Anketa časopisu Odpady: Co s námi udělá konec skládkování?

Úvodník ankety byl následující: Za devět let, od roku 2024, nebude možné u nás skládkovat využitelný odpad. Jak se na tento termín chystají významné odpadářské firmy a zástupci odborné praxe? Položili jsme jedinou otázku: Co pro vás/vaši firmu tento zákaz znamená a jak se na něj budete připravovat?

K tomuto dotazu odpovídali:

Ing. Miroslav Jetel, společnost .A.S.A.

dipl. Ing. Zdeněk Horsák, Ph.D., společnost SITA CZ, generální ředitel

Ing. Petr Havelka, ředitel České asociace odpadového hospodářství

Čtenářům webu ČAOH přinášíme celou odpověď Petra Havelky z České asociace odpadového hospodářství. Odpovědi obou dalších dotázaných naleznete v lednovém čísle časopisu Odpady.

Petr Havelka odpověděl:

ČAOH sdružuje firmy, které v rámci ČR poskytují komplexní služby odpadového hospodářství od svozových firem, přes recyklační firmy a ty, které z odpadu vyrábí palivo, či firmy, které odpad energeticky samy využívají. Sdružujeme také společnosti, které mimo jiné provozují řízené skládky odpadů splňující přísné evropské normy.

Evropská komise dne 2.7.2014 představila svůj dokument k budoucímu nastavení legislativy OH, kde se poprvé objevuje návrh na stanovení termínu omezení skládkování využitelných odpadů. Jako možný termín Komise navrhuje rok 2025, stejný termín ve svých výstupech dlouhodobě navrhuje i ČAOH. V říjnu 2014 se k balíčku návrhů nové odpadové legislativy sešli ministři ŽP všech členských států a k navrženým cílům sdělili, že je třeba vyhodnotit zejména možné ekonomické dopady jejich plnění v navržených termínech, a to ve vztahu k ekonomickým možnostem jednotlivých států, které jsou značně diferentní. Závěrem bylo, že k předmětným návrhům je třeba ještě vést odbornou diskuzi.

Česká republika se v roce 2014 rozhodla, nad rámec platné evropské legislativy, přijmout termín omezení skládkování ještě o rok dříve než v rámci úvah navrhuje Komise, a to již v roce 2024. Je zřejmé, že takové opatření bude mít své ekonomické dopady, které vždy ponesou zejména původci odpadů. Je pak politickým rozhodnutím, zda s tím spojené náklady jsou pro ty, kdož je ponesou, tedy zejména občané, obce a firmy, akceptovatelné a nezbytné. Předpokládejme, že odpovědní politici v ČR věc vyhodnotili tak, že je vhodné jít nad rámec evropské legislativy a že původci odpadů s tím spojené náklady prostě zaplatí. Toto rozhodnutí s sebou samozřejmě nese politickou odpovědnost. Ta se postupným náběhem nových povinností a souvisejícími ekonomickými dopady v praxi jistě projeví.

Nyní zpět k původnímu dotazu. Odpadové firmy sdružené v ČAOH jsou připravené na případné omezení skládkování v roce 2024. Členové ČAOH již nyní realizují projekty, které vedou k postupnému omezení množství skládkovaných odpadů, které se dlouhodobě daří citelně snižovat (za pět let o 1 milion tun). Odpady, které dříve končily na skládkách, se postupně přesouvají do spektra zařízení na další zpracování, úpravy a využití. Vnímáme aktuální strategii EU zaměřenou na co největší třídění, úpravy směsných odpadů, recyklaci a energetické využití materiálově nevyužitelného zbytku upraveného odpadu, který má svou energetickou hodnotu (např. cestou paliv z odpadů). Členové ČAOH již úspěšně provozují konkrétní zařízení, která se těmito činnostmi zabývají. Pokud se podaří sektor OH udržet v tržním a konkurenčním prostředí a nebudou zde silné deformační prvky jako např. politicky uměle směřované dotace, pak zde postupně v návaznosti na vyváženost nabídky a poptávky budou vznikat další potřebná zařízení.

Jako podstatné vnímáme to, že situace v odpadech se za posledních několik let poměrně silně změnila, a to nejen v ČR. Už neplatí známé sousloví ,,kam s ním?". Odpadů na trhu je stále méně a zpracovatelských zařízení je více a více. Jednoduše řečeno, odpadů začíná být nedostatek. Je tedy logické, že v konkurenci mohou obstát spíše lokální investičně nenáročná zařízení, která dokáží pružně reagovat na měnící se podmínky trhu. Naopak jako ekonomicky problematická a silně riziková vnímáme velkokapacitní nákladná zařízení, která pro své fungování potřebují dlouhodobé a často pro původce nevýhodné smlouvy, obvykle s vyšší cenou. Nevýhodou těchto zařízení je také široká svozová oblast, někdy až velikosti celého kraje, či dokonce několika krajů. S tím jsou pak spojené vysoké přepravní náklady a sekundární negativní ekologické dopady.

Termín omezení skládkování je určitý impulz, který je možné uchopit smysluplně a tak, aby dopady na původce byly v rámci možností akceptovatelné a co nejmenší. Pokud se v ČR podaří zachovat tržní prostředí, jsem přesvědčen, že převáží zdravý rozum a racionální chování původců odpadů spojené s tlakem na nízké ceny za kvalitní služby a stálou možností volby poskytovatele služeb.

Zdroj: Ing. Petr Havelka, ředitel České asociace odpadového hospodářství (www.caoh.cz) s využitím časopisu Odpady