Krátce o geologii a nerostech Španělska

Hlavní črty geologické stavby španělské části Iberského poloostrova vznikaly v období mladších prvohor (variské vrásnění), druhohor a třetihor (alpinské procesy).

Nerosty se ve Španělsku těžily od antiky (zlato, měď, zinek, cín, olovo a rumělka). Bohatými nalezišti byla zejména pohoří Iberského masivu. Zde se těžila v prvohorních horninách např. ložiska železných rud a barevných kovů (olovo, zinek, měď).

Ve 20.století měla význam zvláště ložiska pyritu, mědi a rtuti, vázaná na devonské a karbonské vulkanické horniny. Pyrit a měď se těžily na jihu Španělska, severně od Huelvy v Sierra Morena (Río Tinto). Jedno z největších ložisek rtuti se těží u Almadénu (Ciudad Real). Na toto bohaté ložisko je vázáno 50% známých světových zásob.

Na variské hlubinné vyvřeliny jsou vázána hydrotermální žilná ložiska zlata, zinku, olova, uranu a cínu, též nerudních surovin (fluorit, baryt).

V Asturii jsou součástí karbonských sedimentů významná ložiska uhlí.

Alpinské jednotky jsou ve srovnání s varinskými hlubinnými vyvřelinami na suroviny realtivně chudší. Menší ložiska kovů se nacházejí v Bétické Kordilléře (nikl, chrom, železné rudy) a ve variském jádru Pyrenejí (olovo, zinek); z nerud se vyskytuje baryt.

Dříve bohatá ložiska Iberského poloostrova jsou většinou vytěžena a jejich ekonomický význam poklesl. Takový je ostatně osud většiny oblastí Evropy.

ZDROJ:http://www.spanelsko.apu.cz/, kráceno, upraveno