Česká divočina hostí osm desítek rysů. Přežijí u nás?

Šumava, Beskydy, Javorníky, Novohradské hory, ale nově také Jeseníky či Jizerské hory - to jsou jen některé z oblastí, které jsou stálým či přechodným domovem naší největší a skrytě žijící kočkovité šelmy, rysa ostrovida. Podle posledních odhadů jich na území České republiky žije zhruba osm desítek.

Fotopasti Rysích hlídek Hnutí DUHA nedávno přinesly unikátní záběry z rysí říje, které svědčí o tom, že naše krajina rysům poskytuje vhodné podmínky pro trvalý život. Na mapování rysa a dalších druhů velkých šelem se podílí desítky dobrovolníků Rysích a Vlčích hlídek Hnutí DUHA. Jen uplynulou zimu se jich do terénu vypravilo téměř šest set.

Fotopasti nám umožňují nahlédnout do skrytých okamžiků života divoce žijících zvířat, aniž by je člověk svojí přítomností rušil [1]. Před automatickou kamerou Hnutí DUHA umístěnou v Pošumaví se počátkem jara objevila rysice Kristýna se svým nápadníkem, rysím kocourem Fridrichem. Obě zvířata ochranáři sledují již několik měsíců. Ačkoliv objektiv nezachytil samotný akt páření, je zjevné, co se v těchto týdnech v rysím světě odehrává. Zde můžete shlédnout záznam z jejich setkání: https://youtu.be/CkewJFKaV8g

Hnutí DUHA pořídilo a instalovalo desítky fotopastí díky podpoře z grantů z Islandu, Lichtenštejnska a Norska [2]. Díky nim probíhá monitoring vlků, rysů, medvědů a kočky divoké na Šumavě a širším Pošumaví, Beskydech, Javorníkách, Jeseníkách, Krkonoších, Jizerských, v Krušných a Doupovských horách či na Broumovsku a Kokořínsku. Monitoring za pomoci fotopastí, zimní stopování a analýza zjištěných dat přinášejí ucelený obrázek o stálém výskytu i šíření šelem v naší přírodě.

Kde rysi v České republice žijí?
o Šumava a Pošumaví: Nalezneme zde největší populaci se u nás. Její jádro tvoří Národní parky Šumava a Bavorský les, odkud odcházejí mladí jedinci do navazujících částí - Novohradských hor, Boletic a Českého či Blanského lesa. Podle závěrů projektu Trans-Lynx [3], který se v minulých letech věnoval mapování výskytu rysa ostrovida v jihozápadních Čechách, má česko-bavorsko-rakouská populace zhruba 65 dospělých jedinců. Dobrou zprávou je, že se rysi rozmnožují a trvale vyskytují také mimo jádrovou oblast obou národních parků.
o CHKO Beskydy: Rysům se daří také na česko-slovenském pomezí. Žije jich tu zhruba deset a Vlčí hlídky, organizované olomouckou místní skupinou Hnutí DUHA, přinášejí pravidelně informace o každoročním rozmnožování této šelmy [4].
o Jizerské hory, Krkonoše: Záběry z fotopastí [5] dokázaly letos na počátku roku výskyt rysa také v Jizerských horách. I v turisticky rušných Krkonoších evidují zoologové ze Správy NP Krkonoše výskyt této šelmy [6], ačkoliv v uplynulé zimní sezóně, kdy bylo v Krkonoších instalováno 25 fotopastí, nebyl žádný rys zaznamenán.
o Jeseníky: Uplynulá zimní sezóna také potvrdila výskyt rysa v oblasti Nízkého Jeseníku [7]. Bohužel se ale nepodařilo zachytit tuto šelmu v CHKO Jeseníky, kde se v minulosti objevovala stabilní rysí populace. Za absencí pravděpodobně stojí ilegální lov, izolovanost území od dalších populací velkých šelem a zvyšující se fragmentace krajiny.

Josefa Volfová, koordinátorka Rysích hlídek Hnutí DUHA, řekla:
,,Je dobrým zprávou, že se rysům v České republice daří i mimo nejvzácnější přírodu v národních parcích. I v dalších částech naší země nacházejí kouty divoké přírody, která jim poskytuje dostatek klidu pro rozmnožování, výchovu mláďat či odpočinek. Trvalý pobyt rysa v naší krajině záleží jen a jen na postoji člověka, zda mu umožní sdílet společný prostor."