Černé skládky na jižní Moravě jsou značný problém. Kontrola v terénu je nedostatečná, pomáhají sami občané mapováním přes mobily.

Podle odborníka na tuto problematiku Aristida France nelegální skládky vznikají především kvůli lenosti lidí a touze drobných podnikatelů z okrajů měst po úsporách. "Přestože často vznikají sběrné dvory a lidé mají možnost použité spotřebiče bezplatně vrátit, jsou líní odpad někam odvézt. Je pro ně snazší odpadky odhodit někde poblíž bydliště u cesty. Neuvědomují si, že tím ubližují přírodě a tím pádem v důsledku i sobě".

Odborník varuje, že poslední dobou černých skládek na jižní Moravě přibývá. "Chybí totiž důkladnější kontrola v terénu. Pracovníci úřadů by měli více pohybovat po terénu a sledovat co se děje i v lesích, zapadlých koutech , chodit preventivně například za drobnými živnostníky (třeba v restauracích, menších autopravnách, lakovnách), stavbách a zjišťovat jak skutečně nakládají se svým odpadem. Pravděpodobně na to úřadům chybějí lidé a nemají na takovou práci čas. Pouze statistické sledování vzniklých odpadů z nepřesných základních čísel k zabránění vzniku černých skládek nestačí, častá práce v terénu je naprosto nutná" upozornil Franc.

Podle něj mohou předejít vytváření černých skládek také obyvatelé. "Když jim někdo opravuje dům, měli by od ní chtít potvrzení o tom, že odpad likviduje legálně oprávněná firma," poradil odborník. Stavební úřady by měly při kolaudaci apod. tyto doklady též vyžadovat.

Proti černým skládkám bojují také zastupitelé obcí a měst. Ročně je totiž likvidace nelegálního odpadu stojí statisíce korun. "V Brně máme osmatřicet sběrných dvorů, to je nejvíc v České republice. Obyvatelé města se tam mohou zbavit odpadu zcela zdarma. Na některých místech, kde vznikaly černé skládky, město nechalo nainstalovat zábrany jako závory, zemní val či oplocení," sdělila mluvčí brněnského magistrátu Soňa Haluzová.

Ve Znojmě se snaží skládkám předcházet tím, že problematická místa častěji kontrolují strážníci. "Pokud někde skládka vznikne a pachatele strážníci vypátrají, jde o přestupek proti veřejnému pořádku," upozornila mluvčí znojemské radnice Zuzana Pastrňáková.

Dodala, že pachatel může dostat na místě od členů hlídky blokovou pokutu ve výši až tisíc korun. Kvůli vyšší škodě ale tyto přestupky většinou projednávají úředníci. "Soukromníky můžou potrestat pokutou až do výše padesáti tisíc korun. Podnikatelé a firmy mohou ale dostat pokutu až padesát milionů," varovala mluvčí magistrátu Haluzová.

Neustálé mapování v terénu

Zastupitelé se také snaží spolupracovat s různými ekologickými organizacemi, které černé skládky na jižní Moravě mapují pomocí informací od místních. "Na občanském systému mapování různých nešvarů vč. černých skládek www.zmapujto.cz jsme za rok dostali přes dva tisíce tipů na místa, kde černé skládky objevili. Tyto informace předáváme úředníkům, aby problém mohli dál řešit," pochválil aktivitu obyvatel, jež mapují černé skládky zdarma přes chytré mobily, odborník na odpady Franc.

Mnoha lidem se totiž stoupající počet černých skládek také nelíbí. "Utrhl bych ruce tomu, kdo je zakládá. Co za sebou necháváme, je odkaz naší budoucí generaci. Chovejme se tak, aby se za nás naše děti nestyděli," vyzval například Radim Stibůrek z Mikulčic na Hodonínsku.

Viníci se styděli sami před sebou

Šakvice - Byla to až tragikomická situace. Muž zatelefonoval na mobil starostky Šakvic na Břeclavsku Drahomíry Dirgasové, že někdo vyložil u obce hromadu pneumatik a vznikla tak černá skládka. Nakonec vyšlo najevo, že viník je sám volající. "Měl hodinu na to, aby nepořádek uklidil," říká starostka.

Vedení obce, která získala titul jihomoravské Vesnice roku 2013, se s černými skládkami potýkalo několik let. Pomoci má mimo jiné nový sběrný dvůr, který Šakvičtí zprovoznili v polovině března. Stál skoro pět milionů. Problém se skládkami ale nezmizel. "Situace se zlepšila, ale pokoj nemáme," upozorňuje žena.

Hromady nepotřebných věcí se objevovaly u přehrady, v keřích a podobně. Čištění obecní pokladnu stálo desítky tisíc. "Kvůli tomu jsme zřídili několik sběrných míst na sklo, plast a textil. Poté jsme zavedli i pravidelný měsíční svoz pro lidi, kteří plast odložili před dům," vypráví žena.

Přesto někteří lidé odpadky dál vozili do přírody. Tam, kde byl problém dlouhodobý, nechala Dirgasová s kolegy vysadit stromy. K těm už si něco dovolí pohodit jen málokdo. "Často nás na černé skládky upozorňují myslivci. Ihned tam posílám na úklid zaměstnance obce. Je potřeba to udělat okamžitě, protože jakmile je někde jen trochu nepořádku, je daleko snazší tam něco přisypat než házet do uklizeného," je přesvědčená Dirgasová.

Podle ní byl poměr viníků vyrovnaný. Polovina z nich měla trvalé bydliště v Šakvicích, zbytek byli přespolní. Na policii se Šakvičtí nikdy neobrátili, přesto několik viníků odhalili. "Největší trest pro ně byl, že se styděli sami před sebou," tvrdí starostka.

ZDROJ: brněnský.denik.cz, upraveno