Egon Čierný: Investice směřují převážně do teplárenství a úspor

Jaký je vývoj zájmu o financování energetických projektů v ČR s ohledem na měnící se podmínky?

Když se podíváme na několik uplynulých let, řekněme období 2008-2014, je zřejmé, že zájem o financování energetických projektů prošel výraznými změnami. A tyto změny byly z větší části ovlivněny úpravami podmínek financování obnovitelných zdrojů. Tento sektor z pohledu investic rostl nejdynamičtěji.

Po startovním přešlapování v roce 2008 bylo období let 2009 a 2010 spojeno s výrazným nárůstem instalovaného výkonu ve fotovoltaice, ale také bioplynu. V případě bioplynových stanic pak toto období ještě pokračovalo do roku 2012/2013. V současné době investice směřují převážně do teplárenství nebo energetických úspor.

Stejně jako se v čase měnily subsektory energetiky z pohledu přílivu investic, měnil se také typický investor. V roce 2008 to byl nadšenec, v letech 2009 a 2010 převážně finanční investor, který ve fotovoltaice či vodní nebo větrné energii viděl investiční příležitost nebo chtěl diverzifikovat či optimalizovat svou výrobu. Ať už šlo o zemědělce a bioplynové stanice, nebo fotovoltaiku na výrobních halách.

V posledních dvou letech jednoznačně převažují profesionálové, kteří se v energetice pohybují a sektor důvěrně znají.

OTÁZKA: Co je podle vás aktuálně největší překážkou dalšího rozvoje?

Z mého pohledu nejvýznamnější překážkou je vývoj legislativy v energetice. Je velmi rychlý a obtížně předpovídatelný. Existují projekty, které mohly v Česku vzniknout pouze vzhledem k tomu, že za nimi stojí silný investor.

K legislativě bychom pak mohli přidat ještě otázku nízké ceny silové elektřiny, což nicméně není specifikum Česka, a také otázku územních limitů uhlí, resp. paliva pro teplárenství.

OTÁZKA: Dovedete srovnat situaci u nás a v ostatních zemích EU?

Z pohledu tržních mechanismů je situace shodná víceméně všude v Evropě. Ohledně regulace a legislativy pak samozřejmě existují rozdíly.

Západní Evropa má relativně stabilní legislativu a prostředí - nicméně i tam občas dochází k zásadním změnám. Naopak na jihovýchodě Evropy se systémem regulace a legislativy stále vyvíjí, viz např. z tisku známé kauzy distributorů elektřiny v Bulharsku atd.

OTÁZKA: O financování jakých projektů je aktuálně největší zájem?

V letošním roce jde převážně o projekty zabývající se energetickými úsporami, malé vodní elektrárny, teplárenství a projekty na energetické zpracování odpadů.

OTÁZKA: Naše republika ve srovnání s jinými zeměmi EU velmi málo využívá energii obsaženou v odpadu. Rýsují se perspektivní projekty v této oblasti?

Určitě ano, ale...

Za zmínku nepochybně stojí projekt ZEVO Chotíkov, připravovaný Plzeňskou teplárenskou, kdy jde o první projekt nové spalovny v ČR po více než deseti letech. Projekt se již realizuje, financování poskytla KB spolu s dalšími dvěma bankami. Vzhledem k neurčitosti vývoje odpadového hospodářství v nejbližší budoucnosti nebyly realizace a struktura financování jednoduché, nicméně povedlo se najít řešení optimální pro všechny zúčastněné.

Na trhu vzniká ještě několik dalších projektů řádově menšího charakteru. Nicméně dokud bude skládkování nejlevnější řešení pro nakládání s odpady, půjde ve větší míře vždy jen o projekty uskutečněné velmi silným investorem nebo o lokální řešení zpracování bioodpadu.

Uvidíme, co přinese nový Plán odpadového hospodářství, a také, kdy se ho dočkáme.

OTÁZKA: Kde vidíte největší potenciál rozvoje OZE v rámci ČR?

Vesměs v menších zdrojích. Může jít o lokální vodní elektrárny na nepoužívaných jezech, smysluplné využívání biomasy nebo třeba využívání biologicky rozložitelného odpadu.

OTÁZKA: Jaká je úspěšnost žadatelů o financování energetických projektů a kde žadatelé nejvíce chybují?

Náš tým financování energetiky každoročně posuzuje několik set projektů v různé fázi rozpracovanosti. Jde o zvažované akvizice, projekty na samém počátku přípravy nebo již připravené realizace, včetně povolení. Z těchto projektů Komerční banka financuje každoročně přibližně pětinu ze všech posuzovaných projektů.

Každý financovaný projekt splňuje několik základních podmínek: projekt je přiměřený svému účelu, lokalitě, zkušenostem investora. Generální dodavatel má adekvátní reference, smlouva o dílo je vyvážená a poskytuje přiměřené záruky investorovi.

Zvolenou technologii lze považovat za ověřenou v reálném, komerčním, provozu. Cash-flow projektu je po celou dobu trvání úvěru nastaveno s dostatečnými rezervami a věrně zohledňuje možnosti projektu.

Nefinancované projekty můžeme rozdělit na dvě skupiny - buď se projektu nepodaří získat veškerá potřebná povolení, jako je připojení, stavební povolení atd., nebo nesplňují výše uvedené parametry, jde např. o předimenzovaný záměr nebo nemá třeba zajištěné palivo.

OTÁZKA: Jak jim kromě poskytnutí finančních prostředků můžete pomoci?

Každé financování vnímáme jako partnerství investora a banky, která poskytuje na projekt značnou část finančních prostředků. V rámci tohoto pomyslného partnerství nabízíme naše know-how, znalosti a hlavně zkušenosti dané financováním stovek projektů.

Součástí našeho týmu jsou specialisté na projektové financování, připravení společně s klientem hledat optimální rovnováhu mezi strukturou financování a rizikem, experti na energetiku s detailní znalostí technologií a legislativy, odborníci na různé typy dotačních programů a veřejný sektor.

U složitějších transakcí nebo specifických technologií využíváme možnost spolupráce se sektorovými experty v naší mateřské bance Société Générale, a sdílet tedy jejich znalosti a zkušenosti z financování energetiky v Evropě a ve světě.

V diskusích s klienty nad konkrétním financováním někdy narazíme na nějaký dílčí aspekt se zvýšeným rizikem. V takových případech pak neváháme klienta upozornit na náš pohled a společně hledat řešení.

OTÁZKA: Jaký je zájem o financování energetických projektů ze strany veřejného sektoru?

Zájem ze strany veřejného sektoru určitě je.

Investice ve většině případů směřují do energetických úspor - ať je to zateplování, EPC projekty nebo modernizace veřejného osvětlení. Cílem municipalit je s přiměřenými náklady a zachováním komfortu docílit úspor na provozních nákladech.

Druhým směrem investic je teplárenství, příp. výroby tepla (obnovy městských tepláren, kogenerační jednotky na sídlištích atd.) s cílem splnit legislativu, snížit emise a také zachovat přiměřené a únosné ceny tepla pro obyvatele.

OTÁZKA: Kde leží největší potenciál EPC projektů?

Všude tam, kde existuje prostor pro snížení nákladů na energie, typicky např. objekty s celoročním a nonstop provozem. Může jít o nemocnice, léčebny, ale také o sportovní a kulturní zařízení, školy nebo třeba o výrobní podniky.

OTÁZKA: Využívají obce v oblasti energetických projektů dostatečně prostředky EU?

Z našeho pohledu ano, ale někdy bohužel až přespříliš. Setkali jsme se s projekty připravovanými s vidinou dotace, které byly předimenzované a neodpovídaly potřebám konkrétní obce.

Typickým příkladem může být příliš velký výkon topného systému několikrát přesahující aktuální spotřebu tepla. Takovýto projekt je investičně a provozně zbytečně náročný.

Je skvělé, když obec efektivně pracuje v energetických projektech s dotacemi. Dotace by však měla vždy vycházet z potřeby projektu, nikoli projekt z nabídky dotace.

Mgr. Egon Čierný (35)
vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy. V Komerční bance působí od roku 2007 v oddělení Specializovaného financování, nejdříve v pozici specialisty developerského financování a od roku 2009 jako manažer financování energetiky. Před nástupem do Komerční banky se věnoval obchodu s nemovitostmi.

AUTOR: Hana Kovářová
ZDROJ: Energetika