Paliva z odpadů jsou budoucností energetického využití nerecyklovatelných materiálů

ČAOH sdružuje většinu renomovaných výrobců paliv z odpadů v České republice. Tyto společnosti mají více než 20 letou zkušenost s výrobou kvalitních paliv z odpadů, která jsou vyráběna dle potřeb jednotlivých zákazníků. Evropská unie vyhlásila cíle na zásadní redukci množství vznikajících směsných komunálních odpadů. Do konce desetiletí má jejich množství klesnout na polovinu. Zásadní roli má mít třídění odpadů a příprava druhotných surovin pro recyklaci. Z procesů třídění však vzniká i nemalé množství v recyklaci nevyužitelných odpadů, které mají velký energetický potenciál.

Proto Evropská unie podporuje energetické využívání UPRAVENÝCH odpadů a paliv z odpadů. Moderní energetické zdroje na paliva z odpadů jsou velmi potřebnou koncovkou právě pro vytříděné nerecyklovatelné odpady. Mezi takové zdroje umožňující využití moderních paliv patří například cementárny nebo regionální teplárny. Pro rozvoj energetického využití UPRAVENÝCH odpadů/paliv potřebuje Česká republika kvalitní vyhlášku k palivům z odpadů, která sjednotí pravidla dle evropských technických norem a zároveň, v souladu s evropskou legislativou, stanoví konec odpadového režimu pro tato paliva. Tak, jak to evropská legislativa předpokládá. Paliva jsou připravována dle kvalitativních požadavků konkrétních odběratelů a jejich technologií. Fungující spolupráce a kvalita paliv je ověřena délkou obchodních vztahů a pokračuje již dlouhá léta. Cesta energetického využití paliv z odpadů má řadu zásadních výhod.

Stanovení podmínek přechodu mimo odpadový režim předpokládá evropská legislativa

Vyhláška k palivům z odpadů definující přechod do neodpadového režimu je předpis, který v právním prostředí ČR dlouhodobě chybí. ČR má v tomto směru manko oproti řadě jiných států Evropské unie, které již vyhlášku mají. Vydání vyhlášky k TAP předpokládají jak doprovodné dokumenty již schváleného balíku nové české odpadové legislativy, tak zejména legislativa evropská[1].

Potřeba definování vyhlášky se s novou odpadovou legislativou stala zřejmou nezbytností

Potřeba vyhlášky se nyní ukázala jako zcela zásadní ve vztahu k nové kompetenci Ministerstva průmyslu a obchodu vyjadřovat se ve věci posouzení stavu ,,odpad x neodpad". Výrobci paliv z odpadů po dobu více než 25 let úspěšně vyráběli a uváděli na trh paliva z odpadů mimo odpadový režim a v souladu se zákonem č.22/1997, zákon o technických požadavcích na výrobky. Byla a jsou to paliva, plnící požadavky evropských technických norem, a to vše v souladu se všemi povoleními. Celou svou produkci dlouhodobě uplatňují na trh a jejich produkty jsou velmi žádané. Ministerstvo průmyslu a obchodu však s novou kompetencí, s odkazem na neexistující předpis k palivům z odpadů, zatím nevydalo ani jedno souhlasné stanovisko k tomu, že doposud vyráběná paliva nejsou odpadem[2]. Ty tak po 25 letech úspěšného nakládání s nimi, jakožto s palivy (výrobky), nově mají zůstávat v režimu odpadů. Situace v ČR se v tomto tak vrací o několik desítek let zpět, a to zcela zbytečně a v rozporu s evropským směřováním.

ČR potřebuje naopak rozvoj Evropou podporovaných cest energetického využívání UPRAVENÝCH odpadů a navyšování kapacity takových moderních zdrojů. Jasně to v praxi ukázaly problémy s nemožností uplatnění vysokovýhřevných výmětů z třídění plastů v roce 2021 (více zde).

