29. června - Mezinárodní den tropů

Rozhodnutí slavit tento den padlo v roce 2016, při druhém výročí prvního vydání Zprávy o stavu tropů (angl. the State of the Tropics Report) ze dne 29. června 2014. Zpráva byla výsledkem spolupráce dvanácti předních výzkumných institucí, zabývajících se stavem tropických oblastí.

Den tropů je také připomínkou role tropických regionů při dosahování globálních cílů udržitelného rozvoje a připomínkou specifických výzev, kterým region čelí. K nejpalčivějším výzvám patří ochrana ekosystému, ohroženého probíhajícími klimatickými změnami, deforestací a nadměrnou těžbou dřevin, ale také ochrana lidských společenství v regionu, čelících prudké urbanizaci a demografickým změnám. V tropických oblastech bude totiž do roku 2050 žít většina lidské populace a zejména dětí, ale zároveň budou mít tyto oblasti nejvyšší míru chudoby a podvýživy...

Tropy jsou oblast Země, zhruba definovaná jako oblast mezi obratníkem Raka a obratníkem Kozoroha. Ačkoli topografie a další faktory přispívají ke změnám klimatu, tropické oblasti jsou typicky teplé a zaznamenají malé sezónní změny v denní teplotě. Důležitým rysem tropů je převaha deště ve vlhkých vnitřních oblastech blízko rovníku a to, že sezónnost srážek se zvyšuje se vzdáleností od rovníku.

Úbytek tropických pralesů

Nejvíce tropických pralesů v loňském roce ubylo v Brazílii, Kongu a Bolívii. Píše to agentura EFE s odkazem na údaje monitorovacího projektu Global Forest Watch. Podle těchto údajů bylo vloni vymýceno 41.000 kilometrů čtverečních pralesů, což odpovídá více než polovině rozlohy České republiky. Destrukce pralesů způsobuje také významné emise oxidu uhličitého do atmosféry.

Na Brazílii připadalo 43 procent celkové rozlohy zničených pralesů se ztrátou 17.773 kilometrů čtverečních. Následují Kongo s 5127 kilometry čtverečních vymýcených pralesů a Bolívie, kde bylo zničeno 3856 kilometrů čtverečních pralesa.

Ve srovnáni s rokem 2021 se rozloha zničených tropických pralesů ve světě o deset procent zvýšila. Nejednalo se však o nejhorší údaj v záznamech monitorující organizace. Tím byl rok 2016, kdy bylo vymýceno přes 60.000 kilometrů čtverečních tropických pralesů.

Podle ředitelky Global Forest Watch Mikaely Weissové má mýcení tropických pralesů výrazný dopad na emise oxidu uhličitého. Zničením pralesů se podle odhadu organizace loni dostalo do atmosféry 2,7 gigatuny CO2, což jsou zhruba roční emise z používání fosilních paliv v Indii.

V Jižní Americe byly hlavními příčinami ničení tropických pralesů nelegální těžba a prodej dřeva, rozšiřování pastvin či budování nové infrastruktury. V Brazílii se destrukce týká především amazonského pralesa, jehož tempo ničení se zvýšilo za vlády bývalého prezidenta Jaira Bolsonara v letech 2019 až 2022.