Kam s nimi? - Baterie a akumulátory
Některá zařízení jsou prostě na baterky. Ne nutně proto, že by nefungovala, ale proto že ke svému chodu potřebují nabité baterie nebo akumulátory. Každá baterie (i ta nabíjecí) však má svou životnost a dříve či později ji bude potřeba vyměnit za novou. Kam potom s vybitými baterkami? Tušíte správně, že do koše ne.
Zbavit se starých baterií naštěstí není nijak složité. Koše a nádoby na ně jsou s trochou nadsázky na každém rohu. Sami se můžete přesvědčit na www.KAMsNiM.cz. V aplikaci najdete mapu s dvaceti tisíci místy po celé České republice, kam můžete vybité baterie odnést. Jednoduše si ji stáhnete i do svého mobilu a už nemusíte váhat, kam s jakýmkoliv druhem odpadu.
Důvodem, proč musíme baterie ekologicky zlikvidovat, je jejich složení. Obsahují mnoho škodlivých látek, především těžkých kovů, jako je rtuť, olovo či kadmium. Věděli jste, že baterie jsou zodpovědné za 88 % rtuti v komunálním odpadu? Pokud baterie skončí na skládkách nebo ve spalovnách, mohou se tyto nebezpečné látky uvolnit do vzduchu, vody či půdy.
Kam vyhodit vybité baterky
Baterie jsou jedním z druhů odpadu, na které se vztahuje zpětný odběr podle zákona o výrobcích s ukončenou životností (542/2020 Sb.). Díky tomu by měla být na místě, kde baterie koupíte, možnost baterie odevzdat či alespoň poučení, jak se jich správně zbavit. Právě proto jsou obchody jedním z nejčastějších míst, kde nádoby na baterie potkáváme.
Nejvíce sběrných boxů na baterie provozuje kolektivní systém Ecobat. Setkat se s nimi můžete ve zmíněných obchodech, školách, firmách a na dalších veřejných místech. Zaručeně však tyto boxy najdete v aplikaci Kam s ním?. Pokud nechcete chodit s každou baterií zvlášť ke sběrnému místu, nabízí Ecobat zdarma svůj box Ecocheese na domácí skladování baterií.
Další možností, kam vyhodit staré baterie, jsou červené kontejnery firmy ASEKOL. Ty sice primárně slouží pro stará elektrozařízení, mnoho z nich má ovšem i speciální otvor na baterie. Které z nich ho mají, najdete opět v Kam s ním?. A nakonec pokud máte cestu do sběrného dvora, vezměte baterky s sebou, můžete je odevzdat i tam.
Velké baterie do boxu nepatří
Sběrné boxy i červené kontejnery slouží ke sběru malých baterek, ať už tužkových nebo knoflíkových. Nesmí se do nich vkládat baterie rozbité, rezavé a nebo ty, co jsou plně nabité. Hmotnost jedné baterie by také neměla přesáhnout jedno kilo. Ostatně taková by ani otvorem boxu neprošla.
V domácnosti ale nalezneme i další baterie, o kterých možná ani nevíme. Mnoho elektrozařízení totiž obsahuje vestavěné akumulátory. Ty z nich není třeba vyndávat a stačí je odevzdat v celku spolu se starým přístrojem. Ptáte se, kam? Přečtěte si náš článek na toto téma: Kam s nimi - Drobná elektrozařízení.
Samostatnou kapitolou poté tvoří autobaterie a velké baterie a akumulátory, kterým se budeme věnovat v dalších článcích. Mezitím se ale můžete poradit s naší aplikací.
Dobíjecí baterie šetří přírodu i peníze
Na životní prostředí je dobré myslet už při nákupu baterie. Ve většině případů se můžeme rozhodnout mezi bateriemi na jedno použití a dobíjecími akumulátory. Vyšší pořizovací cenu akumulátorů vám vynahradí fakt, že je lze v průměru 1000 x dobít. To znamená, že použitím jedné dobíjecí tužkové baterie, předejdete až 25 kg baterkového odpadu.
Pořizovací cena nabíjecí baterie přitom bývá jen 10 x vyšší než u jednorázové. Takže si v dlouhodobém měřítku oddychne i vaše peněženka. Cena ovšem záleží i na tvaru, typu a materiálu baterie. Je proto dobré se před nákupem informovat, která z nich je pro vaše zařízení nejvhodnější.
Jak probíhá recyklace
Kromě ušetření přírody od škodlivých látek obsažených v bateriích, šetříme jejich recyklací také přírodní zdroje. Při recyklaci baterií lze získat až 65 % surovin zpět. Z jednoho kilogramu tužkových baterií zůstane okolo 15 % oceli, 20 % zinku, 20 % manganu a 1,5 % ostatních kovů. Baterie jsou při zpracování podle jejich materiálu buď taveny nebo drceny. V případě lithiových baterií hrozí nebezpečí výbuchu a musí být proto opatrně rozebrány. Vzniklé kovy se následně využijí v ocelářském průmyslu.
Autorka: Kristýna Pavlíčková
Zdroj: www.KAMsNIM.cz