3. únorová neděle - Světový den velryb

Právě na přelomu zimy a jara připlouvají z Aljašky ke břehům Havajských ostrovů tisíce těchto kytovců, aby zde samice porodily. Den věnovaný velrybám se slaví nejrůznějšími přehlídkami, festivaly a vzdělávacími aktivitami.

Ohrožení velryb
Většinu velryb ohrožují především znečištění moří a oceánů plasty, ropnými produkty a dalšími látkami, dále změny klimatu, srážky s loděmi, ale také stále přetrvávající komerční lov. Přestože je komerční lov velryb od roku 1986 de facto zakázán Mezinárodní velrybářskou komisí (The International Whaling Commission, IWC), některé země jej obcházejí pod záminkou lovu pro vědecké účely. Výjimku mají přitom jen původní obyvatele v některých oblastech, pro které je lov velryb tradicí a často jedinou obživou. Velryby se mohou stát i nechtěnými úlovky (tzv. bycatch), kdy se zapletou do rybářských sítí a následně se utopí. Velkým problémem je i nadměrný hluk způsobený lodními šrouby či sonary, který jim ztěžuje orientaci, a tím i lov kořisti. Hlučné prostředí má také za následek to, že velryby na sebe začínají ,,křičet" (zvýší amplitudu volání), což ale vede ke zvýšenému výdeji energie, změně významu vokalizace a také k vyššímu ohrožení ze strany potenciálních predátorů.

Několik velrybích nej...
- Vůbec největší velrybou a zároveň největším a nejtěžším živočichem všech dob je plejtvák obrovský (Balaenoptera musculus). Dosahuje délky 24-30 m a hmotnosti až 150 tun.
- Do největších hloubek (až 2000 m) se potápí vorvaň obrovský (Physeter macrocephalus), k čemuž mu pomáhá spermacetový orgán umístěný v hlavě a vyplněný 1900 l spermacetu neboli vorvaňoviny. Přestože je vorvaň zhruba o polovinu menší než plejtvák obrovský, je největším ozubeným kytovcem a jeho rozměry mu stačí na třetí místo ve velikosti mezi současnými živočichy.
- Keporkak (Megaptera novaeangliae) je nazýván též hrboun dlouhoploutvý. Tento název lépe vystihuje morfologické znaky této velryby - má velmi dlouhé ,,prsní" ploutve (mezi velrybami nejdelší) a na hlavě hrbolky velikosti asi poloviny golfového míčku. Každý z nich má vlasový váček s jedním 1-3 cm dlouhým chlupem vyrůstajícím ze středu. Hrbolky mají pravděpodobně smyslovou funkci.

O delfínech a velrybách se vědci donedávna domnívali, že i ve spánku zachovávají aktivitu jedné mozkové hemisféry a mají otevřené jedno oko. Důvodem měla být skutečnost, že se potřebují periodicky vynořovat nad hladinu a nadechovat se.

Velrybáři sice vyprávěli o (plně) spících vorvaních, ale mořští biologové jim dlouho nevěřili. Až v roce 2008 narazila jedna expedice na hejno vorvaňů, kteří spali v kolmé poloze. Od té doby už byli spící vorvani pozorování vícekrát a biologové měli možnost jejich spánek studovat lépe. Vědci zjistili, že vorvani upadají do plného spánku jen na velmi krátkou dobu kolem deseti až patnácti minut, během které se nenadechují ani nepohybují. Pokud je jejich teorie správná, stal by se vorvaň zvířetem s nejkratší dobou spánku. Se svými sedmi procenty by překonal dosavadního rekordmana žirafu, která spánkem stráví jen 8 % svého času. Je ovšem také možné, že vorvani kromě plného spánku usínají i částečným spánkem s jedním okem otevřeným, což ovšem ještě nebylo v přírodě zdokumentováno.
Pokud jde o onu vzpřímenou spící polohu, tak pravděpodobně ji vorvani používají proto, aby ve spánku snadněji udrželi stejnou polohu vůči místu, kde usnuli.

Zdroj: ZOO Ostrava, https://www.kabinetkuriozit.eu/