Kdy se stanou ultralehké a ultratenké solární články realitou?

Vědci z Massachusettského technologického institutu (MIT) vyvíjejí novou generaci solárních článků. Nová generace solárních článků má být velmi tenká a velmi lehká, což výrazně ovlivnit vývoj drobné elektroniky v budoucnosti. Na podobné technologii pracují i vědci z Vídně.Nadějná technologieV únoru minulého roku se americkým vědcům podařilo sestrojit dosud nejtenčí a nejlehčí solární článek. Jejich článek je tak lehký, že jej lze umístit na povrch mýdlové bubliny, aniž by praskla.Ve srovnání s klasickými solární články na bázi křemíku jsou tenké články z MIT až čtyřistakrát výkonnější. Mohou vyprodukovat až šest wattů na gram své hmotnosti, zatímco u křemíkových článků je to 15 wattů na kilogram hmotnosti. Výsledky výzkumu těchto vědců mohou mít výrazný vliv na naše budoucí životy. Tyto solární nanostruktury mohou být poloprůhledné. Lze je tedy použít třeba v čočkách či slunečních brýlích, kde by mohly vytvářet energii na pohánění menších zařízení, například naslouchadel nedoslýchavých osob či bluetooth radia apod. Odpadla by tak nutnost vyměňování baterií.Solární wearablesDíky svým unikátním vlastnostem může být solární článek z MIT instalován prakticky na jakýkoliv povrch nebo zařízení. Asi největší uplatnění tato technologie výroby elektřiny najde na oblečení (tzv. solární wearables), na povrchu karoserie aut, mobilních telefonů nebo notebooků."Solární článek může být tak lehký, že ani nebudete vědět, že někde je. Může být na tričku i na notebooku," uvedl za tým MIT vyvíjející technologickou novinku šéf týmu Vladimir Bulović.Elektřina pro budovyAplikaci zmiňované technologie si lze ale představit i ve větším měřítku. Příkladem by mohly být mrakodrapy, jejichž poloprůhledná skla by posloužila jakožto obrovský kolektor sluneční energie. Zachycenou sluneční energii by šlo přeměňovat na elektřinu, která by posléze zásobovala celý mrakodrap.Simon Müller z International Energy Agency (IEA) hovoří o popisovaných ultralehkých a ultratenkých solárních článcích jako o solárních článcích příští generace. Tyto solární články by totiž nemusely sloužit pouze k výrobě elektřiny, ale šlo by je využít například i pro výrobu syntetických paliv atp.Na podobné technologii velmi lehkých solárních článků již několik let pracují vědci z  Vídeňské technické univerzity  (VTU). V roce 2014  se jim podařilo vytvořit dvoustrukturální polovodič, který se dvou ultratenkých vrstev. Tento polovodič má ideální předpoklady pro přeměnu solární energie. Pokud se nový objev vídeňských vědců dostane brzy do komerční výroby, pak je vysoce pravděpodobné, že na trh přijdou extrémně tenké, částečné průhledné a ohebné solární panely stát realitou. Tento nový typ solárních článků se bude moci například využívat při výrobě oken, která dokáží vyrábět solární energii.Dalším cílem vídeňských vědců je propojení nového polovodiče do více vrstev, které asi sníží světelnou transparentnost, avšak zvýší konverzní účinnost článků při výrobě elektrické energie.