Není zde objektivní potřeba jít nad rámec platných evropských technických norem

Objektivně zde není potřeba, aby vyhláška k palivům z odpadů šla v jakýchkoli parametrech nad rámec platné evropské legislativy, či platných evropských technických norem[3]. Odvětví výroby paliv z odpadů v ČR za posledních cca 25 let evidentně prokázalo, že je plně a dlouhodobě funkční a má velmi dobré a stabilní výsledky na poli energetického využití paliv z odpadů.

Rovněž bylo praxí potvrzeno, že použití těchto výrobků - paliv z odpadů (TAP) neomezilo kvalitu následných výrobků, vyráběných s využitím TAP, a nemělo negativní vliv požadovaný stupeň ochrany životní prostředí, spíše naopak. Oblast je i logicky a efektivně samokontrolovatelná, neboť dodávky paliv a jejich kvalita jsou pod smluvními dohodami a je v evidentním zájmu odběratele, aby bedlivě sledoval kvalitu paliv, aby chránil svou technologii. Toto se děje celých 25 let. Stát v dané oblasti prováděl po celou dobu průběžné kontroly. Nebyly zjištěny žádné systémové problémy. Důkazem dlouhodobé funkčnosti toho segmentu jsou každoročně vydávané zprávy Ministerstva průmyslu a obchodu[4] z této oblasti, které ukazují na dlouhodobě velmi dobře odváděnou činnost na poli energetického využití paliv z odpadů a na jejich postupný nárůst v palivové základně na straně odběratelů. Dlouhodobě se tedy prokázala plná funkčnost tohoto segmentu výroby TAP na základě tehdy platné odpadové legislativy a stále platné legislativy výrobkové.

Nová vyhláška by měla obsahovat technické podmínky kopírující obsah osvědčených evropských technických norem pro paliva z odpadů. Úzce ve vztahu k těmto technickým parametrům by měly být ve vyhlášce definovány podmínky přechodu odpadů na palivo (neodpad) tak, jak předpokládá evropská legislativa.

Případné uměle definované další povinnosti, které evropská legislativa a technické normy neznají, fakticky nereagují na praktickou potřebu, ale spíše staví umělou bariéru od vyšší možnosti rozvoje energetického využívání upravených odpadů cestou paliv z odpadů. To však s jistotou není v zájmu České republiky a možnosti splnění jejích cílů z balíčku oběhového hospodářství.

Paliva z odpadů mají viditelně lepší vlastnosti, než řada standardních paliv, včetně paliv přírodního původu

Při odborných konzultacích ohledně vhodného nastavení vyhlášky bylo prokázáno, že dlouhodobě vyráběná paliva z odpadů v České republice, odpovídající požadavkům evropských technických norem, mají o poznání lepší vlastnosti a složení, než řada přírodních paliv a paliv doposud hojně používaných. Podobných srovnání je větší množství, ale pro účely tohoto textu bylo vybráno srovnání provedené Výzkumným ústavem hnědého uhlí v Mostě.

Níže uvedená tabulka ukazuje naměřené hodnoty klíčových prvků a vlastností paliv, a to jak samotného uhlí, tak různých forem standardně využívané biomasy. V neposlední řadě jsou ve srovnání uvedeny výsledky paliva TAP Rumpold, které je jedním z paliv dlouhodobě a po řadu let vyráběných a dodávaných na trh mimo odpadový režim v souladu se všemi požadavky legislativy a takto i využívaného v příslušném energetickém zdroji s IPPC povolením.

Výsledky analýz různých druhů paliv, VUHU, Most

Z provedených analýz je zřejmé, že paliva z odpadů - TAP Rumpold mají lepší parametry než několik druhů analyzovaného uhlí a v řadě hodnot také viditelně až násobně lepší parametry, než standardně využívané formy biomasy. Pokud tedy stát z řady důvodů podporuje energetické využití biomasy, s uvedenými kvalitativními parametry, a činí to samozřejmě mimo odpadový režim, tedy v režimu paliv, pak je jistě na místě, aby takto nahlížel i na očividně kvalitativně lepší množinu paliv, tedy paliv splňujících parametry evropských technických norem pro paliva z odpadů.

