Při nedávných nepokojích na kyjevském Majdanu bylo vidět desítky hořících pneumatik. Věděli demonstranti jak moc tím poškozují životní prostředí a zdraví spoluobčanů?
Víme co vzniká při pálení pneumatik?
Spalování pneumatik je druhou možností jejich využití na energii. Pálení pneumatik doma v kamnech rozhodně nedoporučujeme. Možná se to zdá jako dobrý nápad, ale jako u většiny "dobrých nápadů" se jedná o nebezpečnou věc. Krom toho, že si zaneřádíte komín, vypustíte do ovzduší svinstva, za které vás sousedi ani obecní úřad nepochválí (navíc pamatujte na literu zákona). O smradu nemluvě. Mentálně
Pryž hoří nažloutlým a silně kouřícím plamenem. Vzniká hustý černý dým. Šťouraly bude jistě zajímat, že teplota nutná pro vzplanutí takové pneumatiky je kolem 290 stupňů Celsia a ke vznícení 400 stupňů Celsia. Sirkou tedy haldu pneumatiku nepodpálíte. Zajímavé je i to, že výhřevnost pneumatik je sprovnatelná s výhřevností černého uhlí. Při hoření pneumatik vzniká bezpočet nebezpečných látek a toxických splodin. Největší část se přemění na oxidy uhlíku (oxid uhelnatý) a saze. Ze známějších jmenujme benzen a styren. Ze síry obsažené v pneumatikách vzniká oblíbený oxid siřičitý a sirné deriváty. Součástí hoření jsou i oxidy kovů a to olova, hořčíku a zinku. Nejvíce dráždivý je bezesporu právě oxid siřičitý. Dlouhodobé vystavení splodinám z hoření pneumatik může mít karcinogenní následky.
Mezi lety 2006 až 2011 bylo v ČR likvidováno celkem 17 požárů skladišť a skládek pneumatik. To není málo.
Nejen samotné hoření, ale i hašení hořících pneumatik je problematické. Při hoření totiž vzniká nevábná olejovitá hmota zvaná pyrolitický olej, jakási směs ropných látek. Voda použitá k hašení splachuje tuto směs do půdy, kterou tak kontaminuje.
Více k tématu hoření pneumatik pneumatiky.html" title="http://www.enviweb.cz/?env=ovzdusi_archiv_hgchf/Co_vznika_kdyz_hori_pneumatiky.html" class="style_8">naleznete ZDE.
JE ŘEŠENÍM EKO-PNEUMATIKA?
Máme i ekopneumatiku. Ať už to znamená cokoli, tato ekopneumatika se zdá být spíše zástěrkou pro nutnost vývoje nových technologií z důvodu zásob kaučuku. On totiž poměr zásob kaučuku v poměru k jeho spotřebě je v současnosti nejnižší za posledních deset let (možnou alternativou zdroje kaučuku mohou být pampelišky) . A tak, zatímco nová auta je stále z čeho vyrábět, s pneumatikami je to, zdá, se o něco horší. Za pojmem ekopneumatika se samozřejmě skrývá omílané snižování emisí CO2. Proč ne. Nicméně vývoj pneumatiky z jiného, než stávajícího materiálu na bázi kaučuku, je nejen náročný na výzkum, ale i na finance. Závěr? Pneumatiky nejspíš podraží.