zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Jakým směrem se bude rozvíjet energetiku v Česku? Experti upřednostňují jádro i obnovitelné zdroje

14.02.2018
Energie
Solární energie
Energetická soběstačnost patří mezi nejpalčivější výzvy, kterým bude česká společnost čelit. Na otázky, co nás v oblasti energetiky čeká v nejbližších letech i v příštím půlstoletí, hledal odpovědi seminář, na němž diskutovali experti z nejrůznějších vědeckých oblastí o návrzích, jak by se česká energetika mohla inovovat.Seminář Perspektivy rozvoje energetiky v ČR, jenž 31. ledna 2018 v sídle Akademie věd ČR na Národní třídě zorganizovaly Komise pro životní prostředí AV ČR a Komise pro energetiku AV ČR, volně navázal na výsledky první a druhé nezávislé energetické komise. Pohled expertů na energetickou koncepciPřipomeňme, že zájem odborníků o celospolečensky důležité téma podpořilo v roce 2007 právě ustavení komise, která měla udělat jasno v pohledu na různé energetické koncepce a připravit expertizy, jakým směrem by se Česká republika měla v budoucnu vydat.Jejího vedení se ujal tehdejší předseda Akademie věd ČR Václav Pačes, který později obdobnou komisi inicioval i ve své domovské instituci. Nově vzniklá Komise pro energetiku se při svém utváření inspirovala Komisí pro životní prostředí, jež měla dlouholeté zkušenosti s přípravou odborných expertiz. Václav Pačes v úvodu semináře vyzdvihl, že obě komise vzájemně spolupracují a organizují společné semináře a konference - a i když se na nich často diskutují protichůdné názory, vždy se zakládají na vědeckých a nezávislých poznatcích.Podle předsedy Komise pro energetiku Jiřího Pleška, který koordinuje program Strategie AV21 Účinná přeměna a skladování energie, je poradní orgán Akademie věd ČR připraven poskytovat expertizy pro zákonodárce či ministerstva. Jak vysvětluje, energetická koncepce státu je v zásadě racionální, byť vyžaduje další aktualizace. Politici vnímají Akademii věd ČR jako seriózní instituci, pravidelně například jednáme s Úřadem vlády a Státním úřadem pro jadernou bezpečnost či Ministerstvem průmyslu a obchodu.Bez jádra to nepůjde?Václav Pačes dále na semináři upozornil, že bez jaderné energetiky se v příštích letech, chceme-li si zachovat energetickou nezávislost a samostatnost, pravděpodobně neobejdeme. Jádro ovšem považuje za přechodnou technologii. Ve výhledu budeme produkovat elektrickou energii jinými, úplně čistými technologiemi. Do té doby ale musí stát občanům zabezpečit fakticky a finančně dostupnou energii. Na tuto otázku se ale nedívejme pouze z ekonomické perspektivy - jde totiž o strategickou záležitost, která ovlivní naši budoucnost.Totožný názor vyjádřil i velvyslanec České republiky v Německu Jan Podivínský, podle něhož se v našich podmínkách bez jaderné energie prostě neobejdeme. V Německu se rozhodli jít na základě politického rozhodnutí jinou cestou. Pro vědeckou spolupráci mezi námi a Spolkovou republikou přesto existuje velký potenciál - například v oblasti přeshraniční spolupráce, kdy lze rozvíjet energetické systémy či elektromobilitu v kombinaci s inteligentními systémy řízení na dálnici, která spojuje Ústí nad Labem a Drážďany.Někdejší předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš souhlasí, že jde především o to, abychom energetickou budoucnost naší země měli rozmyšlenou a nepodlehli populistickým voláním a krátkodobým trendům. I za tímto účelem se v Akademii věd ČR prosazuje dvojice programů Strategie AV21 Účinná přeměna a skladování energie a Systémy pro jadernou energetiku, které preferují uplatnění jádra. Pohled do budoucnostiPodle bývalého ministra životního prostředí Bedřicha Moldana, který v současnosti působí v Centru životního prostředí UK, skutečně pokračuje ve světě odklon od využívání fosilních paliv, zejména od uhlí, a narůstá, i když velmi pomalu, produkce z obnovitelných zdrojů energie. Přitom ale emise oxidu uhličitého, které v předchozích třech letech stagnovaly, narostly. Jaderná energie se uplatňuje velmi málo a žádný výraznější nárůst nelze očekávat, protože se prosazují konzervativní trendy.Jak uvedl Hynek Beran z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky Českého vysokého učení technického v Praze, energetická soběstačnost a fungující strategický obor je ekonomickou i bezpečnostní výhodou celého státu. Takové bylo ostatně i zadání nezávislých komisí. Představa, že ale disponujeme stabilní a prosperující energetikou, je lichá. Ve své přednášce proto představil některá doporučení včetně toho, že bychom měli budovat decentralizovanou energetiku a inteligentní sítě.Vstupenkou do zajištěné budoucnosti je podle odborníků především to, abychom se vyrovnali se dvěma přelomovými obdobími, která před českou energetikou vyvstanou v několika příštích letech. Prvním je uzavření okolo 40 % uhelných elektráren, které dosud exportují elektřinu, ovšem nesplňují nejnovější ekologické limity. Druhým ukončení činnosti jaderných a některých uhelných elektráren v Německu, zejména v sousedním Bavorsku.Jak vysvětlil Vladimír Wagner z Ústavu jaderné fyziky AV ČR, někdy okolo roku 2021 přestane být Česká republika exportérem elektřiny a hrozí problémy s pokrytím denního a sezónního průběhu potřebného výkonu. V roce 2035 se navíc začne s odstavováním Jaderné elektrárny v Dukovanech i dalších zdrojů. Do té doby bude nezbytné vybudovat potřebnou náhradu.Vladimír Wagner soudí, že v úvahu připadají dva scénáře. Podle prvního se česká energetika přemění v nízkoemisní tím, že zkombinujeme jaderné a obnovitelné zdroje. Předpokladem ale je, že se podaří vybudovat jaderné zdroje. Podobnou cestou, dlužno podotknout úspěšnou, se vydala například Francie, které se v posledních letech dařilo emise snižovat. Na rozdíl třeba od Německa, které stagnuje v důsledku odstavování jaderných elektráren.Pokud se ale jaderné bloky postavit nepodaří, nabízí se kombinace plynových a obnovitelných zdrojů. Takovou cestou se vydalo Bavorsko a na jeho vývoji uvidíme, jaké dopady přechod od jádra k plynovým zdrojům má. V každém případě se však musíme, co nejdříve rozhodnout, které zdroje a jakou formou chceme využívat. Zároveň je třeba modernizovat sítě i průmysl a využít potenciál úspor, dodává Vladimír Wagner.Nárůst fotovoltaiky a decentrálních zdrojůPodobný pohled sdílí také Jiří Plešek. Masivní rozvoj obnovitelných zdrojů, které v současnosti Německu dodávají kolem 35 % energie, je úctyhodný, avšak nese s sebou nepředvídatelné problémy. Patří mezi ně zejména přetoky energie ze severu na jih, intermitence dodávky energie apod. Tyto problémy snad lze řešit, i když to nemusí být snadné. Podle Jiřího Pleška lze také očekávat nárůst fotovoltaiky, decentrálních zdrojů obnovitelných i neobnovitelných, především účinných kogenerací a snad i dostavbu dalších bloků jaderných elektráren. Energetická koncepce počítá zhruba s 50-60 % z jaderné energie a 20-30 % z obnovitelných zdrojů, což je sice ambiciózní, avšak rozumný program.Právě jaderná energetika představuje vhodný nástroj, jak čelit globálnímu oteplování - jejím prostřednictvím lze získat elektrickou energii, aniž bychom do ovzduší vypouštěli skleníkové plyny. Kdybychom ji chtěli nahradit, museli bychom upřednostnit fosilní paliva, která ale do atmosféry uvolňují obrovské množství CO2.Radomír Pánek, který v Akademii věd ČR koordinuje druhý z energetických programů Systémy pro jadernou bezpečnost, soudí, že dostatečný potenciál na masivnější náhradu fosilních zdrojů má zkrátka pouze jádro. Jiné možnosti v České republice vlastně ani nemáme, protože zásoby fosilních paliv mají své limity, a nadto jejich využívání musíme v nejbližší době nahradit.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?
Další zprávy z internetu
Dnes
Včera
16. října 2018
15. října 2018
04:00 V Kurdějově byste neměli chybět [Solární Novinky]




Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
23
10. 2018
23.10.2018 - Seminář, školení
Praha, hotel Globus
INISOFT s.r.o.
24
10. 2018
24.10.2018 - Seminář, školení
Olomouc, Comfort Olomouc Centre
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí