Vítr a slunce vyrobily rekordní pětinu elektřiny v EU, předstihly fosilní plyn, uhlí klesá

V roce 2022 vyrobily rekordní pětinu (22 %) elektřiny v EU větrné a solární elektrárny a poprvé tak předstihly fosilní plyn (20 %), vyplývá z přehledu European Electricity Review energetického think tanku Ember.

Podle autorů studie vychází Evropa z energetické krize "silnější než kdykoli předtím", přičemž zejména větrná a solární energie chrání EU před hrozícím návratem k uhelné energetice. Ten hrozil z důvodu přerušení vazeb s největším dodavatelem fosilního plynu, nejhorším suchem v Evropě za posledních 500 let, které vede k rekordně nízké úrovni výroby elektřiny z vody, a také kvůli rozsáhlým výpadkům francouzské jaderné energetiky právě v době, kdy se uzavírají německé jaderné bloky.

Klíčová zjištění přehledu European Electricity Review, který vychází již posedmé, jsou tato:

Využívání uhlí v Evropě nyní klesá - a tento trend se nezvrátí:

Uhelná energetika v EU klesala tuto zimu čtyři měsíce po sobě, meziročně o 6 %, přičemž 26 uhelných bloků uvedených do nouzové pohotovosti pracovalo v průměru na pouhých 18 % výkonu. Přestože v rámci nouzové strategie, která zohledňovala možné vážné narušení plynové soustavy, bylo v průběhu roku 2022 dovezeno 22 milionů tun uhlí navíc, EU využila v roce 2022 pouze třetinu z tohoto množství a zbývající dvě třetiny zůstaly nevyužity. Vzhledem k tomu, že do roku 2023 budou zásoby více než dostatečné, je nepravděpodobné, že by dovoz uhlí zůstal vysoký. Členské země jsou i nadále odhodlány postupně ukončovat těžbu uhlí stejně jako před krizí. Grafy zachycující tyto trendy naleznete zde.

Rekordní růst obnovitelných zdrojů energie teprve začíná:

V roce 2022 poprvé dosáhl podíl větrné a solární energie na výrobě elektřiny v EU jedné pětiny - přičemž lví podíl na ochraně EU před nejhorším scénářem má solární energie. Ta rostla nejrychleji, v roce 2022 o rekordních 39 TWh (+24 %) a tím nám pomohla snížit náklady na plyn ve výši 10 miliard eur. Dvacet zemí EU dosáhlo v roce 2022 nových solárních rekordů. To bylo výsledkem účinných politik, ale také tím, že se evropští občané aktivizovali a ve velkém měřítku nasadili střešní solární energii. Grafy zachycující růst solární energie a také podíl v jednotlivých státech včetně ČR najdete v grafikách zde.

Poptávka po elektřině začala rychle klesat:

V posledním čtvrtletí roku 2022 klesla poptávka po elektřině v EU o 7,9 % ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku, což se svým rozsahem blíží 9,6% poklesu, který byl zaznamenán ve 2. čtvrtletí roku 2020, kdy byla Evropa v lockdownu. Rozhodující vliv mělo mírné počasí, svou roli pravděpodobně hrály i tlaky na cenovou dostupnost, ale také zvyšování energetické účinnosti a solidární jednání občanů s cílem snížit poptávku po energii v době krize. Podívejte se na grafy.

Očekává se rekordní pokles výroby energie z plynu a uhlí v roce 2023:

Společnost Ember odhaduje, že výroba energie z fosilních paliv by mohla v roce 2023 klesnout o 20 %, což je dvojnásobek předchozího rekordu z roku 2020. Viz. graf 5C pathway. Výroba z uhlí bude klesat a nejrychleji bude klesat výroba z plynu, která by měla zůstat dražší než uhlí nejméně do roku 2025. Pokles je důsledkem průmyslem předpovídaného prudkého nárůstu větrné a solární energie a oživení vodních elektráren a francouzské jaderné energetiky.

,,Přechod na čistou energetiku v Evropě krize jen posílila a urychlila," uvedl Dave Jones, vedoucí oddělení datových poznatků společnosti Ember. ,,Nejenže jsou evropské země stále odhodlány postupně ukončit využívání uhlí, ale nyní se snaží postupně ukončit i využívání plynu. Energetická krize nepochybně urychlila přechod Evropy na elektřinu. Evropa spěje k čisté elektrifikované ekonomice, což se naplno projeví v roce 2023. Změna přichází rychle a všichni na ni musí být připraveni."