Evropská zelená dohoda: Brusel chystá masívní investice do ekologických projektů

Evropská komise chce v rámci přechodu ke klimaticky odpovědnému hospodářství v nejbližších měsících přijít s řadou kroků a iniciovat masivní investice do ekologických projektů. Prohlásila to včera šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová, která představila klimatický plán označovaný jako Evropská zelená dohoda (EZD).Šance na modernizaci energetikyMezi první opatření v rámci EZD bude patřit návrh normy zavazující unii ke klimatické neutralitě v polovině století či k vytvoření fondu pro podporu regionů závislých na energii z fosilních paliv. Z něj by vedle dalších zemí mohlo čerpat i Česko.Podle expertů se jedná o unikátní příležitost, která pomůže rozhýbat inovace v naší ekonomice, proto by měla česká vláda evropskou strategii podpořit.Stěžejní částí EZD je přijetí klimatického zákona, který zajistí snižování emisí v EU k nule do roku 2050. Součástí bude také plán, který zvýší cíl snížení emisí do roku 2030 na 50 až 55 % oproti aktuálnímu 40% cíli. Konkrétní cíl oznámí Komise v létě po propočtení přínosů a nákladů na ekonomiku.Je to nová růstová strategie, která změní způsob našeho života a práce, výroby a spotřeby, abychom mohli žít zdravěji a inovovat své podniky, prohlásila von der Leyenová při pondělní prezentaci svého plánu v Evropském parlamentu.Vzhledem k tomu, že je výroba a spotřeba energie napříč evropskou ekonomikou zodpovědná až za 75 % všech emisí, je pro EU prioritou proměna energetiky. Ta má být založena především na obnovitelných zdrojích energie.Evropská investiční banka (EIB) skoncuje pak s investováním do fosilního průmyslu. Do budoucna pak bude směřovat EIB polovinu svých investic do projektů řešících změnu klimatu. Také bude financovat části evropských politik v oblasti zelených obchodů Investičním plánem pro udržitelnou Evropu. Během příštího desetiletí tak pošle do moderní, bezuhlíkové ekonomiky jeden bilion EUR.Co bude obsahem EZD?Hlavní body takzvané EZD (European Green Deal), tedy plánu nové Evropské komise (EK), jak do roku 2050 udělat z Evropy "první klimaticky neutrální kontinent".  V rámci EZD hodlá Komise přijmout tato opatření:- Vytvořit takzvaný spravedlivý tranzitní fond, čítající nejméně 35 miliard eur (asi 892 miliard Kč), který má pomoci regionům závislým na fosilních palivech s přechodem na obnovitelné zdroje energie. Patří nejen regiony z Polska, České republiky či Maďarska, ale i více než desítky dalších zemí. Varšava, Praha a Budapešť má zatím vůči unijnímu plánu klimatické neutrality vážné výhrady.- Zavést uhlíkovou přeshraniční daň, která má být uvalena na dovozy zboží znečišťujícího ovzduší; daň podle EK nebude porušovat pravidla mezinárodního obchodu.- Rozšířit systém obchodování s emisními povolenkami na námořní a leteckou dopravu, které se podle EK podílejí na světových emisích skleníkových plynů asi čtvrtinou.- Zpřísnit závazky snížení emisí skleníkových plynů k roku 2030 na 55 procent oproti hodnotám z roku 1990; dosud byl plán zemí EU omezit v této lhůtě emise skleníkových plynů o 40 procent.- Připravit do března 2020 evropský klimatický zákon, který by zavazoval členské země EU dosáhnout "klimatické neutrality" do roku 2050. Klimatická neboli uhlíková neutralita znamená, že každá země zneutralizuje (například výsadbou stromů) tolik emisí, kolik vyprodukuje.- Dalšími body plánu EZD mimo jiné: přísnější limity emisí pro auta; zemědělská reforma cílená na udržitelný rozvoj, která zahrnuje mimo jiné výrazné snížení používání pesticidů; rozšiřování lesů; boj proti plastům na jedno použití.Nutnost dalších investicPrávě finanční podporou pro své regiony středoevropské země podmiňují svůj souhlas s klimatickou neutralitou, o níž bude ve čtvrtek jednat unijní summit.  Evropská komise  podle české vlády předpokládá, že náklady na dosažení uhlíkové neutrality v Česku budou až dvojnásobné ve srovnání se starými členskými státy EU a odhaduje je až na stovky miliard korun ročně po dobu minimálně dvaceti let.Česko chce také dosáhnout uhlíkové neutrality, uvedl včera premiér Andrej Babiš. Klíčem je podle něj jádro a finanční podpora EU.Náklady na dosažení uhlíkové neutrality v Česku budou činit 675 miliard korun. Evropská unie by to měla zohlednit v příštím rozpočtovém období. Na twitteru to po včerejším jednání s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem (ANO), generálním ředitelem ČEZ Danielem Benešem a státní tajemnicí pro evropské záležitosti Milenou Hrdinkovou uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Čtveřice se podle něj shodla na strategii pro zasedání Evropské rady, které začne ve čtvrtek v Bruselu.Česko chce taky dosáhnout uhlíkovou neutralitu, ale bez jádra to nedáme. EU musí jádro uznat jako bezemisní zdroj. Některé státy jsou stále proti. Musíme je přesvědčit, s pomocí Evropské komise, napsal Babiš. Uhlíková neutralita znamená, že každá země zneutralizuje tolik emisí, kolik vyprodukuje. Náklady na uhlíkovou neutralitu navíc budou astronomické. Už teď jsme je spočítali na 675 miliard Kč. Chceme, aby to EU zohlednila v příštím rozpočtového období, dodal premiér.