Za devět let zmizelo na jižní Moravě 5000 hektarů orné půdy

Za posledních devět let zmizelo na jižní Moravě zhruba 5000 hektarů orné půdy, přičemž zhruba třetina se změnila na trvalé travní porosty. Ostatní plochy jsou zastavěné a nyní je v kraji 353.000 hektarů orné půdy. Kromě zástavby ji však ohrožuje i větrná a vodní eroze, a to nejvíce ze všech krajů v zemi, sdělil ČTK Jan Vopravil z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy.

V celém Česku ohrožuje vodní eroze půl milionu hektarů půdy. Na jižní Moravě je tato hrozba nejsilnější kvůli velké svažitosti pozemků. Sklon vyšší než 15 procent má 2,6 procenta pozemků, což je nejvíc ze všech krajů. "Ohrožení vodní erozí a její důsledky jsou patrné z leteckých snímků. Úrodná 'černá vrstva' je splavená do spodních partií nebo již odtekla ve vodních tocích. Smutné je, že se tak děje stále a vzhledem k častějším změnám počasí, kdy se střídají přívalové srážky a období sucha, budou tyto negativní změny spíše narůstat," uvedl Vopravil.

Současný způsob pěstování a také vlastnictví půdy erozi nahrává. "Převážně se pěstují širokořádkové plodiny, například kukuřice, bez účinných protierozních opatření, a nebrání se tedy destrukci půdy přívalovými dešti. Obrovským problémem je také nedostatečný přísun organické hmoty do půdy. Následkem je destrukce půdní struktury, čímž se jen urychluje degradace," podotkl Vopravil.

Jen osvícení zemědělci podle něj hospodaří s využitím půdoochranných technologií, které půdu chrání v době největšího ohrožení, například při vzcházení rostlin. Dělají to nad rámec povinností, které vyplývají z dotační politiky. "Sejí například kukuřici do přemrzlého porostu svazenky vratičolisté, která půdu nejen chrání před erozí, ale navíc dodává i organickou hmotu z rozkladu meziplodiny. Větrné erozi se brání především obnovou a údržbou větrolamů a vytvářením dalších krajinných prvků především v rámci pozemkových úprav," uvedl Vopravil.

Degradace zemědělské půdy a její zastavování má za následek i výrazně zhoršenou schopnost zadržování srážek. Zatímco kvalitní černozem zadrží až 400 litrů vody na jednom metru čtverečním, degradovaná jen zhruba 60 litrů.

Zdeněk Meitner