Konference PPE 2023. Co podstatného zaznělo? Redakce Enviweb.cz byla u toho
Konferenci zahájila šéfredaktorka portálu EnviProfi.cz [http://EnviProfi.cz]
Ing. Kristýna Lanová spolu s moderátorem Ing. Tomášem Lankem, který doplnil
podstatnou poznámku o agendě vedlejších produktů z výroby, jejichž podrobnější
výklad je možné najít v důvodové zprávě k asfaltové vyhlášce.
Konferenci zahájila šéfredaktorka portálu EnviProfi.cz Ing. Kristýna Lanová spolu s moderátorem Ing. Tomášem Lankem, který doplnil podstatnou poznámku o agendě vedlejších produktů z výroby, jejichž podrobnější výklad je možné najít v důvodové zprávě k asfaltové vyhlášce.
Níže přinášíme výběr toho nejzajímavějšího z letošního ročníku PPE 2023.
První blok
Úvod k problematice chemických látek představil Ing. Václav Kuncl z INISOFT. Účastníkům dobře známé Nařízení REACH a CLP jsou základní mantrou povinností na evropské úrovni, ale orientovat se je třeba též v národních přepisech. Základní postup ekologa? Jako první je třeba znát a zavést seznam chemických látek (dále jen seznam CHLS) a směsí vč. informace, kde se s látkami nakládá a maximálního skladovaného množství. Tento seznam CHLS je eminentní pro plnění i dalších povinností vyplývající např. z vodního zákona, zákona o prevenci závažných haváriích. Chemii řešíme i kvůli výrobkům a používaným SVHC látkám. Pro malé a střední podniky je nejideálnějším formátem seznamu CHLS aplikace excel, kterou si ekolog/bezpečák může nakonfigurovat, jak sám potřebuje.
Ing. Radka Vokurková pokračovala v bloku chemie základními povinnostmi ekologa. Připomněla především nový formát bezpečnostního listu v souladu s Nařízením 2020/878, jenž zrevidovalo přílohu č. II Nařízení REACH. V tomto formátu mohly být bezpečnostní listy vydány již před 1. 1. 2021. K hlavním změnám se řadí třeba pododdíl 11.1 se přejmenovává na ,,Informace o třídách nebezpečnosti vymezených v nařízení (ES) č. 1272/2008" nebo třeba v oddílu 12 se vkládá nový pododdíl vkládá 12.6 Vlastnosti vyvolávající narušení činnosti endokrinního systému.
Novinky nařízení REACH a CLP, které úvodem představil Ing. Kuncl dále rozvedla ve svém příspěvku Ing. Lenka Jirátová. Nechyběla informace o diisokyanátech a všech náležitostech týkající se této povinnosti. Uvedené se týká průmyslových a profesionálních uživatelů, nikoliv spotřebitelského použití, připomněla Jirátová. K dalším omezením se řadí folmaldehyd a látky uvolňující formaldehyd (související zejména s předměty na bázi dřeva a dále v silničních vozidlech) vč. dodatku pro měření koncentrací těchto látek v ovzduší. Novou položku v příloze XVII Nařízení REACH tvoří také syntetické polymerní částice a jejich použití. Pozor na řadu výjimek a odloženou platnost u několika případů. U kandidátského seznamu SVHC látek se 2x/rok provádí revize, aktuálně seznam tvoří 235 látek, na uvedené je třeba brát zřetel třeba v případě aktualizace vašeho registru CHLS či vyhodnocování povinností při nakládání s chemickými látkami a směsmi.
První blok byl završen Mgr. Mašíčkovou z Ministerstva životního prostředí. Tématem příspěvku byly fluorované skleníkové plyny (nepoškozují ozonovou vrstvu) a regulované látky (poškozují ozonovou vrstvu a jsou v zásadě zakázané). Obě skupiny látek mají potenciál globálního oteplování (GWP). Obě skupiny látek se používají k chlazení, klimatizování, protipožární ochraně atd. Změny zákona č. 73/2012 Sb. se týkají mimo jiné § 11 podávání zpráv do systému ISPOP v případech uvedených v daném paragrafu. POZOR! z původního limitu vykazování 200 t ekv. CO2 se limit snižuje na 100 t ekv. CO2 v souladu s nařízením o F-plynech. Revize nařízení EPaR (EU) č. 517/2014 + revize nařízení EPaR (EU) č. 1005/2009. Revize je v současnosti v právní a jazykové korekci textu, předpoklad na hlasování pléna Evropského parlamentu v půlce ledna 2024. Hlavní cíle a nástroje těchto revizí je soulad s cíli Zelené dohody pro Evropu (Green Deal) a dosažení 55% snížení emisí skleníkových plynů k roku 2030 a klimatické neutrality do r. 2050. Kompletní vyloučení spotřeby HFC látek k roku 2050 a dále dojde zpoplatnění zavedeného systému kvóty (pro dovoz do EU) 1 t ekvivalentu CO2 = 3 euro (bude upravováno dle inflace).
