MPO: V Česku je více než 100 MW žádostí o připojení baterií. Boom akumulace potvrzuje i šéf asociace

Česká republika je na prahu nového boomu akumulace energie pro obnovitelné zdroje energie. Potvrzuje to samotné ministerstvo průmyslu, které ve své zprávě o rozvoji chytrých sítí z ledna letošního roku eviduje více než 100 MW žádostí o připojení baterií. O tom, že zájem o využití bateriových systémů raketově roste svědčí i vyjádření šéfa bateriové asociace Aku-Bat Jana Fouska pro náš portál.Stovky malých i první velké bateriové instalacePodle našeho odhadu se loni v Česku nově připojilo cca 250-300 malých systémů skladování energie (SSE), které se většinou stávají doplňkem buď nových nebo stávajících střešních domácích solárních elektráren. Tento boom táhnou zejména dotace z podpůrného programu Nová zelená úsporám.Kromě řady malých SSE však byly také v minulém roce realizovány instalace středně velkých a utilitních (velkokapacitních) baterii pro ukládání energie z velkých solárních elektráren nebo pro potřeby sítě. Vůbec 2 největší projekty SSE o výkonu 1 MW vznikly na podzim minulého roku na Jižní Moravě (Solar Global) a v Jižních Čechách (E.ON). Oba velké SSE využívají kvalitní a osvědčené lithiové baterii, které dodaly společnosti Alfen a Siemens. Vůbec první velkokapacitní úložiště bylo instalováno společností B64 s.r.o. na podzim 2016 v jihočeském Písku. Jednalo se o vůbec první vanadovou-redoxní průtokovou baterii, která byla instalována v regionu východní Evropy. Tato baterie má výkon 120 kW a kapacitu 800 kWh. Má primárně sloužit k nabíjení městských autobusů zelenou energií.Více než 100 MW bateriových projektů v přípravěZájem o velkokapacitní SSE táhne v Česku nové dotace, které vyhlásilo v roce 2016-2017 Ministerstvo průmyslu a obchodů (MPO). Díky dotačním titulům v rámci programu OPPIK, které podporují bateriové instalace pro firmy, existuje nyní až několik stovek připravovaných projektů, které se budou realizovat v letošním roce a v blízké budoucnosti.MPO na počátku ledna ve své studii o chytrých sítích potvrdilo, že v Česku je více než 100 MW žádostí o připojení baterií.  V budoucnosti budou baterie sloužit nejen firmám k optimalizaci energetických potřeb, ale také k integraci OZE  a decentrálních zdrojů v energetických sítích.Kromě několika obřích baterií o výkonu 1-10 MW se v Česku chystá řada středně velkých projektů, které budou baterie integrovat pro potřeby rozvoje elektromobility. Jedním z nich je i o projekt společnosti Pražská energetika, která takto ověřuje, zda mohou akumulátory přispět k bezproblémovému rozvoji rychlonabíjecí infrastruktury v Praze. Změny v legislativěNa nečekaně prudký rozvoj akumulace energie v Česku však zatím nezareagovala současná legislativa.  To potvrzuje Jan Fousek, který šéfuje AKU-BATu, asociaci pro akumulaci energie a baterie.Rychlost rozvoje akumulace se bude odvíjet od rychlosti a rozsahu změn v energetické legislativě. Klíčovými kroky budou novelizace energetického zákona (MPO), vytvoření zatím neexistující licence pro akumulaci (ERÚ) a změna Kodexu PS (ČEPS) tak, aby v budoucnu mohli provozovatelé baterií (a jednou snad i jiných forem akumulace, jako je Power 2 Gas či Power 2 Heat), provozovat své instalace, říká Fousek.V prostřední současného legislativního vakua není  dosud možné poskytovat podpůrné služby pro stabilizaci sítě (možnost náběhu v čase kratším než 1 sekunda).  Podle Fouska se asociace snaží aktivním jednáním prosadit požadované změny v pracovní skupině o akumulaci na MPO, které se účastní i zástupci všech dotčených státních orgánů i ostatní účastníci trhu. I tak můžeme potvrdit informaci o plánované výstavbě desítek megawattů v průběhu letošního roku, konkrétní číslo však bude záležet na rychlosti již zmiňovaných bariér rozvoje. Konkrétní záměry už veřejně oznámily společnosti Solar Global a ČEZ, další zatím nechtějí být jmenovány, uzavírá Fousek.