Na druhé straně, pokud by stát do vyhlášky k palivům z odpadů navrhoval povinnosti nad rámec dlouhodobě prověřených a funkčních evropských technických norem pro paliva z odpadů, pak je třeba každou takovouto povinnost velmi podrobně odůvodnit, doložit objektivní potřebu požadavku nad rámec evropské legislativy a doplnit k ní náklady, které s sebou navrhovaná další povinnost nese. V takovém případě by bylo rovněž logické vztáhnout podobné kvalitativní nároky i na paliva z biomasy a jakákoli jiná kvalitativně horší paliva, než ta odpovídající evropským technickým normám pro paliva z odpadů. Tedy pokud má být sledovaným cílem deklarovaná ochrana životního prostředí.

Současně pokud stát bude mít za to, že požadavky evropských norem pro paliva z odpadů jsou nedostatečné, pak je třeba, aby Česká republika současně v EU iniciovala postup na aktualizaci těchto evropských norem, protože je v obecném zájmu, aby vysoký standard ochrany veřejných zájmů fungoval na celém území EU. Případné vyšší nároky nad rámec evropských norem by pak měly být zakotveny a vymáhány až po-té, co by prosazovaný názor na nutné zpřísnění norem, potvrdila i sama Evropská unie. Zde je vhodné doplnit, že pro paliva z odpadů je k dispozici zcela nová a aktuální norma z prosince 2021 s označením - ČSN EN ISO 21640.

Jaké jsou výhody energetického využití odpadů formou TAP mimo odpadový režim?

Výrobek TAP je vyroben z definovaných odpadů na definované technologii. Kvalita výrobku se prokazuje výstupní kontrolou, která je prováděna definovaným procesem v souladu s harmonizovanými normami. Normy stanovují způsob odběru vzorků tak, aby byla zajištěna jejich validace, stanovují standardní operační postupy stanovení jednotlivých ukazatelů a pokud si odběratel a dodavatel dohodné sledování dalších ukazatelů, tak stanoví i způsoby stanovení dalších ukazatelů. Toto se děje průběžně a vzorky v souladu s normami jsou archivovány pro případnou kontrolu. Výrobek se pak dělí do tříd daných technickou normou. Třídy kvality paliv pak vytváří podklad pro jednoduché obchodování s výrobkem, stejně jako je tomu u jiných paliv. Přesto každý energetický zdroj musí projít zkouškou, zda daná třída paliva, případně třída lepší zajistí předepsanou ochranu ovzduší odpovídající přísné evropské legislativě, a to vždy na konkrétní technologii. Pak certifikovaný výrobek TAP může odebírat od jakéhokoliv výrobce v dané třídě. Toto vytváří jednotný trh a zvyšuje možnosti využívání odpadů chtěným a bezpečným způsobem.

Dále si uveďme příkladný výčet výhod použití paliv z odpadů mimo odpadový režim:

