Část areálu bývalé Poldi Kladno projde očistou, bagry ho zbaví jedů

Třiačtyřicetiletý Tomáš Hrubec koupil před čtrnácti lety budovu nevelkého, zrezivělého plynojemu v jedné z nejšpinavějších částí areálu Poldi, někdejší kladenské chlouby. "Tehdy tady kolem nic nebylo, jen sutě, špína," vzpomíná podnikatel, který v kruhové stavbě, již postupně zvelebuje, provozoval truhlářství.

"Dnes už se věnuji jen správě nemovitostí," upřesňuje jednatel firmy Agio, že v industriálním domě teď pronajímá kanceláře. A brzy se změní i krajina kolem.

Hrubcův plynojem leží na samé hraně prostoru bývalých koksoven, kde letos začne první pokus kladenské radnice vyčistit a zkulturnit areál, který za komunismu dával práci desítkám tisíc lidí, ale v současnosti je spíš noční můrou ekologů.

"V některých místech jdou průsaky až do sedmimetrové hloubky," říká náměstek primátora Miroslav Bernášek z ODS. Sanace zóny o velikosti zhruba sedmi hektarů, což je zlomek původní rozlohy Poldi SONP (spojené ocelárny, národní podnik) Kladno, vyjde na padesát milionů korun, většinu z nich pokryjí dotace z Evropské unie.

"Něco z toho, co tam dnes stojí, se zbourá, něco tam zůstane. Výsledkem by měla být průmyslová zóna, která je dobře dostupná po silnici, je tam elektřina i teplo z vedlejší elektrárny. Ideální pro nějaké menší provozy," doplňuje bývalý poslanec Bernášek.

Mocná torza

Hutě, jejichž historie sahá až do poloviny 19. století, se rozhodly vlastní koksovny postavit v době druhé světové války. Do provozu šly v roce 1944, pak se rozšiřovaly. Útlum nastal v průběhu 80. let minulého století a výroba koksu definitivně skončila v roce 1988.Areál se pak postupně demontoval, dodnes tam ale zůstávají jeho monumentální železobetonové připomínky - třeba třicetimetrové torzo zavážecí věže.

Ekologické zátěže jsou pozůstatkem hlavně zpracovávání druhotných produktů výroby koksu, což byl dehet či různé oleje. Nejhorší kontaminace je benzolem, naftalenem, čpavkem. "Cokoli, co se tam upraví a vylepší, bude jen dobře," chválí si plány města majitel sousedního plynojemu Hrubec.

Pozemky, které letos a příští rok bude čistit konsorcium firem Alfa systém, VHS, H-rekultivace, Regios a A.S.A. TS Prostějov, momentálně patří obchodníkovi s nemovitostmi Petru Drncovi, měla by je ale získat radnice. "Mám je někdy od roku 2000. Když se před třemi lety objevily plány na rekultivaci areálu, začali jsme se s městem bavit o spolupráci. Už máme podepsanou smlouvu o smlouvě budoucí," říká Drnec, jednatel realitní agentury Prona-Real.

Privátní zkušenosti

Vyčištění bývalých koksoven je prvním pokusem města či státu pozemky po bývalé Poldovce zhodnotit. Před nimi tím už ale prošli někteří soukromí investoři, například mezinárodní logistický koncern Dachser, který si v Kladně postavil administrativní centrum.

"Zajímavostí byl nález šachet a tunelů. Nejkurióznější byl severojižní tunel. Byl asi dva metry pod povrchem a projelo by jím i auto," vzpomíná Jan Polter, obchodní ředitel české filiálky Dachseru.

Firma v Kladně utratila za sanace několik milionů, převážně za likvidaci a bourání železobetonových základů: "Jejich pevnost a kvalita nás zaskočily. Mělo to ale i pozitivní stránku. Základy se na místě drtily a následně jsme je použili do pokladových vrstev," dodává Polter.

Sanace Poldi

50 MILIONŮ KORUN

Zhruba na tolik vyjde vyčištění prostoru bývalých koksoven, hotovo by mělo být ve druhé polovině roku 2015.

4 MILIARDY

Podle odhadů by na vyčištění ekologických zátěží v celém areálu po Poldi SONP Kladno bylo třeba dvou až čtyř miliard korun.

Část staveb, které jsou v areálu, se strhne, část jich zůstane. Některé z nich jsou tak bytelné, že tam vydrží ještě dlouho.
Miroslav Bernášek
náměstek primátora Kladna