21. červen, nejdelší den v roce, oslavuje zvířata s nejdelším krkem. Tento svátek vznikl z iniciativy Giraffe Conservation Foundation (GCF). Podle odhadů žije ve volné přírodě méně než 80 tisíc žiraf a jejich populace v posledních třiceti letech klesla o 40 %. Podle biologů jim hrozí vyhynutí a proto byly žirafy umístěny na oficiální seznam ohrožených zvířat.
21. června - Světový den žiraf
Populace žiraf se zmenšují zejména kvůli ztrátě jejich přirozeného prostředí. Na menších území jsou žirafy navíc pronásledovány a zabíjeny lidmi. Pytláci z mrtvého zvířete většinou vezmou pouze ocas, který prodají. Z ocasu se vyrábí náramky nebo se používá k odhánění much. Za úbytkem žiraf stojí paradoxně i turisté, kteří si kupují právě žirafí ocas jako suvenýr. Dále žirafy vraždí tzv. lovci trofejí, kteří zabíjí zvířata pouze pro potěšení. Dnes je například velmi moderní rodinné safari, kdy se rodina na víkend vydá do Afriky zabíjet zvířata a často například žirafy, které jsou poměrně levné...
Latinské jménoGiraffa camelopardalis je odvozeno z camelopardus, které odkazuje na hlavu podobnou velbloudovi (camelus), a na nepravidelné skvrny podobné levhartím (pardus). Žirafy dosahují výšky až 5 metrů a váží více než 800 kg. Mají výborný zrak, člověka vidí až na vzdálenost 2 km. Charakteristickým znakem jsou velké vzorce tvořící kresbu, kterou má každý poddruh i jedinec jinou. Kromě maskování mohou skvrny sloužit jako tzv. termální okna. Ty odvádí přebytečné teplo prostřednictvím velkých cév uložených těsně pod kůží. Srdce žirafy je masivní orgán dlouhý až 60 cm. Mezi význačné znaky těchto zvířat patří velké oči a uši, chůdovité nohy s velkými chodidly a tenký ocas s oháňkou, která slouží například k odhánění much. Na hlavě má žirafa dva až čtyři růžky (osikony). Obecně je uznáváno 9 poddruhů žiraf, odlišují se především barvou, vzorem a místem původu. Nejznámějšími druhy jsou žirafa síťovaná a žirafa Rothschildova.
Žirafy obývají savany a travinaté oblasti s porostem akácií, při nedostatku potravy se mohou vyskytnout i v oblastech s hustší vegetací. Jsou to býložravci. Okusují větvičky stromů a listí, nejčastěji na akáciích, které omotávají svým fialovým až 45 cm dlouhým jazykem. Jazyk i pysky jsou odolné proti trnům akácií. Jedna žirafa denně sežere až 29 kg potravy. Žirafa vydrží poměrně dlouho bez vody (některé zdroje uvádí 30 dnů i víc) a v období sucha si vystačí s vodou z potravy. Konzumace potravy a pití zabere žirafě denně přibližně dvanáct hodin. Žirafy odpočívají ve stoje, stejně jako většina ostatních sudokopytníků. Spánku žirafa věnuje průměrně kolem 4 hodin denně. Komunikace mezi zvířaty probíhá prostřednictvím ultrazvuků a různých zvuků. Žirafa se zvukově projevuje funěním a pískáním, starší zvířata a mláďata bečí. Dokáží běžet rychlostí až 51 km/h.
K páření u žiraf může dojít v jakékoli roční době. Samci ochutnávají moč samice, aby zjistili, jestli je v říji. Následně se o ni ucházejí a navzájem bojují krky. Žirafy jsou březí asi 15 měsíců a rodí jedno mládě ve stoje, takže mládě padá z výšky přes dva metry. Mládě měří kolem 2 metrů a váží kolem 50 kg. Žirafy žijí ve smíšených skupinách. Sociální vazby mezi členy stáda jsou poměrně slabé a zvířata se mezi stády volně přemisťují. Tito přežvýkavci se v zajetí dožívají zhruba 25 let. Žirafa má málo přirozených nepřátel, dospělá zvířata loví pouze lvi a krokodýli. Matka ohrožené mládě divoce brání kopáním. Jediné kopnutí dokáže usmrtit lva. Nejhoršími nepřáteli žiraf jsou však lidé.
Žirafy můžete navštívit v těchto českých zoologických zahradách: ZOO Praha, ZOO Brno, ZOO Dvůr Králové, ZOO Liberec, ZOO Olomouc, ZOO Ostrava, ZOO Ústí nad Labem, ZOO Plzeň, ZOO Jihlava, ZOO Zlín.