1. Dle EU se jedná se o technologii udržitelnou a tudíž podporovanou jak v rámci ekonomických pobídek, tak strategií EU - příkladem budiž Operační program životní prostředí pro období 2021 - 2027[5], kde v kapitole energetické využití je taxativně odmítnuto možnost podpory energetického využití neupravených směsných odpadů. Naproti je zde prosazena podpora energetického využití UPRAVENÝCH odpadů v řadě možných technologických přístupů.
2. Značná výhoda pro provozovatele energetického zdroje - Nová odpadová legislativa v ČR je nastavena tak, že pokud provozovatel energetického zdroje energeticky využívá odpad. Pak dodavatel odpadu v souladu s vyhláškou je povinen oznámit odběrateli každou významnou změně vstupujícího odpadu odběrateli. Odběratel energeticky využívaného odpadu znovu musí posoudit změnu jiného vstupujícího odpadu a případně znovu absolvovat proces posouzení provozu svého zařízení a stanovení nových podmínek jeho provozu. Naproti tomu, pokud bude energetický zdroj využívat palivo z odpadu mimo odpadový režim, pak jeho dodavatel je plně vázaný zajištěním kvality dodávaného paliva, kterou průběžně sleduje, vzorky archivuje a výsledky poskytuje odběrateli. Případné změny na vstupu odpadů sleduje a koriguje tak, aby jeho výrobek TAP splnil definované kvalitativní požadavky pro odběratele. Ten pak logicky nepodléhá potřebě opakovaného posuzování provozu zařízení a jeho podmínek.
3. Výhody v povolovacím procesu - pokud odběratel chce využívat TAP nebo odpady, musí projít stejným schvalovacím procesem na konkrétní technologii v rámci IPPC, či povolení provozu energetického zařízení, v souladu s ochranou ovzduší. Jak TAP, tak odpad se energeticky využívají v souladu s předpisy za stejných podmínek. Zákon o ochraně ovzduší oba materiály posuzuje stejně. To je z pohledu ochrany životního prostředí zásadní věc. Výrobní zařízení na TAP, který je mimo režim odpadů, musí splňovat celou řadu povinností prokazování kvality. Výrobek TAP má taxativně definované a průběžně sledované vlastnosti. To na straně odpadů není v takovém rozsahu a takové míře zajištěno a tak musí být využívání odpadů podřízeno procesu vyšší míry verifikace v povolovacím procesu v případě změn na straně vstupujících odpadů. Další výhodou v rámci povolovacího procesu je tzv. výhoda větší míry prosaditelnosti záměru. Z konkrétních povolovacích procesů je již prokázané, že pokud jsou v daném zdroji využívána paliva z odpadů, splňující evropské technické normy, tedy homogenizovaná a kvalitativně stálá paliva mimo odpadový režim a nikoli odpady samotné, pak je jednodušší projít celým povolovacím procesem zařízení. I ekologické organizace a různé druhy občanských spolků vnímají tuto cestu jako bezpečnější a nevykazují vůči ní takovou míru citlivosti a negace.
4. Reputační výhody - reputační rizika a obecné public relations nastavení jsou zpravidla výrazně jednodušší, pokud se v daném zařízení nevyužívají odpady samotné. Jedním z cílů evropských technických norem v oblasti paliv z odpadů bylo a je obecné snížení reputačních rizik a zvýšení důvěry v energetické využívání energie uložené v těchto nerecyklovatelných materiálech - palivech z odpadů. Jak již bylo uvedeno, i Evropská unie podporuje tyto cesty, jako o poznání vstřícnější ke vnímání veřejnosti a ve vztahu k plnění smyslu cílů balíčku oběhového hospodářství. Logicky je výhodnější systémově využívat poznanou materii, v tomto případě výrobek TAP, který je podrobně sledován a je k němu definována stálá kvalitativní odpovědnost. Způsob sledování je stanoven technickými normami je tedy praxí plně respektovaný a využívaný. Odpad je definován obecným katalogovým číslem. Jeho materiálové složení se však může v průběhu doby měnit, aniž by o tom bylo podrobné sledování a aniž by byla definována metoda sledování. Cesta paliva z odpadu je tedy vybavena vyšší úrovní kvalitativního monitoringu, který obecně snižuje možná rizika a tedy i reputační rizika.
5. Technicko-provozní výhody - pro provozovatele energetického zdroje je klíčovou prioritou ochrana jeho technologie. Nekvalitní odpady, či nekvalitní palivo obecně, by mohlo mít nemalé negativní dopady na samotnou technologii. Zatímco u odpadů není možno plně deklarovat jejich neměnnost a kvalitativní stabilitu v čase, a to již z podstaty toho, že odpad je nehomogenní materiál, který je navíc zpravidla od širšího spektra původců, naopak palivo z odpadů tyto nevýhody řeší a plně eliminuje. Výrobce paliva z odpadů přebírá odpovědnost za kvalitu jím dodávaného paliva a za jeho homogenitu v jak aktuální, tak časovou. Palivo mimo odpadový režim je navíc vyrobeno v podmínkách a postupy odpovídajícími evropským normám a potřebné certifikaci. I tato forma vyššího managementu kvality je výhodou pro odběratele a je rovněž snížením jeho rizik. Z uvedené logicky plyne, že schválením katalogového čísla do palivové základny energetického zdroje není zajištěna kvalita.
6. Administrativní výhody - pokud je palivo z odpadu mimo odpadový režim, nespadají na jeho odběratele administrativně náročné podmínky odpadové evidence. Pokud množství dodaných odpadů překročí určitý rámec, musí být u odběratele schváleny například sklady pro příjem odpadů, jako zařízení dle zákona o odpadech atd. Materiál je v odpadové evidenci ukončen v odpadovém režimu výrobou TAP a přípravou pro konkrétního odběratele. Energetická koncovka tak u paliva mimo odpadový režim není vázána administrativně náročnými povinnostmi odpadové evidence.
7. Obchodní výhody - pokud je palivo z odpadu mimo odpadový režim, tedy je v režimu výrobku, pak i z hlediska obchodního, je méně problematické definovat kvalitu při jeho uvádění na trh a při jeho tržním využití. Výrobek již obsahuje návod na použití, zpravidla podnikovou normu na výrobu a samozřejmě průběžné prokazování kvality. Paliva se dělí do tříd podle norem a na straně odběratele pak je díky normotvorbě jasné, jaký materiál obdrží. To na straně odpadu není možné, tam žádné normy nejsou a odběratel musí podrobit a opakovaně podrobovat odpad kvalitativnímu posouzení. Ve státech, kde se paliva z odpadů vyhovující požadavkům evropských technických norem standardně pohybují mimo odpadový režim, se trhy s palivy vyvinuly značně rychleji a do větších objemů, než ve státech, kde se k tomuto energetickému využití přistupuje restriktivně.

Na druhou stranu, kde s jistotou není možno hledat zvýhodnění, pokud je palivo z odpadu mimo odpadový režim, je otázka emisních limitů příslušného energetického zdroje. Zde je třeba podtrhnout a zdůraznit, že vyvedení do neodpadového režimu nemá a v návrzích odborných profesních svazů nikdy nemělo mít vliv na jakékoli změny podmínek ve vztahu k ochraně ovzduší. Ty jsou jasně stanoveny evropskou legislativou a příslušným IPPC povolením daného odběratele. Této sféry se oblast ,,odpad x neodpad" nedotýká a neměla by se dotýkat. Je potřeba toto zdůraznit, protože někdy bývá kritiky účelově zmiňováno právě to, že motivací pro neodpadový režim je údajné cílené snížení standardů ochrany ovzduší. Historicky o tuto úpravu nežádal žadný z dotčených profesních svazů a organizací jak na straně výrobců, tak na straně odběratelů paliv. Přísné požadavky na ochranu ovduší jsou jednou z podstaných podmínek udržitelného rozvoje využití paliv z odpadů v Evropské unii. A je to tak správně.

Na závěr níže v grafice obrázku uvádíme výčet výhod využití paliv z odpadů oproti klasickému energetickému využívání neupravených směsných komunálních odpadů ve spalovnách SKO (ZEVO).

[1] Balíček směrnic Evropské unie k oběhového hospodářství, Brusel, 2018

[2] Česká asociace odpadového hospodářství: Připomínky k návrhu vyhlášky MŽP k palivům z odpadů, Praha, duben 2022

[3] Například evropská technická norma ČSN EN 15359, resp. její nová obdoba ČSN EN ISO 21640 + normy související

[4] Ministerstvo průmyslu a obchodu - Statistika energetického využivaní odpadů a alternativních paliv 1989 - 2020 https://www.mpo.cz/cz/energetika/statistika/obnovitelne-zdroje-energie/statistika-energetickeho-vyuzivani-odpadu-a-alternativnich-paliv-1989_2020--262451/

[5] OPŽP 2021 - 2027 - Pravidla pro žadatele Operační program životní prostředí 2021 - 2027

Zdroj: Ing. Petr Havelka, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství, www.caoh.cz