15. červen byl větru věnován již v letech 2007 a 2008 (ale jen v Evropě), pod názvem Evropský den větru. Od roku 2009 je každý 15. červen na celém světě díky Světovému dni větru (nebo také Světovému dni větrné energie, chcete-li) příležitostí k popularizaci využívání energie větru, k různým osvětovým akcím a je to také svátek všech, kteří se o vítr jako obnovitelný zdroj energie zajímají. Paří k nim nemálo meteorologů a klimatologů.

Využijte tento den k zajímavému výletu třeba na největrnější místo v ČR, větrným mlýnům nebo k větrným elektrárnám.

Větrné elektrárny jsou jedním z klíčových zdrojů, jak se Evropa a Česko mohou zbavit závislosti na dovozu energií z Ruska. Pro jejich rozvoj je však třeba zásadně zkrátit délku potřebnou k vyřízení všech potřebných povolení, shodují se zástupci sektoru napříč Evropou. Se stejným závěrem přišla v polovině května i Evropská komise.

,,Vyřídit potřebná povolení pro větrnou elektrárnu v Česku trvá v nejlepším případě sedm, běžně však i deset a více let. Pro srovnání: čtyřletý povolovací proces byl v Německu už před lety považován za neobratný a byl příčinou zpomalení rozvoje," řekl Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii (ČSVE).

,,Pomocí energie z obnovitelných zdrojů lze do pěti let nahradit 10 až 20 % ruského plynu. Zhruba desetinu z této úspory dodají nové větrné elektrárny, jejichž výkon se do pěti let může zdvojnásobit. Společně s nově vybudovanými fotovoltaickými a malými vodními elektrárnami by ročně vyrobily 2,7 milionu megawatthodin, což odpovídá roční spotřebě čtvrtiny obyvatel Česka. Výkonově flexibilní bioplynové stanice jim budou v sítí krýt záda a navíc plnit potrubí biometanem. Základní podmínkou je ovšem rychlý start pětiletého projektu, jak se zbavit dovozu energií z Ruska, o němž hovořil premiér Petr Fiala ve svém nominačním projevu před dvěma měsíci," uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.

Větrné elektrárny pokrývají zhruba 1 % spotřeby elektřiny v ČR. Jedenáctkrát méně, než v sousedním Rakousku, které má srovnatelné geografické podmínky a patnáctkrát méně, než činí průměr států evropské sedmadvacítky.

V roce 2040 by mohly české větrné elektrárny zajišťovat ročně mezi 6 a 19 miliony megawatthodinami (MWh) elektřiny. Tedy asi 10 až 31 % současné spotřeby, předpovídá předloňská analýza připravená Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR pro ČSVE a Komoru OZE. Kolik to nakonec bude, závisí, jak se k rozvoji obnovitelných zdrojů postaví úřady.