Petr Havelka z ČAOH k návrhu POH ČR

Dotazy pokládala šefredaktorka časopisu Odpady paní Jarmila Šťastná.

Jak se vám jeví návrh POH z hlediska strategie pro další léta odpadového hospodářství - cílů, nástrojů a záměrů?

Je zřejmé, že ČR musí přijmout nový POH a musí to být do 1.1.2015. Z našeho pohledu jde však zejména o to, aby dokument byl zpracován jako strategie, která stanoví základní cíle, které je třeba splnit z pohledu ČR a EU, tedy stav, který by měl být dosažen za 10 let. To, jakými cestami a technologiemi budou cíle dosaženy, by dle našeho názoru mělo zůstat z pozice státu v neutrální rovině. Mělo by to být ponecháno na sektoru samotném, aby našel efektivní cesty jak stanovených cílů dosáhnout, s co možná nejmenším dopadem na náklady původců odpadů. S mnoha dalšími odbornými partnery se v tomto ohledu shodujeme na tom, že technologická neutralita musí být klíčovým prvkem nového POH ČR. Stávající návrh má v tomto ohledu množství slabých stránek, na které jsme podrobně upozornili MŽP v rámci připomínkování. Upozornili jsme také na to, že POH se většinově věnuje zejména směsným komunálním odpadům, těch je přitom pouze 10% z celkové produkce odpadů. POH je tak v tomto směru dost nevyvážený. Věřím, že v tomto duchu se ještě povede nezbytná odborná diskuze.

Nacházíte v něm něco, co by mohlo v budoucnu působit problémy?

Je tu jedna zcela zásadní věc. Aktuálně je návrh zpracován bez předchozí analýzy dopadů jednotlivých opatření a definovaných cílů, což vnímáme jako velký problém. Je však pozitivní, že na základě připomínek mnoha stran, včetně ČAOH, MŽP nyní pracuje na ekonomickém zhodnocení navrhovaných opatření. Tento budoucí dokument vnímáme jako zásadní k další diskuzi nad POH ČR. V návaznosti na věřím, že objektivně zpracovanou ekonomickou analýzu, by mohlo být patrné, že některé navrhované cesty ke splnění cílů jsou v podmínkách ČR nad míru nákladné a je třeba hledat cesty efektivnější a nákladově akceptovatelné. V tomto směru ale nechci předbíhat. Uvidíme, jak bude analýza zpracována a co ukáže. Obecně je ČAOH zastáncem spíše rozmanitého spektra lokálních a investičně nenáročných technologií na úpravu a využití odpadů, které mohou pružně reagovat na měnící se podmínky trhu. Naopak rezervovaní jsme k velkokapacitním celokrajským zařízením, která tržní prostředí a ostatní technologie na recyklaci a využití odpadů logicky potlačují s ohledem na svou velmi vysokou potřebu odpadů.

A naopak, jaké má podle vás přínosy?

Pozitivně hodnotím, že MŽP do stávající verze nechalo externě zpracovat realistickou prognózu dalšího vývoje produkce odpadů. V tomto směru se návrh POH oproti verzi z roku 2012 posunul výrazně k reálným datům. Věřím, že již nebudou opakovány nereálné předpoklady výrazného navyšování produkce odpadů, tak jako jsme tomu byli svědky v předchozích letech, mimo jiné i ve strategických materiálech některých důležitých odborných partnerů této diskuze. Posledních 5 let jednoznačně ukázalo, že jejich odhady byly chybné. Realita je taková, že produkce odpadů dlouhodobě klesá v celé Evropě a Evropa má navíc nově jasně stanovené legislativní rámce pro předcházení vzniku odpadů. Tyto bude po členských státech vyžadovat. K tomu se váže ještě další bod, který by bylo možno zmínit spíše v odpovědi na předchozí otázku, a sice potřebné množství kapacit. Návrh POH počítá s potřebou mnoha dalších kapacit, přitom ze souhrnných údajů MŽP za ČR jednoznačně vyplývá, že již stávající kapacity odpadářských zařízení v ČR (na využití, úpravu, odstranění odp.) jsou násobně vyšší než celková roční produkce odpadů. Byl bych velmi konzervativní v tom, kolik nových kapacit OH v ČR reálně potřebuje. Vývoj OH v evropském měřítku silně naznačuje, že v sektoru odpadů nebude problém "kam s ním", ale spíše zde bude stále tvrdší konkurenční prostředí v oblasti zajištění odpadů pro provozovaná zařízení.

Co byla nejzávažnější připomínka, kterou jste k němu měli?

Bohužel i v této verzi POH jsme zachytili zásadní prvky kontroverzní strategie ISNO, která je z našeho pohledu jednoznačně chybná, protitržní a může vést k potřebě citelného a hlavně zbytečného navýšení nákladů na odpadové hospodářství všech původců.

Byl podle vašeho názoru obsah POH dostatečně konzultován s odbornou veřejností?

Ano, tato verze byla, zdůrazňuji zatím, s odbornou veřejností v dostatečné míře konzultována. To hlavní, co však v tomto směru budeme sledovat, bude to, jakým způsobem MŽP vypořádá připomínky. To vnímáme jako klíčový prvek komunikace. Věřím, že k novému POH ještě proběhne řada jednání v otevřených odborných komisích tak, aby bylo nalezeno skutečně kvalitní řešení, které ČR pomůže a nikoli uškodí. Času však není mnoho.

Dotazy pokládala Ing. Jarmila Šťastná, odpovídal Ing. Petr Havelka

Připomínky České asociace odpadového hospodářství k návrhu POH ČR (verze květen 2014) jsou k dispozici zde v podobě, jak byly odeslány na MŽP.

Zdroj: Odpady + ČAOH