zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Budoucnost bezuhlíkové Evropy je v elektřině. Využití elektřiny v dopravě, vytápění a v průmyslu se více než zdvojnásobí

14.06.2018
Energie
Solární energie
Pokud chce Evropa do poloviny století významně snížit své uhlíkové emise, neobejde se bez výrazné elektrifikace. Podle studie EURELECTRIC by měl podíl elektřiny na spotřebě při středním scénáři stoupnout z dnešních zhruba 22 na 48 %. Nejambicióznější verze pak počítá s až 60 %. Nejvíce se to projeví v dopravě, ale rovněž v oblasti výrobního průmyslu, rezidenčního bydlení a v komerčních realitách. EURELECTRIC očekává, že do roku 2050 poroste poptávka po elektřině ve 32 evropských zemích středním tempem 1,8 % ročně. Růst poptávky po elektřiněTři scénáře, jak snížit evropské uhlíkové emise do roku 2050, představilo nedávno sdružení EURELECTRIC na Power Summit 2018. Ve všech hraje klíčovou roli výrazná elektrifikace. Střední scénář (snížení emisí o 90 %) například předpokládá, že v polovině století stoupne podíl elektřiny na spotřebě z dnešní jedné pětiny na polovinu. Podílet se na tom má mimo jiné až 100 milionů elektrických vozidel, pro které bude k dispozici 85 milionů dobíjecích stanic. Podíl paliv spojených s emisemi CO2 se sníží na 25 procent z dnešních 67 %. Podle EURELECTRIC je v silách Evropy do poloviny století omezit uhlíkové emise o 80 až 95 % v porovnání s rokem 1990. Jednou z cest, jak náročné cíle splnit, představuje masivní elektrifikace v oblasti dopravy, bydlení a průmyslu. Evropa dlouhodobě usiluje o snížení emisí CO2 a ČEZ tento trend následuje. Nejenže snižujeme emise našeho výrobního portfolia, ale zároveň strategicky rozvíjíme čistou mobilitu, úspory energií a chytrá energetická řešení. Věříme, že posílení role elektřiny pomůže Evropě snížit významně závislost na dovozu a spalování uhlíkatých paliv, uvedl ředitel divize obchod a strategie Skupiny ČEZ a člen představenstva EURELECTRIC Pavel Cyrani. Představená studie předpokládá, že zatímco celková spotřeba energie bude díky úsporným programům postupně klesat, poptávka po elektřině, která nahradí jiné zdroje (např. uhlí, ropu), naopak poroste. Střední scénář 90% dekarbonizace počítá se zvýšením přímé poptávky o 1,3 % ročně. Pokud se započítá i nepřímá poptávka po elektřině (např. pro výrobu vodíku, plynu a dalších syntetických paliv), činí nárůst 1,8 % ročně.Zájem o čistou a levnou elektřinu v Evropě podle odborníků poroste. Pro energetické firmy bude velkou výzvou zajistit dostatek moderních zdrojů, které zvyšující se poptávku budou umět uspokojit, doplňuje Cyrani. 80 % osobních aut bude jezdit na elektřinuV rámci Evropy dnes již největší podíl emisí - celá čtvrtina - připadá na dopravu. Elektřina v současnosti pohání jen 1 % veškeré dopravy (především železniční), do roku 2050 by tento podíl měl ve středním scénáři stoupnout na 43 %. I ta nejméně odvážná varianta EURELECTRIC předpokládá, že na šťávu z drátů v polovině století bude jezdit 80 % osobních aut, téměř třetina nákladních vozů a 39 % autobusů. Elektrická flotila (společně s prvními letadly a loděmi) spotřebuje v závislosti na realizovaném scénáři 250-260 TWh ročně (dnes 1,5 TWh). Významnější roli má elektřina hrát i v oblasti bydlení. Zde jsou podle EURELECTRIC největší rezervy ve vytápění - elektřinou topí jen jedna z 12 budov pro běžné bydlení, pro ohřev vody ji využívá každá desátá. Ani komerční budovy na tom nejsou o moc lépe. Podle středního plánu má elektrifikace všech budov stoupnout z dnešních 34 na 54 %. Hlavní roli podle studie bude hrát zavádění tepelných čerpadel. V případě dálkového vytápění, které hraje významnou roli i v České republice, počítá EURELECTRIC s rostoucím podílem bioplynu a vodíku.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?
Další zprávy z internetu
19. října 2018
18. října 2018
17. října 2018
16. října 2018




Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
23
10. 2018
23.10.2018 - Seminář, školení
Praha, hotel Globus
INISOFT s.r.o.
24
10. 2018
24.10.2018 - Seminář, školení
Olomouc, Comfort Olomouc Centre
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí