Strpění vodního díla
Náhrada za strpění vodního díla vybudovaného před 1.1.2002 na cizím pozemku a otázka vlastnického práva k němu
Dotaz
Zákon č. 303/2013, který loni novelizoval vodní zákon, doplnil ustanovení § 59a, které říká, že vlastník pozemku je povinen strpět za náhradu na svém pozemku vodní dílo vybudované před 1.1.2002. Přechodné ustanovení dále praví, že nedojde-li mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem vodního díla k dohodě o náhradě za užívání pozemku do 31.12.2015, rozhodne na návrh vlastníka pozemku nebo vodního díla o výši náhrady soud. Nárok na náhradu se promlčuje ve standardní tříleté lhůtě.
Co se stane, když vlastník pozemku nebo vlastník vodního díla tuto lhůtu nechá proběhnout bez řešení? Kdo bude poté vlastníkem vodního díla či pozemku? Pokud by vlastník pozemku a vlastník vodního díla řešil náhradu u soudu. Stačí tento doklad jako vklad do katastru nemovitostí, že tam došlo k převodu části pozemku?
Odpověď
Strpění a náhrada za něj není z hlediska vlastnického práva relevantní, tj. paralelně k řešení strpění a náhrady nadále existují vzájemná předkupní práva mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem vodního díla. Na těch nic nemění ani případné uplynutí promlčecí lhůty ve vztahu k nároku na náhradu.
Rozhodnutí soudu o náhradě není dostatečným dokladem, pokud jde o vklad do Katastru nemovitostí, neboť z hlediska vlastnického práva nic neprokazuje. Řeší toliko otázku náhrady za strpění cizího vodního díla na cizím pozemku. Pro zapsání do Katastru je nutné mít titul, tj. smlouvu nebo rozsudek soudu o určení vlastnictví.
Autor: Mgr. Veronika Vytejčková,