácení dřevin ve stromořadích
Chybí-li v některém úseku souvislé řady nejméně deseti stromů některý strom, je i tento úsek považován za součást stromořadí; za stromořadí se nepovažují stromy rostoucí v ovocných sadech a plantážích dřevin. Ke kácení dřevin, které jsou součástí stromořadí, se zásadně vyžaduje povolení (uvozovací věta § 3 této vyhlášky). Zvýšenou ochranu požívají stromořadí s ohledem na jejich funkci jako významné součásti veřejné zeleně.
Za účelem zajištění zvýšené ochrany stromořadí zpracovalo Ministerstvo životního prostředí metodické doporučení i ve vztahu k aplikaci § 8 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, konkrétně k části zabývající se pěstebními důvody kácení prováděnými pouze na oznámení příslušnému orgánu ochrany přírody, mezi které se řadí také obnova porostů i jejich výchovné probírky[1]. Obsahem tohoto sdělení jsou definice pojmů "porost", "pěstební důvody", "obnova porostů" a "výchovná probírka porostů".
Za "porost" je třeba považovat soubor dřevin, který vytváří kompaktní celek plošného charakteru se specifickými podmínkami, v němž se dřeviny významně ovlivňují a zpravidla si konkurují, a který vyžaduje výchovnou probírku nebo v něm dochází k samovolné redukci počtu jedinců. Za porost proto nelze např. považovat stromořadí nebo jiné skupiny dřevin (např. rozvolněnou skupinu dřevin nebo solitérních jedinců v parcích a na hřbitovech, příp. i ve volné krajině), ve kterých nevznikají specifické podmínky porostu a vzájemné působení dřevin a tudíž i výchovné zásahy jsou minimalizovány, resp. mají charakter ošetřování jednotlivých dřevin. Typickým příkladem porostu je zapojený porost dřevin nebo intenzivně pěstovaný zapojený ovocný sad.
Pěstební důvody kácení dřevin zahrnují kácení prováděné za účelem obnovy porostů nebo výchovnou probírku porostů dřevin s tím, že účelem obou typů zásahů je obnova, zachování či zvýšení funkčního a estetického významu porostů dřevin při respektování jejich vývojové dynamiky nebo usměrnění jejich vývoje úpravou druhové nebo prostorové skladby.
Obnovou porostů se rozumí proces nahrazování stávajícího, nejčastěji dospělého porostu, který je odstraňován kácením, novou generací dřevin zpravidla záměrnou výsadbou, případně s využitím přirozené obnovy ze semen nebo výmladků. Účelem obnovy porostů je dlouhodobé udržení porostu stejného charakteru na konkrétní lokalitě, jako byl porost předcházející.
Výchovná probírka je prováděna pomocí kladného nebo záporného výběru, při kterém dochází v průběhu růstu porostu ke snižování počtu jedinců odstraňováním nežádoucích jedinců, a to s cílem zlepšení jeho stability a zajištění dlouhodobé existence, a to vždy s ohledem na konkrétní požadovanou funkci porostu.
Společné sdělení odboru obecné ochrany přírody a krajiny a odboru legislativního MŽP k výkladu pojmů "porost, pěstební důvody kácení dřevin, obnova porostů, výchovná probírka porostů" bylo publikováno ve Věstníku MŽP č. 1/2014 na str. 122.