Následovala diskuse a dotazy padaly jak z pléna účastníků prezenční konference, tak též online diváci prostřednictvím aplikace SliDo. Dotazy se ve většině případů týkaly bezpečnostních listů, jejich povinnosti aktualizace nebo překladu.
Druhý blok
Předmětem byly obaly v podnikové praxi. Prvním řečníkem byl Bc. Jiří Tichý z firmy INISOFT, který měl zajímavý příspěvek týkající se správného nastavení toků obalů ve firmách z důvodu snazšího vykazování pro EKO-KOM. K tomuto je velmi důležité mít ve firmě nastaveny procesy komunikace od příjmu zboží, suroviny až po výdej, prodej. Ve všech těchto případech musí podnikový ekolog intenzivně spolupracovat (či mít nastaveny procesy) pro spolupráci s odd. nákupu, jakosti, logistiky.
Na příspěvek navázal Jan Přikryl z AOS EKO-KOM, který hovořil o největších úskalích obalového výkaznictví. Komplikace vznikají mimo jiné u importovaných obalů na trh, resp. určení vykazovaného množství, které je možné zjišťovat i přes výkazy svozové společnosti (dovezené množství obalů z odpadů), zde je ale extrémně důležité správně tříděny zvlášť od ostatních odpadů ze standardní výroby (uvedené se týká především různých obalů kategorie 15). Časté chyby při auditech? Opomenutí některých obalových toků, nesprávné převody jednotek, nedoložitelná vstupní data.
Třetí blok
Ing. Michal Gregor z ENVI GROUP s.r.o. vystoupil jako řečník v rámci nového přednáškového formátu na konferenci za oblast ESG. Proč musíme řešit ESG? Uvedené po firmách standardně požadují investoři, klienti, EU, národní instituce nebo třeba banky. Kdo bude mít povinnost reportovat? Podniky v rámci EU (přesahující alespoň dvě z následujících kritérií) - jejich celková bilanční suma 20 mil EUR (500 mil Kč), čistý obrat 40 mil. EUR (1 mld. Kč) a 250 zaměstnanců a dále všechny kótované společnosti na regulovaném trhu EU (vč. malých a středních podniků).
Pokračovala Ing. Katarína Kajánková, Ph.D. z Fakulty životního prostředí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem tématem ISO normy a environmentální účetnictví. Představeny byly též termíny jako udržitelná spotřeba a výroba, registr environmentálních aspektů, materiálové účetnictví nákladových toků. Tok materiálů by měl být sledován s cílem vytvořit model materiálových toků, který znázorňuje pohyby všech materiálů a využití energie.
Ing. Tatiana Trecáková Ph.D. z VŠCHT Praha a společnosti LCA studio přednášela o posuzování životního cyklu produktu. Využití metody LCA v praxi? Environmentální prohlášení o produktu (EPD), uhlíková stopa produktu (dle ISO 14067) nebo třeba environmentální ukazatele pro ESG reporting.
Závěr třetího bloku patřil Viktoru Třebickému z firmy CI3, s.r.o. - uhlíková stopa podniku. Téma bylo uvozeno kontextem uhlíkové neutrality a možností vývoje ekonomiky ve vztahu k produkci emisí. Největší problém při výpočtu/stanovení uhlíkové stopy bývá při určení nepřímých emisí (Scope 3). Cílovým stavem klimatických politik jsou net-zero emise kolem roku 2050.
Autor: Ing. Lukáš Žaludek, Enviweb.cz
Foto: Verlag Dashöfer
Sdílet článek na sociálních sítích