Malé množství nebezpečných odpadů

Dotaz:

Jsme zdravotní zařízení V rámci tohoto zařízení shromažďujeme a následně předávám odpady (N) specializované firmě se vším, co k tomu patří. V sousedním městě cca 40 km máme tři ambulance (jsou v nájmu, taktéž ve zdravotnickém zařízení). N - odpad nám likviduje místní firma. Jedná se o cca 5 kg za měsíc. Neexistuje způsob, jak tento odpad za naše ambulance likvidovat prostřednictvím pronajímatele, abychom nemuseli složitě vést vše dvojmo, včetně podávání hlášení na konci roku?

Odpověď:

Problémy s odvozem malého množství odpadu, se objevovaly prakticky od účinnosti zákona č, 185/2001 Sb., o odpadech, a to především v souvislosti s nakládáním s odpady podobnými komunálnímu odpadu, vznikajícími při podnikatelské činnosti právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání v prostorách (např. kancelářích), pronajatých v domech soukromých vlastníků. MŽP řešilo problém svými stanovisky, která vycházela z definic pojmů odpad (§ 3 odst. 1 zákona o odpadech) a původce odpadů (§ 4 písm. x) zákona o odpadech) a z povinností původců odpadů stanovených zákonem o odpadech (především § 12 a § 16).

Podle § 4 písm. x) zákona o odpadech je původcem odpadů, mimo jiné v definici vyjmenované osoby, právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, při jejichž činnosti (míněno podnikatelské činnosti) vznikají odpady. Původce je zároveň jejich vlastníkem. Podle této definice je při rozhodování v uvedených případech původcem přednostně ten, kdo přímo provozuje činnost, při které odpad vzniká, To je nájemník. Může to však být i vlastník nemovitosti, který prostory v ní pronajímá, protože odpad vzniká vlastně i při jeho činnosti - tj. pronajímání prostor jeho nemovitosti k těmto podnikatelským činnostem. Tato druhá možnost je spíše účelová a dá se využít pouze pro odpad podobný komunálnímu odpadu a pouze pokud obě strany - pronajímatel i nájemník - souhlasí.

Podobně, jako u odpadu podobného komunálnímu odpadu, je možné řešit i vlastnictví odpadu ze zdravotnictví (skupina odpadů 18 podle Katalogu odpadů), vznikajícího ve zdravotních zařízeních, ve kterých vlastník nebo provozovatel zdravotnického zařízení pronajímá část ordinací jiným soukromým lékařům, či zdravotnickým zařízením.

Z hlediska zákona o odpadech je totiž především důležité, aby byl v každém okamžiku nakládání s odpadem znám jeho původce, který je povinen plnit veškeré povinnosti původce odpadu podle § 16 zákona o odpadech a je za odpad zodpovědný až do doby jeho předání oprávněné osobě podle § 12 odst. 3 zákona.

Z výše uvedeného vyplývá, že ve Vašem dotazu uvedený problém by v souladu se zákonem o odpadech a zmíněnými stanovisky MŽP k řešení stejného problému s komunálním odpadem, mohl být řešen dohodou obou stran, že původcem odpadu ze zdravotnictví (skupina 18 podle Katalogu odpadů), vznikajícího v prostorách polikliniky, je vlastník polikliniky, neboť odpad vzniká při jeho činnosti, kterou je pronajímání ordinací za účelem provozování zdravotní péče. V tom případě má všechny povinnosti původce (hlavně podle § 16 zákona o odpadech) vlastník objektu, a to až do předání odpadu oprávněné osobě k jeho převzetí (§ 12 odst. 3 zákona o odpadech).

Pokud má být původcem odpadu pronajímatel (vlastník objektu), měla by být s ohledem na přehlednost situace pro kontrolní orgány tato skutečnost výslovně upravena v písemných smlouvách mezi nájemci (lékaři) a pronajímatelem. Způsob a výše stanovení platby za tuto službu je plně v dispozici smluvních stran a je pouze na nájemci a pronajímateli, zda smlouvu o zajištění služeb spojených s nakládáním s odpady uzavřou.